Salò o le 120 giornate di Sodoma
Salo ou les 120 journées de Sodome
Salo, or The 120 Days of Sodom
Salo, or The 120 Days of Sodom
Obsahy(2)
Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (747)
Ani se nedivím, že režiséra odkrouhli!!! Dost nechutnej film. ()
(Bohužel) povedená adaptace Sadeho 120 dní sodomy. Je to provokativní a do zakázaného porna, které lze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu "šíření pornografie", tedy díla, v němž se "projevuje násilí či neúcta k člověku" chybí jen, aby šlo o skutečné porno. Hranice je malá a nebýt to Pasolini? I dneska je otázkou, jestli se nezašlo příliš daleko a musím si promluvit s nějakým svým učitelem trestního práva, co si o tom vlastně myslí. ()
Je to tak! Absurdní fekální psycho porno, tančící na vlně dekadentní filozofie, která je potřeba ke shlédnutí... ()
myslím...ne! vím, že tenhle film už nechci vícekrát vidět. Žádný obdobně odporný film jsem v životě neviděl a myslím, že už další obdobný ani snad nikdo nenatočil. Pro mě je to jednoznačně nejhorší Pasoliniho film a jeden z nejhorších světových filmů vůbec, a že bylo už natočeno množství různých zvráceností. Nechci tady dávat rovnítko mezi tím, když je film zvrácený a nekvalitou filmu. V tomto případě se však obě dvě vlastnosti spojili a vytvořili něco co jsem rád, že jsem viděl, protože teď, když vidím špatný film, tak vím, že existuje něco mnoho násobně horšího. ()
Je to svým způsobem obdivuhodná studie na téma naprosté bezmoci a ponížení. Já ale nevěřím, že natáčet takové filmy má nějaký přínos. Nejenom, že je tento film o sadismu, ale je sám o sobě sadistický. Na normálním zdravém člověku musí zanechat stopy, které trvá hodně dlouho zahladit, do jisté míry nekonečně dlouho. Proto si myslím, že duševně zdravý zdravý člověk tento film vidět nepotřebuje a snad by ani neměl. ()
Ako človek, ktorý strávil niekoľko hodín a dní na pitevni, som si myslel, že ma len tak niečo nedostane, ale Pasollini ma vyviedol z omylu. Posledných 15 minút som musel pretočiť so zrýchleným obrazom. Hoci je film zjavným podobenstvom o zneužívaní moci, prostriedky, ktoré využíva, sú natoľko odpudzujúce a hlavne samoúčelné, že väčšine ľudí ich fyziologická odozva právom prekrýva akékoľvek posolstvo alebo zmysel filmu, čo je asi to najhoršie, čo sa režisérovi môže stať. Zo snímku sa tak stáva predovšetkým prázdne defilé nechutností a perverzností všetkého druhu. ()
Chápu, proč to většina lidí nedovede dokoukat do konce. Je to taková kun.ovina, že by je jinak unudila k smrti. Kdyby se Pasolini raději více držel předlohy a pokusil se ji hlouběji propracovat, než zplodit tento přehled nechutností, který stejně zlu a zvrácenosti původního textu nesahá ani... no, nikam. ()
Patřím k těm, co se snaží vidět za zobrazováním perverzních scén hlubší smysl a tak oceňuji odvážnost filmu (i herců), jelikož dál již snad ani nešlo jít. U tohoto díla je jeho intelektuální úroveň zaštítěna postavením, které nyní zaujímá Markýz de Sade v literatuře a pro jistotu i výchozí bibliografií uvedenou v úvodních titulcích (Roland Barthes, Simone de Beauvoir a další). Vše je navíc vyeskalované zasazením příběhu do Itálie na konci druhé světové války. Na tom, že to není jen laciné, prvoplánové předvádění těch nejabsurdnějších a nejbrutálnějších sexuálních aktů, se snad shodne většina. Z estetického hlediska jsou obrazy z filmu promyšlné do nejmenších detailů, zejména ty, které se odehrávají v Sále orgií a v Posledním sále. Jejich vyvážená kompozice, klid a barevná harmonie uvnitř ušlechtilého prostoru severoitalského zámečku kontrastují s příběhy vypravěček-prostitutek, neštěstím ponižovaných dětí a zvrhlostí čtyř Pánů. Stejně poklidná a příjemná je i hudba a tempo vyprávění, když se plynule přechází od jednoho (o)kruhu k druhému (osobně bych "girone della merde" nikdy ani neviděla). Pro nalezení a pochopení toho "hlubšího smyslu" se mi jako nejpodstatnější jeví rozhovory Pánů, zastupujícím vážené (a mocné) společenské vrstvy. Jeden z nejzajímavějších se odehrává hned po tom, co se hádají, jestli právě citovali Baudelaira nebo Nietzscheho:" ...choutky, rozmary, jakkoli jsou výstřední, všechny musejí být respektovány. Jednak nad nimi nemáme vládu a protože i ty jedinečné a nejzvrhlejší, když je pečlivě prozkoumáme, se odvíjejí od principu rafinovanosti." Jednu hvězdičku strhávám za rozuzlení-nerozuzlení a podivnou závěrečnou scénu (pokud ji jednou pochopím, tak Pasolinimu ráda tu pátou hvězdičku dám). ()
hej...dávam za plno, pretože ak to mám brať z pohľadu nechutenstva ktorý ten film vo mne vyvolal, dala by som aj 100hviezd... Je to odporné, je to nechutné, je to zhýralé, fekalistické, masochistické, skrátka hnus... ale zároveň ma to fascinovalo, rovnako ako kniha od de Sade, ktorá je ešte brutálnejšia ako film (a pochopiteľne sa odohráva v inej dobe, pričom autor tvrdí že vychádza zo skutočnosti čo na nechutnosti pridáva ešte viac)... aby som si to pozrela ešte raz, neviem, musela by som byť zrejme ozaj hlboko zúfála a neviem čo, ale na druhú stranu som rada že som to videla... prečo? neviem, ale som ()
Naprosto zásadní Pasoliniho dílo, které není příliš koukatelné, ale nelze mu upřít, že účel splnilo. Absolutní bezmoc, totální zlovůle a naprostá degradace člověka na obyčejný kus masa. ()
#17 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/532-salo-or-the-120-days-of-sodom ()
Ten film má svojí sílu v kombinaci Pasoliniho schopnosti režírovat neuvěřitelné poetické scény, hlavně ty, které se týkají sexuality a zároveň v jeho schopnosti zobrazovat násilí a hnusné věci. U slavné scény pojídání mě natáhlo, ale byly tam i horší, které zasekly své drápy daleko hlouběji. Poslední scéna zabíjení a popravy je pak už vyprávěná skrze sklo, přes které nejde slyšet křik mučených lidí, mříže, sklo a dalekohled vytvářejí psychologický odstup. Pornografie zla pak je podívanou, kde již nic není a opravdové příšernosti se přykrývají vrstvou traumatického mlčení. Nikdo neví, kdo, komu, proč a jak ... ví se, že hrůza. ()
Tento film jsem si pustil jen proto, že byl na Streamu zmíněn jako nejkontroverznější film všech dob. Osobně nechápu, co nám chtěli jeho tvůrci vlastně říci. Chvílemi jsem měl podezření, byl natočen jen pro perverzní potěšení celého štábu a že se za kamerou odehrávaly stejné zvrácenosti, jako před ní. Jedinou hvězdičku uděluji spíše sobě za to, že jsem to dokázal shlédnout až do konce, protože pro diváka, kterého nevzrušují homosexuální scény ani pojídání hoven, je tento film jen nekonečná nuda prokládaná nechutnostmi! ()
Někdo už tu větu zde nadhodil a mě se líbí také... Nic není nakažlivé tak jako zlo... Na tento film jsem narazil jen náhodou, poté jsem si šel zjistit něco o režisérovi tohoto dílka. Popravdě jsem čekal něco víc morbidního a odporného než to co se ve filmu objevilo. Film má poměrně spád a velkou dávku drzosti. Pravda je, že filmů jako je tento moc není a asi ani nebude. Čekal jsem větší hrůzu! :D Suma sumárum - 4 hvězdičky za celkový dojem, nápad, prostředí a herce neherce, naopak jednu strhávám za konec filmu (jedná část filmu kterou jsem opravdu přeskočil). ()
Čekal jsem zvrácenost, možná perverzi. Každopádně něco, co potvrdí to, co se o filmu říká: "Jeden z nejkontroverznějších filmů". Ovšem spíš než perverzní to bylo nechutné, nic zajímavého (snad jen ten nápad), nic, na co bych se chtěl podívat znovu. ()
Po 24 hodinovom odstupe zvysujem hodnotenie na 4*. Film mi neschadza z mysle, nechutnosti ma prenasleduju cely den, znamena, ze autor dosiahol co chcel a preto * pridavam. Brrr. ()
Zhovadilost která má poukazovat na rozežranost panstva v fašistické Itálii.Leda houby,s fašismem to nemá nic společného a je to plné nechutných scén,proložených odpornými příběhy staré štětky.Na všem se snažím vždy najít něco pozitivního,ale tady si nebudu hrát na chytrého a nebudu hledat rádoby záměr v pojídání exkrementů,nuceným homosexuálním stykem a podobně.Tohle prostě muselo být natočeno z co největších prasečin aby to bylo zajímavé a slabomyslní si v něm něco chtěli najít...Kdyby to opravdu mělo ukazovat marnivost panstva šlo by to natočit jinak,lépe a pan Pasolini by jistě byl taky rád.Vzhledem zajímavostem.. ()
lidské fantazii se meze... ...pardon,byl jsem se vyzvracet.Tohle je extrémní hnus.Největší filmová prasárna. Obdivuji celý filmový štáb, že vydržel celé natáčení.Jediné co se dá lehce ocenit je jedna z posledních scén,kdy mučení" vypadalo opravdu reálně na svou dobu. Jo a nedoporučuju při filmu jíst třeba čokoládový termix. ()
Na tento film jsem koukal jen proto, že jsme Pasoliniho rozebírali ve škole, bohužel měl jsem si vybrat Antonioniho nebo Felliniho. Slovo kontroverzní je hodně slabé. Myslím, že nechutnější film jsem neviděl, nicméně herecké výkony jsou neuvěřitelné a surovou perverzi lidského charakteru film reprodukuje působivě. Toto není film, který by jste si pustili jen večer z nudy. ()
Tento film musel byť natočený. A Pasolini nie je zvrátené hovädo. Nevyžíva sa v detailných záberoch, tak ako väčšina tvorcov kategórie gore, splatter, exploitation, torture porn, či faux snuff, ktorých jediným cieľom je prinútiť diváka zvracať. Neznecitlivuje diváka banalizovaním násilia, tak ako prakticky každý hollywoodsky akčný film. Naopak. Zbavuje ho patetickosti. Ukazuje ho také, aké je. S fašizmom sa nedá narábať v rukavičkách. ()
Související novinky
12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri
12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)