Sonata for a Red-Haired Girl
Režie:
Vít OlmerScénář:
Vojtěch VackeKamera:
Juraj FándliHudba:
Petr UlrychHrají:
Stanislava Coufalová, Laďka Kozderková, Božek Tomíček, Lubor Tokoš, Michal Dvořák, Vladimír Vondra, Markéta Valentová, Zuzana Kroupová, Marek Ajgl (více)Obsahy(1)
Dívka jménem Petra má rezavé vlasy a hodně zájmů, které se od sebe velmi liší. Hraje na klavír, je vedoucí v oddílu Svišťat a má dokonce i jeden mezi dívkami velice nezvyklý koníček - hraje s klukama fotbal. Je totiž fotbalovou brankářkou. Do Petřiny třídy posléze přichází nový spolužák Pavel a ona se do něj zamiluje... (duklak2)
(více)Recenze (41)
"Na dvou kobylách může rajtovat jen komediant." Patnáctiletá zrzka Petra je možná "holka praštěná, jak z vymyšlené básně," ale jinak neuvěřitelně multifunkční. Klavír, fotbal a k tomu dětský oddíl... Že by mi to něco připomínalo? :D Vcelku vtipný dětský film ("jdu vraždit Mozarta.." :D) mj. o holčičím dospívání s příjemně hravou hudbou Petra Ulrycha. A jako bonus Lubor Tokoš coby empatický profesor klavíru. ()
Týjo - oni natočili film ó měě! Oni natočili film ó měě! Oni natočili film ó měě! Nebo to musela být nějaká jiná zrzka z Uherského Hradiště (až na to koupaliště - to je v Moravském Písku, ale i tam jsme se hodně nakoupali:-), která na ZŠ hrála na klavír a v soukromí svého pokojíčku se mlátila do hlavy, proč zrovna ona se musela narodit zrzavá a ještě ke všemu pihatá. Nééé - kecám... já nehrála na základce fotbal a už vůbec jsem neměla absolutní sluch a nebyla jsem klavírní talent s ambicemi na konzervatoř. Nakonec i teď po dlouhé době ráda otevřu klavír a hrábnu do klávesnice a ráda z velké nostalgie ty 3 hvězdičky dám a Petře s léty odstupu vzkazuji: "Neboj, oni všichni ti posměváčkové nakonec pochopí, že zrzky jsou nej!":-) ()
Vážení přátelé... Stáňa Coufalová...jo to je ta holka... Je to už pár let, co jsem viděl nějakej dokument o fetingrech na heráku, a kamera sestupovala kamsi do nějakýho hnusnýho skvotu a odkudsi se vyprasila špinavé oteklé zrzavé individum... a jmenovalo se Stáňa...uff...Byl to šok, jak vypravěč popisoval šok TV štábu, když zjistil, že to oteklé individum na heráku je právě tahle dětská hrdinka několika celkem známých filmů z osumdesátých... Velmi smutný dokument... Zajímalo by mě jestli to "individum" ještě žije... Jinak nezapomenutelná scéna ze Sonáty: Hlavní hrdinka potřebuje nutně někam odvézt, tak stopne chlápka na motorce... Chlápek je ale dost divnej... "Pane tady bych chtěla zastavit..." "Hovno!" (:o)) ()
Vít Olmer natočil film pre dievčatá. Ja som bol chlapec a tak vtedy ma to moc nezaujalo......50%. ()
Socialismus chrlil jednu rodinou bídu za druhou a Sonáta pro zrzku je tak průměr tohoto počínání. Dovedu si ale představit, že i takováhle nuda připoutala v neděli večer k televizorům miliony diváků v tehdejším Československu. ()
Holka, která v té době hraje na klavír (stejně jako já), hraje fotbal (stejně jako já), no uznejte, takřka ideální kombinace. A poznámky typu 17-ti letá hraje 11-ti letou beru jako bláboly. Co takoví Muži v offsidu, kde otec Jindřich Plachta je o 2 a půl měsíce mladší, než je jeho filmový syn Eman Fiala. A těchto skutečných absurdit ve filmu je daleko víc a nemám potřebu je řešit. K dalším poznámkám typu zrzavá holka má tmamovlasé rodiče - když už se filmařům podařilo najít ideální představitelku hlavní role, najít herce či herečku přírodně zrzavé, není asi tak snadný. Film má jistě i svoje slabiny, ale pro děti (dříve narozené) to byl zábavný kousek o holce, která hrála fotbal, a to se počítá, pánové ! A co se týče Stanislavy Coufalové o pár let později, je to snad jediná feťačka na světě, který je mi doopravdy líto. Howgh! ()
Zajímavé, co ta holka všechno stihla. ()
Další z mých oblíbených filmů z dětství. Ta dívka byla jako ze sna. Hrála totiž fotbal s klukama. V mém okolí žádná taková nebyla... Osobně mě zajímají osudy dětských hvězdiček. Je někdy zvláštní, kam je nakonec osud zavane. Když jsem viděl, co udělal heroin ze S. Coufalovou, byl jsem zděšen. Nechápal jsem, jak se taková sympatická osůbka mohla takhle "zdevastovat". Snad jí je nyní osud více nakloněn... ()
První polovina se mi moc nelíbila. Jakmile se ale skvělá gólmanka a vynikající pianistka opře do nacvičování krásné skladby Svatební den v Troldhaugenu od Edvarda Griega pod vedením trpělivého učitele Lubora Tokoše, film nabere tempo a vše do sebe začne zapadat. Vítu Olmerovi se podařilo věrně a lidsky zachytit citlivé dětské přátelství a to, že přes různé peripetie lze dosáhnout svého vysněného cíle. Jeden z nejlepších filmů Víta Olmera. ()
Nic moc. Nejzajímavější byl moravský dialekt, který ale dětští herci, bohužel, prakticky nepoužívali... ()
Poctivý film pro celou rodinu, nikoli jen pro děti. I po létech má co ukázat. ()
Víc, než to, že že ta klukovská rezatá holka hrála fotbal mi utkvělo, když jsem ji o "pár" let později viděl (podle komentářů, ne sám) jako docela hodně zničenou feťačku... Chuděra zrzka! ()
Hledal jsem sice jinou písničku, ale když už jsem na to koukal… Prokletý film mého mládí, který mne už tehdy nebavil a nezaujal ani po letech. Ale zase by byla ode mne blbost, abych nedal ani malililinké plusy. Protože učiněný brak to není. ()
Petra toho ve svem zivote musi hodne stihat. Matka z ni chce mit klaviristku, ona je nejradeji fotbalova brankarka .Poznava prvni lasky, podrazy od spoluzacek a zklamani . Pionyrsky vedouci od Svistu i ucitel klaviru z ni chteji mit sveho nastupce.A pak staci jen se vnutit nejakemu grazlovi na motorku a nahle uz neni kam spechat.... ()
Pokus o rodinný a dojemný film se až tak nepovedl. Herecké výkony, režie i scénář jsou poněkud nevýrazné a mdlé. Film je omšelý a celkově klišovitý bez velkého zaujetí. Je to škoda, neb kdyby se toho ujal někdo jiný než Vít Olmer, který je režijně poměrně neschopný, tak by to mohlo být celé jiné. Škoda. Hodnocení: 35 % ()
Vít Olmer prostě dětské filmy uměl. A tenhle film se mu zase povedl. Příjemný snímek, který v člověku probudí pocit věčného dětství a vlastně toho všeho dětsky složitého. - Láska, koníčky, povinnosti, kamarádi. Příběh mladé holky, která svádí boj přesně s těmito příklady. Film mě vtáhl do děje téměř okamžitě a já jsem moc ráda, že se u nás takové filmy točily. Nějak si nemůžu vzpomenout, jestli v dnešní době ještě vznikají nějaké dětské snímky nebo je to jenom kouzlo 70. a 80. let...? Námět snímku je nadmíru zajímavý. Holka, která hraje fotbal a konkrétněji je brankářka. U toho hraje na klavír a nakonec se zamiluje. - Tohle všechno má svoje kouzlo. Miluju dětské filmy, protože děti umí být tak krásně přirozené a občas nemusejí ani hrát, stačí jen, když jsou a toho je příkladem přesně tento snímek. Poněkud zvláštní kombinace hnědovlasých rodičů a jejich zrzavé dcery, ale v tom se radši nebudeme rýpat. Film se mi moc líbil a já ho můžu jedině doporučit! ()
Nemyslím si, že ide o priemerne natočený detský snímok. V 80. rokoch to bolo pre detského diváka zaujímavé. ()
Jako malej jsem tenhle film žral. Dnes jsem si ho snad po patnácti letech pustil znovu a ihned mě překvapilo, že film stále neztratil svůj půvab. Úplně jsem zapomněl například na začátku na scénu se sběrem, která mě úplně dostala. Chytrý a věrohodný film. ()
Klasický film své doby. Koukatelný i když dneska nic neříkající. ()
Smutný... Dívat se na film, ve kterém Stáňa takhle zazářila... Kdo ví, jestli je ještě naživu. Na střední škole nám třídní pouštěla dokument STÁŇA od Andrei Majstorovičové. Už tenkrát byla silně závislá na heroinu a navíc s prognózou HIV pozitivní... Ach jo. Škoda převeliká. ()