Železný kříž

Pozeral som s dabingom, takže "použitie" nemčiny v origináli neviem posúdiť. Hned dvojitá dávka inovácie do trochu schématického žánru vojnových filmov. Peckinpahova brutalita sa musí prejaviť aj v tomto žánri, neušetrí ani ženy a deti. No a hlavnými hrdinami amerického režiséra sú nemeckí vojaci na čele s ultrasympaťákom Jamesom Coburnom. Rusi sú naopak zobrazení nie príliš lichotivo, ale tento pohlad na veci, čiže "všetkým nám z toho hrabe a vraždíme všetko, čo sa pohne, nezáleží na tom, či sme Nemci alebo Rusi", je omnoho realistickejší, ako neustála oslava spojeneckých hrdinov. K dokonalosti chýbalo málo, možno to mohlo byť menej zmätené, ale taká už vojna raz je. 90% a chuť si pozrieť film v originálnom znení. (24.04.2014)

Sam Peckinpah bol skvelým akčným režisérom. Ak v tomto filme dôjde na akciu, je na čo pozerať. Spomalené zábery prestreliek a výbuchov, zrejme nejeden nasledujúci režisér sa týmto tvorcom musel inšpirovať. V tomto ohľade za 100 %. Lenže ak dôjde na sekvencie, ktoré majú vyvolať nejaké emócie, s výnimkou jednej ( tá s ruskými ženštinami ) som nezaznamenal nič, pri čom by mi bolo podlomilo kolená ( aj keď som sedel ). A téma Druhej Svetovej je bezodnou studnicou citlivých námetov. (30.10.2017)

Kde se vzal ten Steiner? Jak tam může být? Vím, je to možná divná otázka, ale... Steiner očividně nenávidí válku a důstojníky. Nenávidí je tak moc, že je vysoce nepravděpodobné, aby byl vojákem z povolání z éry předmnichovské. Zdá se jisté, že je donuceným odvedencem. Tahle osoba se v boji, který nenávidí, osvědčí takovým způsobem, že je v miliónové armádě považována za málem nenahraditelnou. Může se ovšem osvědčit, když se vzpírá rozkazům? Mimochodem, lidé, kteří odmítali boj opravdu ze zásady, končili v koncentrácích. Byli to především Jehovisti. +++++ Steiner nicméně nějak získá uznání a nadřízení mu odpustí nevymáchanou hubu. Podřízení ho milují, protože jim zachraňuje kejhák, vlastně i některým nadřízeným. Tau důvěrou neotřese ani to, že jim nedopřeje trochu násilné soulože či odsuzuje své svěřence k roztrhání tlupou sovětských soudružek. Dokáži Steinera přijmout jen jako postavu, která chce, aby se bojovalo podle jeho pravidel, nikoliv jako pacifistu. Ale zároveň jako postavu, která se nejspíše nemohla dostat do své situace. Snad je to hnidopišské, ale velká díla by tímto trpět neměla. +++++ Pokud jde o Peckinpahovu režisérskou práci, mohou se mi líbit jeho sekvence rychlých střihů v halucinačních stavech Steinera. Přijal jsem jeho drsnou ironii, s jakou pojal scénu hostiny v lazaretu. Již mě ale netěší jeho zpomalovačkový trademark, jenž si tak užívá především když skrze někoho létají kulky či jej vynáší do vzduchu exploze. Spíše než pietností a napínáním to zavání hledáním krásy v zabíjení a mutilaci. Při zabití Triebiga je tato krása konečně nalezena. Dialogy se plní ne zrovna přirozeně filozofováním o životě, válce, míru a politické situaci. +++++ Nakonec se zdá, že film není protiválečným poselstvím, nýbrž oslavou chlapáctví a výsměchem strachu. Proto může Steiner směle pohodit (nejspíše) nabitou bouchačku směrem k sovětskému klukovi a být nepotrestán, ač ohrozil nejen sebe, ale i své "Kameraden". Proto se Steiner může smát svému soupeři, když nedokáže nabít. Pravý chlapák nepotřebuje odznáček, který bude říkat, že je chlapák, posera ho potřebuje. Při sledování takových filmů si cvhílemi říkám: "Ať žije strach," protože spíše on, než odvaha nám brání, abychom se nepobili. Dobře, tak jen "vhodně dávkovaný strach". Jen málo slávy přejme síle užité v konfrontaci dvou mužů. Když o tom tak přemýšlím, bojím se, že v dalších Peckinpahových filmech uvidím ženy jako trofej pro sílu... Ale to už sem nepatří... Ta třetí hvězdička patří Coburnově charismatu - Peckinpah si jej vybral opravdu dobře. (14.09.2014)

Nemělo to vůbec špatný námět ani scénář (z německých pohledů se většinou WWII filmy netočí, že), ale zpracování bylo úděsné (naprosto nelogické zpomalovačky na místech, kde neměly co dělat - zpomalovačka běžící slepice???), nevhodně a blbě udělané flashbacky a bohužel jsem měl tu čest s českým dabingem - dabéři se snažili, ale zvuk upravoval debil. No, čekal jsem víc. (17.05.2011)

Tak jako nebylo to špatný, ale zase moc nechápu všechny ty chvalozpěvy o tom, že se jedná o jeden z nejlepších válečnejch filmů všech dob a že je to naprostá "must see" záležitost. Některý bojový scény jsou opravdu hodně brutální, hodně povedený a hodně se mi líbily. Ani mi moc nevadilo, že jsou natočený poněkud chaoticky a zmateně. Akorát snad hromadu zpomalenejch záběrů si moh Peckinpah odpustit. Na zbytek se dá koukat, chvílema jsem teda postavám některý ty jejich pohnutky a nejrůznější kecy moc nevěřil, ale budiž. Jinak na filmu je znát, že opravdu vznikal asi ve skormnejch podmínkách a byl spíchnutej tak trochu horkou jehlou. Jsou tam takový stupidní chyby jako konvoj americkejch náklaďáků na východní frontě (byl jsem upozorněn, že tohle chyba neni) + naprosto nesmyslná technika jako Fiat Campagnola nebo poválečný Saurery (v tomto případě teda spíš nějaký jugoslávský licenční výrobky). Celkovej dojem z filmu je spíš pozitivní, ale víc jak 3 hvězdy fakt nedám. P.S. Nejvíc mě dostalo, když jsem asi 5 minut po skončení filmu zapnul televizi a tam zrovna Kyslík se Zounarem vystupovali z vlaku a mašírovali si to do kasína. Jako podívat se bezprostředně po sobě na Železný kříž a na epizodu ze seriálu Chlapci a chlapi je opravdu zajímavá kombinace :-) (05.07.2012)