Cutter's Way
Režie:
Ivan PasserScénář:
Jeffrey Alan FiskinKamera:
Jordan CronenwethHudba:
Jack NitzscheHrají:
Jeff Bridges, John Heard, Lisa Eichhorn, Stephen Elliott, Arthur Rosenberg, Nina van Pallandt, Ann Dusenberry, Patricia Donahue, Francis X. McCarthy (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky. (Febiofest)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
"Sousede, moje stará má vibrátor, o kterým se Vašemu zadku ani nezdálo." Neznám nikoho příčetnýho, kdo by chtěl mít Alexe Cuttera za souseda. Nicméně těžko najít lepšího parťáka pro spravedlivou pomstu. Já jsem mu chvílemi fandil, jindy jsem tomu hovadu zase chtěl utrhnout hlavu a o to asi šlo. Vyvolat emoce. A nejistotu. To se obojí povedlo, ale na můj vkus se to celkem táhlo. Alespoň jsem si odnesl dobrou radu, že nemám dělat orgie s opičkou, protože kouše. To se může hodit. ()
Ivan Passer doposud není režisér, kterého bych nějak zásadně sledoval, ale musím říct, že po snímku "Cutterova cesta" si možná najdu čas na to, abych se mu trochu věnoval. Je to trochu detektivní snímek, trochu akční podívaná, ale přitom to má pořád společenskou hloubku. Tohle se mi na filmu zamlouvalo. ()
Toto je Cutterova cesta, nie Carlitova a na výsledku to je poznať. J. Bridges sa snaží, ale často ho zatieni kámoš - mrzák z Vietnamu - Alex. Herecky je Bridgesovi minimálne rovnocenným partnerom, ale je to v prvom rade zaujímavá postava, pri ktorej si nemôžte byť ničím istý. Prvá polovica snímku sa dosť vlečie a nebyť spomínaného Alexa tak je to prúser. Pobaví scéna na kolotoči, ale divák očakáva thriller a ten sa prejaví až v druhej polovici filmu, čo je dosť škoda. Príbeh pomsty som si predstavoval trochu dynamickejší a keď tak rozmýšľam, tak mrzák Alex by si vystačil aj sám. 60%. ()
Na Passerův film nemá cenu pohlížet jako na běžnou žánrovku z kriminální oblasti. Zločin je upozaděný a vlastně ani tradiční pátrání po pachateli nehraje ve filmu zásadní roli. Je to spíš východisko pro rozehrání psychologického dramatu o vyrovnávání se s následky vietnamské války a s kritickou atmosférou 70. let v USA. Hlavním tahounem událostí není hlavní hrdina Bone, ale jeho postižený kamarád Cutter, který marasmus zatrpklého přežívání vymění za snahu o dopadení podezřelého ze zločinu, který je místním zbohatlíkem. Tahle rovina by celkem fungovala, ale měl jsem problémy s přijetím obou mužských postav - ani jeden z nich mi nebyl sympatický, jakkoliv oba herci odvedli slušnou práci. Jádro problému je už ve scénáři a když filmovému hrdinovi nefandíte, je těžké s tím něco udělat. Celkový dojem: 60 %. ()
Cutterova cesta sa zmestí do širšej škatuľky, v ktorej sa nachádza viacero variant jedného námetu. Hollywood však dokázal v minulosti aj relatívne neoriginálne námety zaplniť typologicky správne zvolenými hercami. Im tak potom uveríte emócie, vývoj a charakteristiku. Klady filmu a jeho spoločenský rozsah tu sú dostatočne osvetlené, ja by som len doplnil, že záver nie je žánrovo predvídateľný, že sa jedná o film o dospelých pre dospelých a že nahá mužná hruď Jeffa Bridgessa s jeho prelivom je rovnakou esenciou 80. rokov, akoTom Cruise v slnečných okuliaroch na motorke.70%. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (2)
- Režisér Ivan Passer vzpomínal na spolupráci s kameramanem Jordanem Cronenwethem (který, mimochodem, brzy poté nasnímal jeden z vizuálně nejobdivovanějších filmů všech dob - Blade Runnera, 1982): "Každý dobrý kameraman něčím vyniká. Já jsem tehdy hledal někoho, kdo by uměl zachytit to zvláštní kalifornské prostředí. Objevil jsem ho náhodou při sledování nějakého televizního filmu a hned mě zaujala jeho práce. Já jsem Jordana vlastně vytáhl z televize, nikdo s ním totiž nechtěl dělat, protože měl pověst, že je hrozně pomalý. To se potvrdilo, ale jinak to byl opravdu génius, vypadal jako Groucho Marx, měl vykulené oči a naprosto ignoroval produkční tlaky. (...) Dlouhé záběry byly vlastně produkční nutností, protože Jordanovi trvalo nasvícení několikavteřinového záběru stejně dlouho jako nasvícení záběru tříminutového. On maloval skrze kameru - seděl u ní, deku přes hlavu a koukal do objektivu třeba deset minut. Myslel jsem, že usnul, ale on se najednou odvrátil a velmi pomalu dal ke kameře druhé oko a uběhlo dalších deset minut. Byl to ten nejpomalejší člověk, jakého jsem kdy poznal... mluvil pomalu, chodil pomalu, pracoval pomalu." (NIRO)
- K vizuální stránce filmu režisér Ivan Passer řekl: "Hloubka pole byla součástí našeho záměru, chtěli jsme dosáhnout napětí mezi krásným prostředím a postavami, které žijí mizerný život. Abychom prostředí učinili součástí děje, nemohlo zůstat pozadí záběrů neostré. Používali jsme proto širokoúhlý objektiv, a to v širší škále, než je obvyklé. Mám rád, když divák vnímá pocit místa, kde se film odehrává. S tím souvisí i problém s barvou. (...) V Cutterovi jsme vyloučili modrou: je to 'studená' barva, kterou kameramani obecně nemají moc rádi, a nám se navíc nehodila do záměru vytvořit protiklad 'vřelého' prostředí a 'chladných' vztahů postav. Potlačit modrou v bylo v Kalifornii obzvlášť obtížné, protože tam je nebe pořád modré. Kameru jsme proto umísťovali nad úroveň očí, do pozice mírného nadhledu, a s tímto záměrem jsme také vybírali lokace." (NIRO)
Reklama