Ecce homo Homolka
Ecce homo Homolka
Ecce homo Homolka
Behold Homolka
Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jozef Ort-ŠnepHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, František Husák, Helena Růžičková, Petr Forman, Matěj Forman, Yvonne Kodoňová, Miki Jelínek, Jiří Dědík, Růžena Pružinová (více)Obsahy(1)
Příběh filmu je vzat, podobně jako v případě všech děl tvůrčího kolektivu Forman – Papoušek – Passer, přímo ze života. Podíváme-li se totiž pozorněji kolem sebe, setkáváme se často s rodinou Homolkových. Rodinou, v níž jakoby hráli prim mužové, ale ve skutečnosti se všechno točí tak, jak o tom rozhodnou příslušnice něžného pohlaví. Film je výbornou satirou na život „malé české“, byť početné, rodiny pražského taxikáře Homolky za jedné letní neděle 1969. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (567)
Před 40.lety se u nás opravdu tak žilo. Kdo měl chatu, auto , byl král. Kdo měl jenom auto patřil k té střední třídě a vyjel si každou neděli někam do lesa nebo k vodě. A všichni byli spokojeni, protože soused byl na tom stejně, všichni měli všechno a zdálo se, že nikdo neměl nic. O tom tento Papouškův film je. Je velmi zdařilý, nabitý opravdovým humorem, není založen ani na pitomé mimice ani na hloupé gestikulaci a přitom se všichni baví. To je pravý rodinný film jak to vidím já. ()
Keď dokáže Spielberg priznať, že pri tvorbe Jurského parku sa inšpiroval Cestou do praveku, prečo preboha Brooks a spol. nepriznajú, že predobrazom Simpsonovcov sú českí Homolkovci? :))) Lenže oni sa alibisticky zbavili babičky a deda šupli do starobinca a tak majú po problémoch s autorskými právami, parchanti jedni....Rodina je základ státu, máma je více než manželka, deti mají radši dedu, ale kdo ví.... ()
Tak tenhle film muzu opravdu videt stale a porad dokola, protoze ani po nekolikatem shlednuti neprestane bavit a udivovat svou jednoduchosti a pritom genialni komicnosti. Jak jednoduchy dej - pouze zachyceni pribehu jedne prazske rodinky, uplne obycejne, jakych najdeme stovky, ale prave to byla z phledu Jaroslava Papouska trefou do cerneho, protoze se o to pred nim jeste nikdo nepokusil. Do hlavnich roli byli obsazeni herci, kteri to zvladli na vybornou, nenasli byste presvedcivejsi rodinku, nez tu ztvarnenou panem Sebankem, Husakem, pani Motlovou a Ruzickovou. Clovek jen musi obdivovat jak mistrne byl film natocen. Opravdu vynikajici vykon tu ale podali dva veterani - Marie Motlova a Josef Sebanek, kteri kdyz se do sebe pustili tak to stalo za to. Krasna komedie z Prazskeho prostredi vam dokaze, ze i v 69 roku cesi umeli natocit skvely film. 90% "Děti!! Nehrajte si furt na toho tátu!!" ()
Odzbrojující Papouškovo opus magnum. Hleďme, člověk... Narozdíl od biblického citátu, v němž se má vyzdvihnout jedinečnost a velikost lidské bytosti, ukazuje nám satirický snímek Jaroslava Papouška člověka ve velmi křivém zrcadle - jako bytost nízkou, přízemní, záludnou a svým způsobem velmi primitivní. Řekl bych minimálně stylizovaný pohled do duše české středostavovské maloměšťácké rodiny (i když kdybych chtěl charakterizovat onu Homolkovic rodinu, použil bych spíše okřídlenou frázi o ,,italském manželství"). Papouškův film má sílu sociologické studie a ono ,,Nerudovské" vykreslení postaviček je přesné a typově trefné (hlavně postavu dědy v kongeniálním podání Josefa Šebánka i fyziognomicky trefně věrnou potkávám denně ve svém okolí) a jde o to postihnout ten příznakový rys maloměšťáctví a buranství. Dobře se dívejme. Takoví jsme... ()
Galerie (15)
Zajímavosti (19)
- Už když psal Jaroslav Papoušek scény s nejmladšími z Homolkových, myslel na dvojčata Matěje a Petra Formanovi. Nebyl si ale jistý jejich obsazením, podceňoval je co do schopnosti hrát ve filmu. Během filmování ale Papoušek zjistil, že se oba chlapci cítí před kamerou jako doma, a tak s nimi navíc natočil i scény, které původně neměl v záměru. (Komiks)
- Filmový debut tehdy 49leté Marie Motlové (babi Homolková). (M.B)
- Když neherec Josef Šebánek dostal další filmovou nabídku, a to zahrát si dědu ve filmové sérii Homolkovi, byl v rozpacích. Dozvěděl se totiž, že jeho „rodinku“ mají tvořit i zkušení herci František Husák a Helena Růžičková. „On si těch herců nesmírně vážil a bál se, že jim to bude kazit,“ popsal režisér Jaroslav Papoušek. „Dalo mi velké přemlouvání, ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ dodal. Nakonec nelitoval, herci ho vzali za svého a chovali se k němu báječně, on jim to s díky vracel. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ zavzpomínala Heduš, tedy Helena Růžičková. (alonsanfan)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Nechápu, co se později stalo, a nikde jsem se to nedočetla, ale k nějakému zásahu shora po natočení prvních dvou dílů dojít muselo. *** První dvě části trilogie o Homolkových mě přikovaly do křesla a zmrazily mi na hodinu a půl úsměv, dech i tep a řadím je bez váhání na vrchol československé kinematografie všech žánrů a dob nejen jako plnokrevnou existenciální podobenku tragické lidské komedie v našich poměrech, ale i umělecky. *** Filmařsky nepřekonatelná na světové úrovni je pro mě např. v Ecce homo Homolka hned ona dlouhá úvodní scéna, kdy se v lese, prošpikovaném čsl. rodinami na "nedělním romantickém výletě do přírody", začne ozývat volání o pomoc a nepřestává a divákovi, jak plynou minuty a kamera přenáší z hemžení v lese víc a víc, postupně dochází, že se nikdo ze všeho toho lidu, jehož tam celou dobu pohromadě bylo jak na Václaváku, ač si navzájem decentně dopřávali iluzi intimity a samoty, nezvedá z deky, neopouští mlází a nezrychluje krok proto, aby se vydal za hlasem, ale aby utekli, nezapletli se, pročež si to osobní zbabělství vůči bližním v nouzi před blízkými i před sebou všelijak neomaleně - a neomluvitelně - obhrouble a ramenatě zakrývají, nebo naopak úplně závěrečná scéna v bytě o několik krušných hodin později, když se dvě generace manželů pustí zoufale do tance na Ódu na radost, aby si nemusely připustit hrůzu svých nikam nesměřujících životů - a v druhém díle, Hogo fogo Homolka, je to pak jednoznačně nelidsky krutá metaforická scéna soutěžního norování lišky v bednění, pak scéna hádky u stolu u podřimující staré matky a nakonec scéna koupání celé rodiny Homolkových na rybníce, kdy nevědomky zakoušejí určitou volnost, zatímco opodál leží svalený na cestě mrtvý starý pantáta. *** Třetí díl trilogie už nicméně nemá s tou dosavadní svrchovanou výpovědí o malosti a nízkosti obecně lidské a specificky československy buranské nic společného ani hloubkou, ani kumštem. Je mizerně nasnímaný i sestříhaný, jako by snad původní snímek po dokončení cenzoři zrekvírovali a v návalu vzteku hodili do stoupy a Papoušek pak musel místo toho sflikovat něco ze zbytků pozametaných ve střižně, aby to aspoň trochu dávalo hlavu a patu a drželo jakžtakž na nějaké tezi, přičemž vzniklé dílko je ve výsledku jakousi splichtěnou lacinou barevnou komedií, ani ne nijak třeskutě vtipnou, ani mrazivou. Ostatně pokles úrovně ducha díla je patrný už z názvu - předchozí satirické odkazy k existenci na dřeň odkryté v její nízkosti "ecce homo" či následně předstíraně vznešené "hogo fogo" jsou doplněny zcela triviálně se koncovkou rýmujícím slovem "tobolka", které má zřejmě znamenat peněženku, ač je to hodně násilně posunutý význam, a odkazovat na československé škudlení a přepočítávání, které také na horách Homolkovým všechno pokazí. Třetí film je však stejně banální, povrchní, doslovný a upachtěný jako sám jeho název, a pokud autoři za ty dva roky mezi druhým a třetím dílem neprodělali lobotomii či mozkovou mrtvici, dá se jedině usuzovat, že u nich na základě nějaké domluvy shora proběhla zcela autentická autorská kritická sebereflexe. Mrzí mě jen, že už nikdy nezjistíme, jak měla trojka vypadat - či skutečně vypadala - původně. Jisté je, že ten neodvážný paskvil poskládaný ze špatně sestříhaných gagů nesahá svým dvěma předchůdcům ani po kotníky. *~ () (méně) (více)