Salò o le 120 giornate di Sodoma
Salo ou les 120 journées de Sodome
Salo, or The 120 Days of Sodom
Salo, or The 120 Days of Sodom
Obsahy(2)
Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (747)
Více v moji recenzi zde: https://www.youtube.com/watch?v=Eau1c91R-Ng ()
Film jsem viděl v originální italštině s titulkami, takže jsem si ho mohl "vychutnat" naplno. Společenstvo mužů si hraje na pány nad životem a sexuálním životem nevinných trpících chudáků. Pro pár mých kamarádů jo toto kultovní dílo, já tedy jejich názor nesdílím a proto mé hodnocení není nikterak vysoké. I když je pravda, že takovýchto filmů není mnoho. Naštěstí to není taková prasárna jako Svatební váza, nebo spíš nevypadá tak autenticky. Doufám, že jim chutnaly ty exkrementy, které tak sveřepě a vehementně papali. Aneb "Neznám nic sprostšího než nevěsta, které nepáchne z úst.". Jsem zvědav, co by na homosexuální eskapády řekl a napsal známý homofob verbal. Během filmu jsem se asi dvakrát zasmál, ale dá se říct, že většinu času jsem žasnul, jak toto někoho (konkrétně de Sade) může napadnout. Téměř určitě si Saló nepustím znovu. ()
Samoúčelná pervezná uchylárčina, ktorú len presilnomocní liberáli môžu považovať za akýsi náznak niečoho vyššieho ako ich vlastného stoporeného akožeúdu. ()
Hnus. Odpad! ()
Markýz de Sade musel být pěkné prase. Osobně jsem opravdu rád, že Pasolini už nestihl natočit další 2 filmy. Pokud máte rádi nechuťárny tak si užijete. Až po zhlédnutí snímku Pink Flamingos musím tento film přehodnotit a dát v konečném hodnocení vyšší známku, přesto platí a bude platit i dál, že tento film již nikdy vidět nechci. 3/10 ()
Ještě během nechutenství vyvolaného tímto filmem se snažím přijít na to, co má divákům tento film dát za poselství. Úvod byl zajímavý, nenásilný a pěkně naladil. Díky úvodu jsem vlastně vydržel až do konce. Pak nastala další část filmu odehrávající se na nějakém zámečku (vizte zajímavosti), kde opakováním stále stejného scénáře (nechutný příběh, na který naváže nějaký zvrhlý nápad, přinejmenším stejně tak nechutný) jsem s kýblem po ruce přetrpěl první polovinu filmu. Pak už to bylo jen o nechutnostech až do úplného konce, který byl neskutečně krátký a vlastně si nejsem jistý, jestli to vůbec nějaký konec byl a ty odpornosti se nedějí dodnes... Jednalo se o film bez příkras a zbytečných mouder, žádné velké přehrávání od herců, ale tím neříkám, že byl film bez poselství (minimálně bychom se měli držet základů naší kultury - desatera). Film je surový a hrubý (podobně jako mechanický pomeranč), absurdní scénářem, pravdivý hereckými výkony. Co mi film dal: jiný náhled na italskou kinematografii, utvrzení v tom, že u některých lidí je lepší, když mohou svou fantazii přenést na umění (ať už knižní, filmové, obrazové či jiné), než aby se jí řídili v běžném životě a také víru v to, že se nikdy nikdo takto zvrhlý nedostane k moci. Co mi film vzal: další střípky ideálů o spravedlivém světě a klidné spaní minimálně pro dnešní noc. ()
Od markýze de Sada jsem četla Justinu a Julietu. Kniha je zvláštní, velmi velmi perverzní a je téměř bez děje, kromě různých úchylných hrátek. Film je však jedno velké fiasko a měla jsem obrovský problém jej dokoukat do konce. Najdete tu takové "legrácky" jako pojídání výkalů nebo lízání zadků. Samozřejmě nesmí chybět litry krve. Raději knihu než film, a podobnou úchylárnu již nikdy nechci vidět. Dnes to bude na jedničku s hvězdičkou. ()
Dávam 1* za posledných 10 minút filmu v čo som dufal že sa bude odohravať celý film, v dnešnej dobe si myslím že to ludi nepobúri až tak ako to bolo pred pár desiatkami rokov kedže niektoré veci sa pomalí stávajú bežné, skôr ma znepokojuje že film sa uberá buzerantstvom a z toho mi nie je dobre, bolo tam 8 žien s toho bolo len snímky orgií s chlapmi, asi to bolo nejake trailer k prvému gay pornu, i dont know, v skutku odvážny počin na svoju dobu, k svojmu statusu jeden s najzvrhlejších filmom - určite nie! ()
Totální populistická sračka, je to ártový snímek který patří do divadla, ale ? ()
Ještě nikdy se mi nestalo že by se mi u filmu navaloval včerejší oběd.Svoje kouzlo to má,ale nic pro mě. ()
Hledat v tomhle filmu poselství příliš nejde. Ačkoliv jako ukázka ovládání a ponižování lidí mocnými jistý smysl dává. Děje se tak ale víceméně bez nápadu. ()
Tento film je silný tabák. ()
Na tuto klasiku jsem pozval kdysi dávno svou holku (to bylo ještě dobách, kdy v kinech fungoval tzv. "filmový klub"). Byl jsem mladý, ještě jsem neměl tolik nakoukáno, tak mě tento kousek docela psychicky rozložil, má dívka byla kupodivu víc pohodě, než já. Mnohem později jsem dokázal ocenit jisté kvality filmu, ač nemám rád filmy pojednávající o násilí, ta dobová atmosféra a prostředí, kde se to odehrávalo, měly určité kouzlo a umělecké vyznění. Srbský film je mnohem větší prasárna. ()
Saló aneb 120 dnů sodomy nemá dobrý příběh, e možná bych mohl uznat, že je originální. Ještě jsem ve filmu neviděl postavu nutit jíst výkaly... Okolo takových aktivit včetně a to samozřejmě a především těch sexuálních se točí celý film. Řekl bych, že je zde jasno. Pokud si užíváte takové řekněme úchylné a nechutné scény, tak hned do toho. Pokud naopak nemáte rádi tyhle nechuťárny, tak ruce pryč. Shrnul bych to jako podprůměrný film, který můžu doporučit leda tak již zmíněným, kteří mají rádi takové scény. 4/10 ()
Tohle je dobrá perverze, lae je škoda, že řežisér nenatočil i další dva díly, protože by mě to docela zajímalo. Ale hrát bych v tom nechtěl :D ()
Snad ve filmu příliš nehledám něco, co tam není, ale ad absurdum dovedená brutalita podle mě dobře zobrazuje, co drží mocné u moci a proč je tak snadné a zároveň nemožné je svrhnout, i když lidem doslova se*ou do huby a realizují si na jejich úkor svoje šílené nápady. Otázka je, zda by tohle nevyniklo i s menším množstvím nechutnosti. ()
No, jedno musíte uznat všichni. Něco takového se nevidí každý den! ()
Ne režisér, ale herci jsou zde ti úchylní. :-) ()
Filmy Saló a Korida lásky je obtížné hodnotit.... ()
Související novinky
12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri
12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)
Je 2. listopadu 1975. Na italské pláži Ostia se v ranních hodinách nachází zmrzačené tělo. Je několikrát přejeté autem, brutálně zbité a popálené. Obětí této vraždy je Pier Paolo Pasolini – italský básník, spisovatel, společenský provokatér a filmový režisér. Rádoby renesanční člověk dokončil pouze před pár týdny svůj poslední film – Saló, aneb 120 dnů Sodomy. Film považován za nejzvrhlejší a nejzkaženější v historii byl zakázaný v nespočtu zemích. Film, který mohl být příčinou Pasoliniho smrti. Film, který ho pravděpodobně stál život. Saló je první snímek v plánované “Trilogii Smrti“, kterou režisér (naštěstí?) nedokončil. Vzbudil velkou nenávist vůči své osobě a film se mu stal osudným. Oprávněně se film řadí na pomyslné dno ledovce, kde jsou nejbrutálnější kinematografické počiny (Cannibal Holocaust, Srbský Film). Zmíním pár motivů či témat, které ve filmu dominují. Zajímavým motivem jsou kontrasty. Děj jde například do kontrastu s obrazem, který je precizní, symetrický a uhlazený, avšak děj je zvrácený, chaotický a šokující. Pasolini snímá krásný obraz na pozadí zvrhlých činů. Ovšem hlavním tématem je bezpochybně moc. Film nastavuje zrcadlo absolutistickým režimům, kde se společnost rozděluje na “pány“ a “oběti“. Ve filmu to je zahnané do extrému. Páni (ti nejhorší z nejhorších) si hrají na bohy ve svém chrámu orgií, aby naplnili své sodomistické rozkoše. Oběti ovšem jsou chladnokrevně mučeni, týráni a ponižováni, což ústí v zoufalou agónii, psychickou i fyzickou. Jsou odsouzeni k záhubě, zbaveni veškeré vůle, práva a slovy jednoho z pánů, jsou to „stvoření určené k našemu potěšení.“ Ovšem s absolutní mocí přichází paradoxně absolutní anarchie. Snímek je o ničem a zároveň o všem – můžeme zde hledat nekonečně mnoho metafor na zkaženou společnost, morálku, duchovno, nihilismus či korupci. Ale jak film vnímám já? Vnímám to jako demonstraci lidského zla a potvrzuje mé dlouhodobé přesvědčení, že jenom člověk je schopen vyprodukovat to největší čiré zlo. Žádné nadpřirozené či vymyšlené postavy. Člověk, který má absolutní moc. Je strašně složité dílo recenzovat - jedna půlka diváků považuje snímek za provokativní masterpiece, druhá za traumatickou perverznost. Obě půlky mají pravdu. Film je ve výsledku kombinací sadistického porna a ideologických myšlenek, které chtěl Pasolini sdělit. Chtěl jít do extrému, upozornit na ně a varovat před nimi. Jedním z cílů byla také provokace. Výrazné explicitní scény tam nejsou náhodou a Pasolini věděl co dělá. Chtěl zachytit svět, jak ho vidí on - zkažený. Film nemá žádné vyvrcholení, žádný konec, pouze budí dojem nekonečného kruhu utrpení a smrti. Pouze roztok těch nejhorších věcí ve dvou hodinách. Není divu, že je to oblíbený film Gaspara Noé. Ale toto všechno tvoří nezapomenutelné dílo, které dodnes pobuřuje společnost a málokdo ho překoná ve své bizarnosti a extrémnosti. Na film jsem nekoukal s radostí nebo s potěšením, spíše ze zvědavosti a z lásky k filmu obecně. Mně osobně to přijde minimálně zajímavé, že něco takového vzniklo a je zábavné číst rozporuplné reakce. Číst si o tom, jestli je Pasolini zosobnění zvrácenosti nebo metaforický génius. “Není nic nakažlivějšího než zlo“ () (méně) (více)