Lisztomania
Režie:
Ken RussellScénář:
Ken RussellKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Rick WakemanHrají:
Roger Daltrey, Ringo Starr, Fiona Lewis, Veronica Quilligan, John Justin, Kenneth Colley, Oliver Reed, Murray Melvin, Rick Wakeman, Nell Campbell (více)Obsahy(2)
Erotický, exotický a elektrizující pohled na život a dílo skladatele Ference Liszta. Film Lisztománie završuje volnou trilogii Russellových biografií hudebních velikánů, kterou v roce 1970 otevřel snímek Milovníci hudby, věnovaný Petru Iljiči Čajkovskému, následovaný v roce 1974 filmem Mahler, věnovaným Gustavu Mahlerovi. Proslulý režisérský bouřlivák a provokatér pojal Liszta jako obdobu glamrockové hvězdy, bojující s vnitřními démony, divoce rozháraným osobním životem a v neposlední řadě s odvěkým hudebním rivalem Richardem Wagnerem. Do titulní role Russell obsadil Rogera Daltreyho, frontmana britské rockové skupiny The Who, ve vedlejší roli se objevuje bubeník The Beatles Ringo Starr a také Rick Wakeman, klávesista rockově progresivních Yes, který je zároveň autorem původního soundtracku filmu. (Česká televize)
(více)Recenze (18)
O Lisztovi jsem nikdy neslyšel a naivně jsem očekával historické drama o skladateli, které Russell zas "okoření" nějakými těmi podivnostmi. Něco jako jeho zprznění Čajkovského či Mahlerova života. Russell si ale šlehl silnější matroš a výsledek je naprosto kolosální pičovina. Iluze normálního filmu se rozplyne hned v první scéně s nevěrou, zhruba tak do půlky je to ještě normální. Liszt je je představován jako glamrocková hvězda 19. století se vší tím sedmdesátkovou módou. K tomu podivné kulisy, občas scéna kdy to zamíří k odpadu (gilotina vs. obří penis). Pak se vynoří nemesis Richard Wagner a režisér spatlá do jednoho guláše upíry, voodoo, Frankensteina, Supermana, nacisty, nebe, vesmírné lodě... Za charisma Daltreyho z Who a za vizuál některých těch horor/sci-fi scén 1*, ale kdyby si to pustil fanda vážné hudby či rovnou Liszta, tak dostane asi infarkt. ()
Absurdní životopisná britská záležitost, kterou jsem si pustil hlavně kvůli Daltreymu a Ringo Starrovi. Daltrey by se klidně mohl věnovat herectví na plný úvazek. Pobaví některé vtipné reference a parodie - Thor, Wonder Woman/Superman, Charlie Chaplin, Drákula, Frankenstein. Občas jsem se bavil, ale není to nic, co bych chtěl ještě někdy vidět znovu. ()
Není to něco, na co bych se dobrovolně dívala znovu a ve střízlivém stavu, ale samotný zážitek sledování není tak špatný. Pianový koncert přenesený z 19. století do éry rocku, kdy je Franz Liszt rockovou hvězdou se vším všudy včetně vřískajících fanynek v oblečení z Jane Austenové. Richard Wagner jako vampýr a antikrist, který sestrojuje nadčlověka pro nacistickou apokalypsu. RINGO STARR JAKO PAPEŽ. A tak podobně. ()
Ken Russell ako ho poznáme, plný orgazmických pestrofarebných výjavov, neuveriteľnej fantázie a to všetko v glamrockovej tónine. Jeho neoficiálna trilógia o skladateľoch, vyzývavý Čajkovskij v snímke Milovníci hudby, umiernený Mahler či rozmarný Liszt v tomto filme, je netradičným a odvážnym zobrazením umeleckého sveta. ()
Není jen shodou okolností, že Lisztománie má shodný rok vzniku jako kultovní popový muzikál Rocky Horror Picture Show. Je to typický produkt uvolněné a neukázněné atmosféry 70. let, která byla důsledkem sexuální revoluce předchozí dekády. Byla to éra glam rocku, pornokin a tolerované prostituce v centrech velkoměst. Lisztománie je poklesle hravá, drze boří hranice dobrého vkusu a společenských norem. Oproti Rocky Horror je ale zřetelně sexuálně vyzývavější, dějově roztříštěnější a chaotická. Zatímco u Rocky Horror mě chytlo za srdce několik písniček, u Lisztománie jsem se s hudební stránkou minul. Tématicky je to mělké a pokud nejste puberťáci, co dosud nevstoupili do sexuálně aktivního období svého života, tak vás nejspíš erotické legrácky nezaujmou, natož aby uchvátily. Tenhle svérázný kabaret mě po většinu času spíš lehce nudil, potřeboval bych ho mít poněkud ukázněnější, cílevědomější a myšlenkově hlubší. Celkový dojem: 40 %. ()
Reklama