Duše

Přestože je "Duše" spíše slabší pixarovkou, pořád se jedná o výborný, chytrý a možná až moc dospělý animák, který potěší nádhernou audiovizuální stránkou i příběhem. Jen tomu chybí něco navíc, čím by se film vryl divákovi do paměti a nutil ho se na něj znovu podívat. A to je právě u Pixaru velká škoda. (26.01.2021)

Picassovští Jerry a Terry mě ohromně zaujali, nečekaný pixar-majstrštyk, který bych i v jinak překrásné animaci nečekala. Tohle není pohádka pro děti a obávám se, že ani pro řadu pragmatických dospělých. Často tady spíláme, že je animák příliš infantilní, však většinou jsem z těch, kterým takové pojetí nevadí. Má to být pro děti, tedy v klidu. Soul ale není pro děti. Hodně zjednodušeně bych filosofickou atmosféru přirovnala k čemusi ne příliš vzdálenému Exupérymu, přičemž celé jiné…, zkrátka dítě z toho chytré nebude. Já byla spokojená, se zájmem jsem čekala, co z toho vypadne. Možná i proto, že mám ráda jazz, černošský jazz, že jsem přesvědčená, že k ryzímu jazzu černoši patří a navíc, taky mám sny, plním si je a sleduji, kolik lidí se ve svých životech hledá. Tohle mi sedlo. Přestože jsem otrávená povinným obsazováním herců tmavé pleti do rolí historických, kdy nevidím jediný důvod, proč by v Bídnících musel hrát Javerta herec tmavé pleti nebo proč by to na dvoře Kateřiny Veliké muselo vypadat jako na autobusové zastávce v Senegalu, tady jsem spokojená. Takto má vypadat film, kde se realizují Afroameričané. Pasáže s kocourem mě moc nebavily, zbytečně film prodloužily, záměr je jasný, ale za tohle srazím, ovšem jinak moc pěkná záležitost. Ráda se na Duši mrknu opakovaně. Nevím, co je na tom pravdy, ale prosáklo ke mně, cosi kolem dabingu, jakože někde se snad trvá na černoších.. Nemáme. Tedy něco málo máme, ale nejsem si jistá, jestli by to Rey dal, aniž by to znělo, jako večerní zprávy pro lopaty a Dominik má svých aktivit taky dost, takže nevím. Navíc mi tento ultimativní požadavek přijde spíš jako totálně ustřelený… Už se těším, jak to vyřeší Japonsko. (29.01.2021)

(1001) Jeden divácký komentář na IMDB byl opatřen nadpisem "děckám bych to nepouštěl" a s tím se dá myslím celkem souhlasit. Brečela jsem několikrát jako želva, spíš v průběhu než na konci. Jediné, co se mi vlastně "nelíbilo" byla postava 22, protože škatulka ukecaného otravného side-kicka je trošku ohraná, a Tina Fey jí nedokázala vtisknout nějaké charisma nebo vlastní osobnost, oproti ostatním postavám/hlasům působí opravdu hodně genericky. Byla jsem na sebe velmi pyšná, že jsem poznala po hlase Rachel House. Ta žena je fantastická a šla bych za ní do kamkoliv. (18.02.2022)

Konečně jsem se dostal k této nové Pixarovce. Ze začátku to vypadá podobně jako V hlavě, ale nakonec je to úplně jiné. Určitě mi to přijde jako nejdospělejší Pixarovka, pro děti to podle mě moc není. Opět je tu neskutečná hra s grafikou, kdy pendlujeme mezi říší duší a naší Zemí a mezi postavičkami z různých rozměrů. Dost se tu klade důraz na hudbu. Jazzový klavírista Joe nečekaně zemře těsně před koncertem svého života. Protože to ale nechce vzdát, dostane do tzv. Přípravky, kde se duším určují jejich vlastnosti. Tam dostane na starost jednu z nich. Naskytne se mu možnost dostat se zpět mezi živé a on ji využije. Věci ale nedopadnou podle jeho představ a on se musí dostat z této složité situace a stihnout onen koncert. Nakonec ale konečně přijde na to, co je smyslem jeho života. "Já jazzuju." (11.04.2021)

Další pixarovka, jejíž příběh lépe ocení spíš dospělejší část publika. Příběh samotný sice není tak výborný jako u nedávného V hlavě, ale to bych snad nebral jako výtku. Pixar si prostě nastavil laťku hodně vysoko. Technické provedení je samozřejmě opět dokonalé, přičemž bych se vzhledem k tématu rád zastavil u hudby. Zavedená dvojice Trent Reznor a Atticus Ross mi totiž k filmu o jazzovém hudebníkovi moc neseděla. Ale ve výsledku jejich muzika k sobě s jazzovými improvizacemi Jona Batisteho pasovala dokonale. A samozřejmě, pokud by všechna hudba vycházela z jazzu, tak by to ve filmu nevyniklo. (25.06.2021)