Země nomádů

Když po hodině asi pošesté nad McDormandovou začalo úhledně zapadat slunce, aby si s účastným výrazem a zamáčklou slzou vyslechla další moudro náhodného nomáda, který sice ztratil všechno, ale má srdce na dlani a ví, že "život je jako kruh", popřípadě "jako cesta", myslel jsem, že z té kraksny vystoupím. Nechtěl jsem být cynický, ale je v něčem fascinující, jak falešně a uměle může působit film, který obsadí reálné lidi, ale neprobarví je jakoukoliv komplexní charakteristikou. Famózní Florida Project bych vůbec v souvislosti s Nomadlandem nezmiňoval, protože Baker se nad svými hrdiny z periferie tupě a repetitivně nedojímal. Tohle by ve své domnělé "empatii", "citlivosti" a "civilnosti" mohlo mít klidně jako předfilm Imagine od Gal Gadot. (27.03.2021)

Portrét samoty a osudu tzv. boomer-nomádů v důsledku ekonomické krize, duchovně očistné road movie posazené v nádheře amerických plání a někde mezi smutkem a svobodou, představte si Into The Wild pro starý :) Ale být jednou v tom věku sám, byl by to svým způsobem krásný život... * I’ll see you down the road. * (25.02.2021)

"What's remembered, lives." Země nomádů, jež v sobě přirozeným a nenásilným způsobem snoubí prvky dramatu, road movie a jakéhosi psedodokumentu, vypráví příběh lidí, jejichž život působí na první pohled dobrodružně a nevázeně, avšak při druhém pohledu člověk cítí osamělost, nezakořeněnost a smutek. Film o lidech, kteří si vybrali, nebo spíše byli nuceni si vybrat život v pohybu a takřka bez pevné půdy pod nohama - i tak ale mohou mezi těmito "moderními kočovníky" vznikat přátelské nebo i hlubší vztahy. Zaujalo mě, že vedle profesionálních herců byli ve snímku i "naturščici", kteří vedle místy až syrové kamery a exteriérů dodávali filmu na uvěřitelnosti - palce nahoru za dějové linie se Swankie a Bobem. Ve výsledku se u mě film pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdami, v tomto případě si ale přidám. P.S. "See you down the road." (01.03.2021)

„Všetko, na čo spomíname, žije ďalej. Možno som vo svojom živote spomínala až príliš.“ Počas puberty, v 90. rokoch, som frčal okrem iného na americkej nezávislej tvorby. Bolo to v tomto smere úžasné, jedinečné filmové obdobie. Preto som sa na Krajinu nomádov tešil. Bohužiaľ, nebavila ma. Dostavilo sa výrazné sklamanie. Obsahuje stopové prvky poetickej atmosféry, kameraman sa snaží, Frances McDormand je samozrejme stávkou na istotu a vedľajšie úlohy sú skvele obsadené. A disponuje to zaujímavou atmosférou, ktorá je ale zároveň zvláštna, takže nesadne každému. Keď už som ale nad filmom začal nekompromisne lámať palicu, dostavila sa záverečná polhodina a tá bola pomerne silná (až na záver nezáver, ale čo už, sme v nezávislom filme). Scénu so záchodom nekomentujem. (13.11.2021)

Depresívny príbeh jednej ženy, ktorá sa snaží si nájsť svoje miesto vo svete potom čo zavreli miestny podnik a z mestečka sa stalo mesto duchov. Ďalšia ukážka toho, že v amerika máte hodnotu len pokiaľ makáte a keď o prácu prídete, tak potom už nikoho nezaujímate. Celé je to podané takým pomalým artovým spôsobom, takže okrem pocitu beznádeje som oveľa viac pociťoval nudu. Neľutujem, že som to videl. Chuť žiť v amerike u mňa zase o niečo klesla a druhýkrát si to nepustím. Nejaké ceny to asi získa, ale žiadna klasika, na ktorú sa bude spomínať, sa z toho nestane. 5/10. (04.03.2021)