Můj andílek

Spíš psychologickej film s trochou mysteria.Většina starších a opravdovejch thrillerů na tohle téma zhruba po půlhoďce šlápne na plyn,a už to jede.tady se ale za zvuků ambientní nehudby neděje skoro nic.To co se stane v posledních dvaceti minutách sem tušil.Jinak je to kravina,a nechtěl bych vidět,jak řešili tuhle zapeklitou situaci.30%. (26.01.2020)

Pre niektorých možno prekvapenie, no podľa mňa to bolo od určitého momentu dosť predvídateľné. Možno je to len tou mojou prirodzenou podozrievavosťou (alebo tým, že som už videl zopár filmov s podobnou zápletkou), ale akosi by mi to inak nedávalo vôbec celé zmysel. Takže bola len otázka času, kedy sa tieto materské šachy rozhodnú náhlou rošádou - a potom prišiel samozrejme šach-mat. Ale odhliadnuc od toho to bolo vcelku fajn, a Naomi Rapace aspoň ako tak zaplátala nedostatky v scenári :) Mimochodom, TV film s podobnou témou - Taken Back: Finding Haley - bol podľa mňa minimálne o úroveň lepší (len škoda, že ten bol až príliš teatrálny). (14.09.2019)

Po nicneříkajícím úvodu nás tvůrci naplno uvrhnou do nudného a nezáživného drama, které se nese ve velmi pomalém tempu, po celou dobu se víceméně nic neděje. Snad jen závěr má alespoň malý náznak dramatických prvků, kterých je v celém filmu velice poskrovnu. I tak je však závěr, respektive celkové rozuzlení děje od začátku dost předvídatelné. První polovina je veskrze o ničem, zachraňuje ji snad jen dobrý výkon Noomi Rapace, které role hysterické matky poměrně sedla. V druhé půlce se už tvůrcům povedlo navodit lepší, tajemnější atmosféru, takže konečně snímek trochu šlape a je se na co dívat. Na kvalitní thriller to však bohužel nestačí, Můj andílek je silně průměrné, možná i podprůměrné drama. Nebýt herců, prakticky by nebylo co hodnotit. 4/10. (27.10.2020)

Další film ze škatulky "nebylo mi příjemný to sledovat, ale nemohl jsem se odtrhnout" :-) Bylo mi trapně a stydno za Lizzie, ačkoliv jsem jí měl zřejmě litovat. Ale ten průběh toho, jak se chovala k synovi a jak nevybíravě a bez skrupulí pronásledovala svou domnělou zesnulou dceru, byl tak dobře udělanej, že ačkoliv se mi u toho kroutily prsty u nohou, musel jsem se dozvědět pravdu, stejně jako ona. (07.12.2021)

Mnohokrát viděné téma mladé ženy, která truchlí nad tragickou smrtí své dcery. Mateřské instinkty jsou však silnější, než léky na uklidnění a ta žena, stále do krajnosti rozčilená, doufá, že její dcera stále žije a taková naděje je silnější, než léky předepsané psychiatrem. Ve svém doufání opomíjí lásku ke svému zbylému synovi, který je z toho do krajnosti rozčilený také. Další do krajnosti rozčilení lidé jsou: Její manžel, matka, otec, moje přítelkyně, já, psychyatr, jehož léky nezabírají a jeden arab, kterému s ní po schůzce na slepo nevyšel pohlavní styk, což mi bylo úplně jedno, protože já ho do toho nenutil. Nejedná se o žádný spoiler, poněvadž to tam dali tvůrci podle mě jen tak pro zajímavost, aby bylo jasno. Od té chvíle se mi to začalo ještě víc mlžit. Ale vydržel jsem dalších 40 minut a mlha se začala rozestupovat. Posledních 20 minut bylo nádherně srozumitelných a být matka, tak jim rozumím ještě víc. (04.09.2019)