František, prosťáček boží

Banda pomatených mnichů s inteligencí dítěte běhá sem a tam, ale naštěstí má nad nimi kontrolu největší blázen z jejich řad, zároveň tak trochu sadomasochista (dokonalá radost) a věčný uplakánek František, který je s otcovskou trpělivostí poučuje o moudrech božích. No, nemůžu říct, že bych se nezasmál, ve výsledku vlastně docela dost…ale jestli některé ze scén byly opravdu zamýšleny jako komické, tím bych si „tak úplně“ jistý nebyl (nebo to bylo celé koncipováno jako komedie a já to jen nějak neprokoukl). Na druhou stranu, všudypřítomná odzbrojující naivita a hlášky (které by člověk čekal spíš od uživatelů marihuany než od mnichů) zas nemohou zakrýt přítomnost očividné nudy. Ale i díky sehrané dvojce blbců Ginapro-Giovanni a velmi originální scéně se „švihadlem“ to budou celkově lepší 3*. I když uznávám, že cílová skupina opravdu nejsem. (15.06.2013)

Filmov s kresťanskou tématikou je dosť, ale nie je ich veľa takto naivne podaných ( aspoň si myslím ). Úsek zo života významnej postavy cirkevných dejín svätého Františka z Assisi je vyrozprávaný jednoducho a priamo, film si pomáha mnohými krátkymi kapitolami, do ktorých je rozdelený. Na viere nie je nič zlého, ale tento spôsob prezentácie je najvhodnejší len pre ortodoxného diváka alebo pre začínajúcich kňazov. Pritom je to technicky dobre natočené. (21.08.2012)

Kvítky ze života svatého Františka z Assisi a jeho bratří jsou fascinující sbírkou legendaristických miniatur plných pokory a zázračnosti. Roberto Rossellini z ní vyňal jedenáct a svázal z nich podobně čistou kytičku. Z neupovídaných, ale sdělných legend dokázal vytěžit neuvěřitelně imaginativní a dramatická vyprávění. Původní tóny zintenzívnil pronikavou obrazností (především úžasnou konfrontací člověka a krajiny) a příběhy odlehčil jemným humorem. Nepatetické nahlížení života prvních menších bratří plně odpovídá jejich prvotní spiritualitě, dodnes povzbuzující. Nezbývá než litovat, že Rossellini zůstal jen u těchto jedenácti. Natočeno s láskou a „ke chvále Ježíše Krista a chudičkého Františka.“ (31.01.2010)

Pekný film. Na živote Františka a jeho bratov je možno obdivovať, že oni dosvedčovali evanjelium nielen slovami, ale aj konkrétnymi skutkami. Film je zároveň aj výzvou pre tých súčasných služobníkov cirkvi, ktorým už chudoba, čistota, poslušnosť, alebo kázanie spásy jedine v mene Ježiša Krista už nič nehovorí. (17.04.2018)

Lehkost, prostota, a radostná naivita Kvítků sv. Františka přenesená na filmové plátno. V neorealistickém duchu jsou do hlavních rolí obsazeni neherci - skuteční františkánští mniši - avšak netřeba se strachovat strnulých starců v upjatých kolárcích a mdlého světla voskovic a ducha chladných kostelů, co zejí prázdnotou. Františkovi spolubratři jsou spíše tlupou bláznů pro Krista, nadšených i podivínských. Vévodí jim prosťáček Boží, bratr Ginepro, jenž káže více životem než slovy a též bratr Giovanni, kterého by moderní doba nechala uklidit v Bohnicích. A potom samozřejmě sám František - sdílející se svými druhy jejich prostotu a lehkost, avšak zároveň v sobě mající i přes své mládí podivuhodnou moudrost a hloubku. Umí pokárat pošetilé excesy svých spolubratří, ale také obejmout - a to nejen je, ale třeba také malomocného, s nímž se náhodou v noci setká. Františkova prostota je kdesi za pouhou naivitou a radost v jeho očích, která se zvláště zaleskne ve chvíli, kdy je jako žebrák v zimě vyhnán od dveří zpět do bahna a nepohody, je jiná než veselí těch, kdo nepoznali bolest. (11.07.2007)