Norimberk

"Nebyť tých masových vrážd, mohlo byť všetko inak"... Veru tak, pán Goring... Raz za čas v trafike s lacnými DVD natrafíte na výborný film a toto je jeden z nich.Tento dvojdielny TV film zdobí naozaj veľmi slušná výprava i obsadenie, preto som veľmi rýchlo zabudol, že sledujem TV film. Norimberský proces z roku 1961 sa venuje súdnemu procesu z druhej vlny, tu sme svedkami asi najväčšieho súdneho procesu v dejinách. Bol som prekvapený koľko priestoru dostal Goring v podaní absolútne skvelého Briana Coxa. Nečakal som to a popravde, toto je jeho film. Strhol na seba všetku pozornosť a ostatným nedáva veľké šance. Na jednej strane je to fajn, že je tu tak výrazná osoba, na druhej strane by som rád videl o čosi viac deja okolo Hessa alebo Speera. Napriek tomu sklamaný nie som ani náhodou a vzhľadom na to, že sa jedna o TV film, dávam plný počet. 100%. (29.04.2012)

X dokumentárnych a hraných filmov na túto tému. Len by ma zaujímalo prečo tam neboli odsúdení takí potentáti ako Miklos Horthy, Ante Pavelic, Stepan Bandera a im podobní spojenci nacistov, ktorí verne kopírovali vyhladzovanie židov, antifašistov, rómov, mentálne postihnutých atď. Horthy si to v pohode dožil v luxuse v Portugalsku, v 1993 pochovaný za veľkej slávy v Maďarsku. Toho Mosad nenaháňal. Ante Pavelič zmizol na Vatikánsky pas do Argentíny kde bol naňho spáchaný atentát s ťažkým zranením. Presunul sa do Španielska kde strávil 2,5 roka  pod ochranou gen Franca a zomrel v nemocnici v Madride. Tam je aj pochovaný na najprestížnejšom cintoríne. Je kuriózne že mu Titova tajná služba/partizáni nevykrútili krk. Atentát naňho spáchal síce Srb ale ten bol len majiteľ hotela kde ho zbadal. Bandera skončil pod USA krídlami v Západnom Nemecku voľný ako vták. Možno by bolo lepšie sedieť v base pre privilegovaných. 15.10. 1959 bol zavraždený agentom KGB kyanidom. Dobrá práca. Na Ukrajine je hrdina, stavajú sa pomníky, premenúvajú sa ulice. Odesa je považovaná za Jeruzalem pri Čiernom mori. Ktovie či aj tam má pomník alebo Banderovú ploščaď. (24.09.2023)

Pokud ten skutečný norimberský proces byl soudním procesem, nestranným a spravedlivým, film Norimberský proces jím není. Každý divák zná nacistické zločiny, viděl autentické záběry z koncentračních táborů, ví o milionech mrtvých. Potřebuje tedy film hovořící o jejich existenci připomínající je hranými výpověďmi, jež jsou z větší části čteny? Vždyť víme, že koncentrační tábory byly a lidé v nich umírali (mimochodem, holocaust prý v procesu ani zdaleka nebyl hlavní téma). Snad by tedy měl film posoudit individuální viny. +++++ Vskutku - ústy žalobce Jacksona film říká, že v tomto procesu bude spravedlivě posouzena vina obviněných. Ve skutečnosti ale dílo přináší k soudu svědectví a důkazy o nacistických zločinech, aniž by se podstatněji zajímal o to, jaká konkrétní osoba je za ně zodpovědná. Obávám se, že to má dobrý důvod - nemotat hlavu divákovu možnými pochybami, zda-li opravdu ti visící měli viset. Neukázat mu, jak složité může být vynést spravedlivý rozsudek. Vždyť je to tak jasné - tady je Göring, tady zavraždění Źidé - pověste ho! Či jinak: nejde o hledání spravedlnosti, ale přesvědčení sebe sama a všech, že obžalovaní jsou vinni. Pokud se to nepodaří, jde o prohru spravedlnosti a hlavního hrdiny. Takto ten film pracuje. +++++ Jako svého druhu "naučný", minulost rekonstruující film nemá Norimberský proces takřka žádnou hodnotu. Nedovíte se o činech Bormana, Streichera, Göringa, Schachta, von Papena, Fritzscheho, nikoho... Nakonec vás nejspíš urazí zproštění těch posledních tří. Film jen vrší humanistické fráze a nezpochybnitelný důkazní materiál o existenci zločinů - méně pak zločinců. Což se divákovi nevěří, že sám pozná, jak olbřímím zločinem jsou milióny vražd? +++++ Poněkud trapná je i snaha vyskládat z událostí procesu dramatický oblouk. Podle záznamů byl film z koncentračního tábora promítán 9 dní po zahájení asi 300 dní dlouhého procesu, Höss přichází až poté, co skončila několikadenní Göringova výpověď, Jackson nejspíš až tak moc rady svého britského kolegy nepotřeboval, atd. atd. Souboj Göring vs. Jackson nedává z hlediska deklarovaného tématu "hledání spravedlnosti" vůbec žádný smysl. Takové hledání je především bojem vnitřním. To je ovšem něco, co film a vůbec valná většina amerických soudních dramat nechápe - pro ně totiž spravedlnost vězí v dobře vypointované závěrečné řeči. Baldwin žádný vnitřní boj nepředvádí - je nemastný a neslaný - všechen herecký um sedí na lavici obžalovaných - tam se ovšem spravedlnost hledat nedá, jen pokání nebo jeho nedostatek. Tam jsou takřka jediné kvality Norimberského procesu. +++++ BTW - Uvědomoval si Simoneau, když točil scénu se založením tribunálu pod "deseterem přikázání", že Jackson bude porušovat to sedmé? Nejspíš ne, takovou ironii jinde film nepředvádí. (05.10.2014)

Překvapivě povedený remake válečné klasiky s roku 1961 o procesu s nacistickými zločinci, kteří za války nechali povraždit několik miliónů lidí. Snímek zaujme především tím, že látku podává odlišně a divácky atraktivněji než tomu bylo v černobílé klasice. Velkou zásluhu na výsledné kvalitě filmu mají i výborní, civilně hrající herci a na televizní poměry překvapivě kvalitní výprava. Navíc záběry z koncentračních táborů mají děsivou působivost i po letech. (26.06.2009)

Tentokrát se nedočkáme emotivních scén, na jaké jsme zvyklí z válečných filmů (viz moment, kdy si německý voják kope svůj hrob v "Ryanovi"), ale situace, kdy jako v dokumentárním filmu posloucháte a jenom si představujete, může být zrovna tak silný zážitek. Brian Cox je výborný - Hermann Goering rulez. (27.02.2004)