Železný kříž

Docela zajímavý pohled na východní frontu z německé strany. Ne moc často člověk ve filmu vidí tento pohled na válku. Akce je tam dost dobrá. Z filmu jde cítit bezmoc a zoufalost německých vojáků, kteří až na výjimky na žádnou Říši nevěří a jde jim jen o to zachránit si svůj vlastní krk. Vše se změní nástupem aristokratického kapitána, který je pro získání ono Železného kříže ochoten udělat téměř cokoliv. Možná bych filmu vytkl trochu pomalejší tempo. "Jak se přebíjí?" (05.04.2019)

"Then I will show you, where the Iron Crosses grow." Nejvíc mě dostaly úvodní titulky (už při nich poznáme, že jde o Peckinpahův film) a závěrečná scéna aneb "Jak se to nabíjí, Steinere?!" James Coburn tady dokazuje, že je to herec přesně pro tenhle typ filmů (tvrďák a sympaťák k pohledání) a teprve ve filmech od Peckinpaha ze sebe vydal to nejlepší. (25.08.2008)

Je to skutečně syrový válečný film, cosi jako "na východní frontě klid" za 2. světové války - vojáci dávno přišli o všechny iluze a snaží se jenom přežít, což se samo o sobě stává čím dál těžším. Problémem tohoto filmového počinu je aspoň dle mne přílišná vypravěčská odtažitost - postavy ve snímku vystupující jsou v podstatě ploché a většina jich umře dřív než se o nich stačíme něco bližšího dozvědět. Ani u prokreslenějšího titulního hrdiny Steinera nejsou uspokojivě vysvětleny motivy jeho činů, a zdá se, že by asi nebylo marné nahlédnout do románové předlohy Železného kříže. Ale i tak, tento netradiční žánrový film potěší všechny fajnšmekry. (26.04.2005)

Další film režiséra Peckinpaha který jsem si konečně doplnil a byl jsem velmi spokojený. Tohle je staré dobré válečné umění do kterého je navíc zjevně i vložena myšlenka a protiválečné poselství. Navíc zde exceluje charizmatický James Coburn v hlavní roli. Můj oblíbenec ze Statečné sedmy tu podává opravdu působivý výkon. Strhující výpověď o marnosti a zbytečnosti celé války viděné možná z pohledu těch zlých, ale charaktery v tomto případě rozhodně nejsou ani náhodou černobílé. Velmi kvalitní dobová záležitost.80% (01.12.2019)

Už jsem viděl i lepší válečné filmy. Jedna slušnější akce na začátku a pak až do Stranskyho podrazu ticho po pěšině (i v zákopech), což pro válečný film není nejlepší vizitka. Při postupu skrz obsazené (resp. znovudobité) území se sice něco děje, ale umím si představit líp vypointovaný konec. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi, ale za ty blbosti ala při bombardování řešíme podpis kvůli vyznamenání kapitána, při ústupu zase nemá německý colonel na práci nic lepšího než filosofovat. A rozkazy asi udílí papoušek... (24.07.2008)