Krtek

Flanďácko hipísácký výkřik zdatného filmaře ( z westernu jen kulisy a klišé,podle mě by to mělo stejné vyznění i kdyby se to točilo na Václaváku,-ale to by asi režírovala Chytilová)(pro mě vyjmečně projednou zvítězil obsah nad formou). Zas jeden film na který jsem čuměl s otevřenou hubou.Měl bych ji co nejdřív zklapnout,aby mi tam nevletěla nějaká ta včela ,nebo splašenej zamyšlenej krtek.-Chtěl jsem dát čtyři,ale kvůli výbornému zvuku (místy geniální podkres,-jako třeba, když se Jodorowsky chystá na souboj,pohybuje se venku ,ale ozvěny jeho kroků zní jak v katedrále)je to za pět.(i když jsem se celý film nemohl zbavit dojmu,že Jodorowsky musel hodně často chodit na pivo s Pasolinim) (24.07.2009)

Podobenství o společnosti je rozděleno do několika kapitol, pomyslně pak na dvě části. V první hledá El Topo původce masakru a následně čtyři mistry, s nimiž se chce utkat na život a na smrt, no, chce je zabít, ve druhé se pak snaží pomoci skupině lidí uvězněných v podzemí tak, že jim prokope tunel. Jde ale o jedince různě postižené, jelikož byli v podzemí příliš dlouho a děti se rodily z incestů a svazků několika málo lidí. Jejich touhou je jít do městečka pod horou. To je však zcela dekadentní a rozhodně horší než místo pod zemí. Film příjemně plyne jako řeka, občas se objeví nějaký symbol (např. zrcátko), ale i bez nich je příběh dobře srozumitelný. Dobro a zlo, život a smrt, láska a nenávist. Pro okrajové publikum. (13.08.2021)

Nepřipraveného diváka "El Topo" téměř určitě zaskočí, ale pokud očekáváte patřičnou dávku nesnadno dešifrovatelné symboliky, explicitně zobrazeného násilí a baví vás v tom všem hledat i nějaké výsledné poselství, budete spokojeni. Vedle vynikající vizuální stránky a v komentářích zde už několikrát zmíněné výborné hudby, zaslouží pochvalu práce se zvukem jako taková - kombinace vhodně volených hudebních motivů a rozličných ruchů a zvířecího řevu působí na diváka strhujícím dojmem. Film mne uchvátil jako celek a myslím si, že kdo má rád Buňuela, Lynche nebo třeba i Pasoliniho, oblíbí si i "Krtka". (05.09.2007)

Krtek (El Topo) je zvíře, které kope tunely v podzemí. Nějak jsem to nechápal. Proč se například mrtvoly v kostele houpou? Proč nemá kovboj i dítě nohy od krve, když v ní neustále chodí? Proč je to dítě v poušti nahé? Celá tahle "umělecká" forma příběhu mě nezaujala, nebavila a nelíbila se mi. Uvažoval jsem u jedné hvězdě, ale to bych byl sám proti sobě. Třeba se ještě někdy pokusím o vzkříšení. (10.02.2015)

„Být příliš dokonalý je chyba.“  Inu.. kdyby se Jodorowsky tolik neopájel samým sebou a svou vlastní dokonalostí, mohl by být výsledek ztrávitelnější. Ústřední děj s přesahem do podobenství měl rozhodně cosi do sebe: jak v první polovině, kdy Krtek coby krvelační gangster na koni bojuje se svými protivníky, až ho jednoho dne zlomí prohra v podobě dobrovolné sebevraždy jednoho soupeře, tak v té druhé, kdy se dostáváme do města plného bizarních a šílených rituálů. Některé scény v této části, nejvíc asi provádění ruské rulety s rozesmátým farářem coby rozhodčím, mi připadaly v rámci podobenství zkaženého světa správně úderné a znepokojivé i zábavné současně. Vyzdvihnout musím i vizuální stránku a plno ojedinělých surrealistických nápadů (nimiž se to ovšem v těchto starších artových filmech z Mexika často přímo hemží), které mě v tom často dokázaly upoutat a rozvířit chvilkovou nudu i zastínit hůře uchopitelnou symboliku. Problém jsem měl však s nataženou délkou a pomalým tempem ve chvíli, kdy samotný děj tu nejednou probíhá celou řadu scén v poněkud monotónních variacích na to samé, stejně tak s nejedním (někdy až mírně samoúčelným) bizarně nechutným výjevem. Na oplátku musím prásknout, že nikdy jsem nebyl fanouškem westernů, takže ač do jisté míry oceňuji pokus o velmi svéráznou, silně surrealistickou variaci na tento žánr v duchu podobenství, nijak mi k srdci nepřirostl ani Krtek. [55%] (31.12.2022)