Lesní jahody

Sny se zdají každému...ale existuje jen pár "andělů", kteří s nimi dokáží jít na veřejnost zcela uměleckým a přece nezaměnitelně osobitým způsobem! Bergman vychází ze své varovné snové představy, v níž spatřuje sám sebe (slavného muže) v zajetí egoismu. Slunce pronikavě zářilo, vytvářelo ostré tmavé stíny, avšak nehřálo. (23.06.2005)

Veľmi osobné, veľmi intímne vzdanie holdu Bergmanovmu tútorovi Victorovi Sjöströmovi, no zároveň sa dá povedať, že ide vlastne aj o jednu z prvých road movie. Narozdiel od iných jeho filmov tu Bergman hlavne filozofuje a to v kontexte etických problémov a otázok morálky. Staručký profesor Borg tu prostredníctvom fantázií a snových sekvencií sumarizuje svoj život, prehodnocuje svoju morálku, zmieruje sa so svojimi chybami, rieši problém viny a odpustenia. Pričom všetkého má dostatok, až na ten čas, toho má krátko pred smrťou naozaj len veľmi málo... Po formálnej stránke ide o jeden z ľahších a divácky prístupnejších Bergmanových snímkov s veľmi príjemne smutno-nostalgickou atmosférou a humorným odľahčením. Inak profesorovi Borgovi vo filme i jeho reálnemu predstaviteľovi v tom čase bolo narovnako 78 rokov. Zatiaľ môj najlepší Bergman. (14.12.2015)

Asi mám zatím jen štěstí na výběr filmů, ale myslím si, že navzdory všem tvrzením byl Bergman srdcem optimista (a navíc věřící člověk, ačkoliv o tom sám pochyboval, ale to je na jinou debatu u jiného filmu). Poměrně silný mix snů, vzpomínek, aktuálních konfrontací a road movie (!) mne neustále překvapoval - třeba jsem si myslel, že v tom domě dětství stráví víc času, možná celý film, ale přišli ti tři mladí a dostalo to úplně jiné grády, což mne trochu vykolejilo z mého uhoupaného očekávání, a zároveň dalo nový impuls k přemýšlení. Pan doktor toho zažil za jeden den skutečně hodně, snad víc, než za celý život. A dalo to i jemu nový impuls k životu. Fakt jsem se hodně bál, že to skončí jeho smrtí, a když pak ve snu viděl u jezera maminku a tatínka - no jo, jenže maminka žije, takže nešlo o žádný druhý břeh. K formě ještě dodám, že mě pobavila čurda Maxe von Sydow, který je zde ale skvělý. Nu a teď to podstatné - téma filmu. To mne hodně citelně zasáhlo, protože to právě řešíme v naší rodině, u mé manželky. (A taky jsem vzpomněl na staršího souseda z Havířova, který bydlí nad námi.) Neschopnost citu, chlad vůči druhým lidem, jakési znechucení životem, chtěná osamělost, arogance, neschopnost přijímat dary, neschopnost umět poděkovat nebo poprosit, být mrtvý zaživa (skvělý záběr u jezera na tu uschlou větev nad profesorem), přitom ale navenek snaha vypadat jako lidumil, který pomáhá - a přenáším to z generace na generaci, všechno to sekýrování a citovou odtažitost, jen abych sama sebe nezranil/-a. K tomu dojde i na pár pěkných úvah o smrti, o Bohu a víře (ta báseň recitovaná třemi lidmi je skvělá), na různé vztahy v manželství, které mohou vést až k naprostému ponižování jednoho druhým a naopak. Ze začátku mi trochu vadil voice over, ale má tam nakonec své opodstatnění (holt vědec jde na všem spíše rozumem než tím citem a musí si věci uspořádat, tomu žel dobře rozumím), krapet mi vadila vzdálená inspirace Dickensovou Vánoční koledou, nebo židovská jména u jednoznačně nežidovské rodiny. Jo, a ty titulky pro Českou televizi, potažmo Levné knihy dělal debil a zasloužil by po papuli, amatér jeden. (07.01.2022)

Krásně pomalý, citlivě odvyprávěný příběh, sledující starého muže již před prahem smrti. opět klasický Bergman, který nabízí mnoho otázek, nezapomenutelné obrazy a snad tu nejlepší Bergmanovu sondu do lidského myšlení. Vřele doporučuji a prosím o trpělivost, protože tempo je pomalé a mnohý divák zvyklý na moderní svižné tempo může být vykolejen... Stačí otevřenost....a ono to přijde... (07.09.2006)

Tak tento Bergman ma bavil. Pekný čierno-biely vizuál, strašidelné, temné snové sekvencie a potešil ma ja fakt, že hlavnou postavou nieje žena, ale teraz režisér vsadil na mužskú postavu a výber bol vynikajúci, lebo V.Sjöström hral geniálne. Po tých ženských melancholických drámach, príjemná zmena. Film má aj jemnú iróniu, začiatok mi prišiel veľmi zaujímavý a pôsobivý, potom už strácal trocha na poetickosti, ale stále ma bavil a to je hlavné. (26.07.2015)