Reklama

Reklama

Po tom, čo dedinský blázon Šlomo varuje obyvateľov malého židovského štetla pre hrozbou deportácie, rozhodnú sa jeho obyvatelia konať. Možnosti na záchranu prakticky nejestvujú a tak im neostáva nič iné, len uskutočniť šialený nápad - vypraviť vlastný deportačný vlak, prekročiť sovietsku hranicu a pokračovať ďalej do Palestíny. Niektorí sú nútení obliecť si nemecké uniformy, aby mohli "deportovať" svojich susedov i seba do bezpečia. Cesta spočiatku ubieha bez problémov, hoci sa začínajú objavovať prvé spory medzi "dozorcami" a ich "väzňami". Sovietske hranice sa blížia, jedného dňa však ich plány skríži neočakávaná prekážka...Atmosféru mnohými cenami ovenčeného filmu dotvára hudba Gorana Bregoviča. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (56)

swamp 

všechny recenze uživatele

Tento film dosti připomíná Benigniho La Vita è bella. Tohle je sice trochu slabší, ale zase o něco vtipnější (a ne tak okatě brnkající na citlivou strunu) - navíc si k snímku připočtěte Bregovićovu hudbu a máte na světě inteligentní zábavnou podívanou s neskutečnou spoustou chytrých vtípků. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Inu, vlak... přes některé věci opravdu nejede. Uznávám, že některé situace na pozadí války můžou mít v sobě groteskní nádech nebo cosi, co lze přenést i do komického až parodického žánru a existují i válečné komedie, které se mi líbily (naposledy tuším Slavný den, který vedle takových groteskních příhod zobrazil s karikaturním nadhledem postavy různých povah a postojů k situaci na konci války, včetně převlékání kabátů). Uznávám, že kouzlo filmu může spočívat někdy i v tom, že rozehraje a podá jistá témata způsobem schválně odlišným oproti reliatě. Ale parodie na holokaust a zesměšnění násilného transportu Židů, to už je něco, co jsem od prvních scén hůře rozdýchával, něco, co se pro mě již z úcty k obětem pohybuje za hranou toho, co dokážu akceptovat. Příliš nepomůže ani zvrat na závěr, s nímž film má nabrat mystifikační charakter, jelikož mě tu většinou nebavil a neoslovil ani bláznivý rozjuchaný humor, jímž režisér spolu s často šaškujícími herci obohatil dění transportu. Jedním z mála světlých bodů byl Rufus, který možná jako jediný vyšel z hlavního obsazenství se ctí, alespoň jeho výkon tady za něco stál. Tudíž 1 a půl hvězdy za Rufuse, půl hvězdy ještě za ten vlak, ale jinak jsem to spíše protrpěl a vnímal film daleko více neuctivý, než zdařilý. [40%] ()

Reklama

pwh 

všechny recenze uživatele

Téma holocaustu zpracované formou komedie. Do jedné židovské vesničky dolehnou včas zvěsti o koncentrácích a tak tu vymyslí fingovanou deportaci - část z nich se vydává za Němce dohlížející na odvezení židů. Cestou zažívají řadu pikantních dobrodružství. Třeba setkání s bandou cikánů, co má podobné záměry jako oni. Velitele vlaku, který se po počátečnim odporu v roli nácka začne nějak moc zabydlovat si zahrál jeden francouzskej komik - ten co hrál fotříka Amélie, myslim. Existuje mýtus, že jedna role byla nabídnuta Benignimu a ten odmítnul a zničeho nic pak přišel s vlastní komedií o holocaustu. Chlápek, co tady hraje rychlokvašeného strojvůdce řídícího podle příručky je Benignimu dost podobnej. Tenhle Vlak život je trochu lepší než Benigniho naivní infantilní slátanina, ale k velkému nadšení sem měl daleko. S přehnaností a krajní nepravděpodobností se u filmů tohoto typu musí počítat, ovšm nakonec pro mě úroveň filmu zvedla (na 4/5...jinak by to bylo 3/5) závěrečná pointa. Konec je mnohmem přesvědčivější, smysluplnější a působivější než u Benigniho. A ještě jedna raritka - hudbu dělal Goran Bregovič. Obzvláště se vyřádil ve scéně předvádění se hrdých židovských a rómských muzikantů. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Schliemel neboli schmuck, zřejmě již před svým konečným řešením, spřádá v KZ své fantazie o spáse své židovské komunity skrze řízenou deportaci přes Rusko do Palestiny. Čím více bláznivých nápadů, tím lépe. Nakonec jich ale je přece jen příliš málo. Domnívám se, že z pohledu židovského (a cikánského) holocaustu je tento film zcela oprávněný a legitimní. Kolik fantazií, útěšných představ, spravedlivých vendet a zázračných úniků se muselo odehrát v myslích těch, kteří už zřejmě nemohli pochybovat o tom, kam směřují. Není to nakonec jeden z příběhů podle skutečné události? ()

black.mao 

všechny recenze uživatele

První část odehrávající ve štatlu, kdy si naši milí Židé snaží zachránit svůj život před deportací do lágru bláznivým nápadem zorganizovat vlastní deportaci a utéci tak, pod přísnou kontrolou svých sousedů převlečených za nacisty do Palestiny, je svěží, vtipná a těžko ji lze něco vytknout. Druhá část, odehrávající se ve vlaku, je naopak toporná, nudná a plná bezradnosti svých tvůrců. Mihaileanu bere za vděk kýmkoli a čímkoli, jen aby se film posunul o kousek dál. Vtipy najednou nejsou vůbec vtipné, ti blbí Němci jsou ještě blbější než v jiných válečných filmech a zcela zbytečné epizody s partizány, či romským taky falešným transportem ... Snad konec, kdy Šlomo dovypráví svůj příběhza ostnatým drátem koncentračního tábora, mě vytrhl z určité letargie z tohoto filmu. A srovnávat Vlak života s Benigniho "La Vita e Bella"? Ale jděte :) To můžeme srovnávat Třicet případů majora Zemana s Easy Rider, protože tam taky nějaký chlapi jezdí na motorkách. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno