Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký režisér Sam Peckinpah (1925–1984) po svých profesionálních i osobních excesech hledal v polovině sedmdesátých let jen těžko práci v Hollywoodu, a tak ochotně přijal nabídku Wolfa C. Hartwiga, německého producenta, který se do té doby živil převážně výrobou erotických filmů, aby pro něho v jugoslávských exteriérech natočil adaptaci válečného románu Williho Heinricha „Trpělivé maso“. Zaujal ho pohled „z druhé strany“, drama těžce decimovaných německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943, a především téma, společné pro celou jeho tvorbu a nejvíc snad pro jeho mistrovský western Divoká banda (1969) – pohled na skupinu mužů na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují. Železný kříž se stal posledním velkým Peckinpahovým dílem, působivou výpovědí proti válce. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích ukazujících válečnou vřavu. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se producent Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím. (Česká televize)

(více)

Recenze (230)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Excelentní pohled na válku z té "Druhé strany." Tentokráte žádní fešní, mladí Amíci, ale zkušení, válkou ztrhaní němečtí veteráni. Výborný scénář, řádná porce akce a skvělých scén. Potěšil mě mladý David Warner, který mě přesvědčuje, že má na kontě spousty výraznějších rolí, než jen tu, v níž jsem ho prvně poznala a v níž si ho také budu navždy pamatovat. Jako loajálního sluhu s kamenným výrazem, Lovejoye z Titanicu. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kde se vzal ten Steiner? Jak tam může být? Vím, je to možná divná otázka, ale... Steiner očividně nenávidí válku a důstojníky. Nenávidí je tak moc, že je vysoce nepravděpodobné, aby byl vojákem z povolání z éry předmnichovské. Zdá se jisté, že je donuceným odvedencem. Tahle osoba se v boji, který nenávidí, osvědčí takovým způsobem, že je v miliónové armádě považována za málem nenahraditelnou. Může se ovšem osvědčit, když se vzpírá rozkazům? Mimochodem, lidé, kteří odmítali boj opravdu ze zásady, končili v koncentrácích. Byli to především Jehovisti. +++++ Steiner nicméně nějak získá uznání a nadřízení mu odpustí nevymáchanou hubu. Podřízení ho milují, protože jim zachraňuje kejhák, vlastně i některým nadřízeným. Tau důvěrou neotřese ani to, že jim nedopřeje trochu násilné soulože či odsuzuje své svěřence k roztrhání tlupou sovětských soudružek. Dokáži Steinera přijmout jen jako postavu, která chce, aby se bojovalo podle jeho pravidel, nikoliv jako pacifistu. Ale zároveň jako postavu, která se nejspíše nemohla dostat do své situace. Snad je to hnidopišské, ale velká díla by tímto trpět neměla. +++++ Pokud jde o Peckinpahovu režisérskou práci, mohou se mi líbit jeho sekvence rychlých střihů v halucinačních stavech Steinera. Přijal jsem jeho drsnou ironii, s jakou pojal scénu hostiny v lazaretu. Již mě ale netěší jeho zpomalovačkový trademark, jenž si tak užívá především když skrze někoho létají kulky či jej vynáší do vzduchu exploze. Spíše než pietností a napínáním to zavání hledáním krásy v zabíjení a mutilaci. Při zabití Triebiga je tato krása konečně nalezena. Dialogy se plní ne zrovna přirozeně filozofováním o životě, válce, míru a politické situaci. +++++ Nakonec se zdá, že film není protiválečným poselstvím, nýbrž oslavou chlapáctví a výsměchem strachu. Proto může Steiner směle pohodit (nejspíše) nabitou bouchačku směrem k sovětskému klukovi a být nepotrestán, ač ohrozil nejen sebe, ale i své "Kameraden". Proto se Steiner může smát svému soupeři, když nedokáže nabít. Pravý chlapák nepotřebuje odznáček, který bude říkat, že je chlapák, posera ho potřebuje. Při sledování takových filmů si cvhílemi říkám: "Ať žije strach," protože spíše on, než odvaha nám brání, abychom se nepobili. Dobře, tak jen "vhodně dávkovaný strach". Jen málo slávy přejme síle užité v konfrontaci dvou mužů. Když o tom tak přemýšlím, bojím se, že v dalších Peckinpahových filmech uvidím ženy jako trofej pro sílu... Ale to už sem nepatří... Ta třetí hvězdička patří Coburnově charismatu - Peckinpah si jej vybral opravdu dobře. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Už jsem viděl i lepší válečné filmy. Jedna slušnější akce na začátku a pak až do Stranskyho podrazu ticho po pěšině (i v zákopech), což pro válečný film není nejlepší vizitka. Při postupu skrz obsazené (resp. znovudobité) území se sice něco děje, ale umím si představit líp vypointovaný konec. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi, ale za ty blbosti ala při bombardování řešíme podpis kvůli vyznamenání kapitána, při ústupu zase nemá německý colonel na práci nic lepšího než filosofovat. A rozkazy asi udílí papoušek... ()

erl 

všechny recenze uživatele

Mám rád režijní styl Sama Peckinpaha a žeru Jamese Coburna.Moc se mi líbil už Pat Garrett a Billy the Kid ale tenhle originální válečný film sledující východní frontu z německé strany mi vyrazil dech ! Cross of Iron je vlastně takový western převlečený do druhé sv. kde jsou padouši i klaďasové. Peckinpah se ničeho nebojí a servíruje divákovy jednu surovější scénu za druhou (finální masakr , zastřelení dítěte) a předvádí své režijní mistrovství v tom nejlepším světle. Maximilian Schell je v roli kapitána Stranskyho slizký až z toho běhá mráz po zádech , no a o Coburnovy se ani nemusím zmiňovat, jenom dokazuje že patří mezi hereckou elitu. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Typický Peckinpah s oblibou v násilí a zobrazování násilí. Příběh kohoutího sváru kapitána a četaře, z nichž jeden je namydlinkovaný teoretik a druhý drsný praktik, s nějakým tím, aby se neřeklo, pozadím jakože ti Němci byli fakt jinak zlí a válka zlá a nesmyslná, Pár dobrých válečných akcí, ale celkově bez napětí, atmosféry, čehokoliv, co by mne drželo. ()

Galerie (98)

Zajímavosti (23)

  • Natáčanie filmu prebiehalo od 29. marca do 24. septembra 1976 a okrem bývalej Juhoslávie pracovali filmári aj v Taliansku a v známych britských filmových štúdiách Pinewood. (MikaelSVK)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "The Willing Flesh" Williho Heinricha. (Hans.)

Související novinky

Zemřel herec David Warner

Zemřel herec David Warner

25.07.2022

Nekorunovaný král filmových „záporáků“ a britský džentlmen s neuvěřitelně plodnou kariérou, která čítá na dvě sta třicet filmových a televizních rolí - těmito slovy by se dal představit David Warner,… (více)

Reklama

Reklama