Obsah
-
Jedním z mnoha děl plodného režiséra a scénáristy Kena Rusella je snímek nazvaný MAHLER. Není jeho prvním ani jediným dramatem zachycujícím postavu výrazného a ceněného umělce. Mahler žil na přelomu 19. a 20. století (1860 – 1911). Tato doba byla prosycena modernismy, které ovšem v jeho tvorbě nenalezneme. Mahler udržoval ve své tvorbě tradiční linii. To bylo důvodem, proč nenacházel odezvu u publika a jeho dílo začalo být oceňováno téměř půl století po jeho smrti. Za svého života byl vysoce ceněným dirigentem. Překážkou na cestě k postu hlavního dirigenta Vídeňské státní opery mu byl jeho židovský původ, který zvláště vadil manželce ředitele Cosimě Wagnerové, proto se rozhodl konvertovat na křesťanskou víru. Tento akt je ve filmu dramaticky vyjádřen netradiční symbolikou postavenou na hudbě, výrazovém tanci postav Mahlera a Cosimy Wagnerové, kostýmech a kulisách. Ken Russell je narozdíl od Mahlera tvůrcem velmi netradičním, inovativním se sklony k provokaci. Často obviňovaným z obsesí různých druhů. Scéna konverze je toho důkazem. Rámcovým dějem filmu je návrat Mahlera a jeho manželky Almy Schindlerové-Mahlerové z USA zpět do vlasti. Během cesty vlakem nastávají momenty, které v Mahlerovi vyvolávají vzpomínky, jimiž je děj prokládán, čímž dochází k výpovědi o událostech v jeho životě. Tyto vzpomínky nezachovávají časovou posloupnost. Vzpomínky na manželství a děti předcházejí vzpomínkám na vlastní dětství apod. Přestože námět a děj filmu podává ukázky ze života skutečně existující postavy, je tento snímek přínosný svým příběhem, aniž bychom potřebovali nutně vědět, že nějaký Mahler skutečně existoval. Toho je dosaženo mimořádným technickým provedením, které vede od scénáře přes práci s kamerou až k hudbě a střihu. Film lze řadit mezi důležité a nepřehlédnutelné mezníky v dějinách kinematografie. (Kikaax)
Jedním z mnoha děl plodného režiséra a scénáristy Kena Rusella je snímek nazvaný MAHLER. Není jeho prvním ani jediným dramatem zachycujícím postavu výrazného a ceněného umělce. Mahler žil na přelomu 19. a 20. století (1860 – 1911). Tato doba byla prosycena modernismy, které ovšem v jeho tvorbě nenalezneme. Mahler udržoval ve své tvorbě tradiční linii. To bylo důvodem, proč nenacházel odezvu u publika a jeho dílo začalo být oceňováno téměř půl století po jeho smrti. Za svého života byl vysoce ceněným dirigentem. Překážkou na cestě k postu hlavního dirigenta Vídeňské státní opery mu byl jeho židovský původ, který zvláště vadil manželce ředitele Cosimě Wagnerové, proto se rozhodl konvertovat na křesťanskou víru. Tento akt je ve filmu dramaticky vyjádřen netradiční symbolikou postavenou na hudbě, výrazovém tanci postav Mahlera a Cosimy Wagnerové, kostýmech a kulisách. Ken Russell je narozdíl od Mahlera tvůrcem velmi netradičním, inovativním se sklony k provokaci. Často obviňovaným z obsesí různých druhů. Scéna konverze je toho důkazem. Rámcovým dějem filmu je návrat Mahlera a jeho manželky Almy Schindlerové-Mahlerové z USA zpět do vlasti. Během cesty vlakem nastávají momenty, které v Mahlerovi vyvolávají vzpomínky, jimiž je děj prokládán, čímž dochází k výpovědi o událostech v jeho životě. Tyto vzpomínky nezachovávají časovou posloupnost. Vzpomínky na manželství a děti předcházejí vzpomínkám na vlastní dětství apod. Přestože námět a děj filmu podává ukázky ze života skutečně existující postavy, je tento snímek přínosný svým příběhem, aniž bychom potřebovali nutně vědět, že nějaký Mahler skutečně existoval. Toho je dosaženo mimořádným technickým provedením, které vede od scénáře přes práci s kamerou až k hudbě a střihu. Film lze řadit mezi důležité a nepřehlédnutelné mezníky v dějinách kinematografie. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(12.9.2006)
-
Ducharme
STILL KOSHER..? Rozhodně originální pojetí biografie Gustava Mahlera - už úvodní, jemně psychedelická scéna napoví, v jakém duchu se bude celý snímek odvíjet. Mahler jako člověk byl na jednu stranu životem zlomená, cynická hyena, ale v jeho hudbě se projevuje i druhá stránka jeho osobnosti, ovlivněná obdivem k přírodě a její poetičností. Líbilo se mi, že je Mahlerova hudba do filmu zakomponována příjemně nenásilným způsobem - nemusíte Mahlera milovat, aby se vám film líbil. Hlavním tahounem celého filmu je ale jednoznačně Robert Powell! Nesnaží se nijak zalíbit, nepřehrává, působí autenticky - o jeho obličeji v prosklené rakvi se mi bude ještě hodně dlouho zdát... Takže - máte rádi surrealismus? Podívejte se na Mahlera... Máte rádi klasiku? Podívejte se na Mahlera. Hledáte prostě jenom film, na který nezapomenete hodinu po jeho skončení? Podívejte se na Mahlera...(23.5.2009)
-
PinPrick
Životopisné filmy mám hodně rád a některé z nich (Amadeus, Žízeň po životě, Zuřící býk) patří úplně k tomu nejlepšímu, co jsem měl možnost vidět. Před jejich zhlédnutím ale většinou o hlavní postavě něco vím. Ať už díky vlastnímu zájmu o ni nebo všeobecné známosti. Gustav Mahler mi byl ale osobou spíše neznámou. Věděl jsem o něm jen pár základních informací, proto jsem k filmu přistupoval poněkud z odstupem. Hned úvodní scéna mě usvědčila, že se bude jednat o nějaký surrealisticky psychedelický film, který mě bude nudit. Opak byl ale pravdou. Přes složitou narativní strukturu mi byl předložen spletenec Mahlerových životních epizod, které utvářely jeho vnitřní démony i krásnou hudbu. Ta nás doprovází celým filmem a já jsem se tak mohl seznámit nejen s jeho životem, ale i s jeho hudbou. Za nejlepší scény filmu považuji právě ty surrealisticky laděné, ze kterých jsem měl původně obavy. Zejména scéna konverze z židovské víry na katolickou je po vizuální i hudební stránce velice působivá. Velký potlesk si zaslouží i představitelé hlavních rolí. Robert Powell je jako Gustav Mahler naprosto přesvědčivý a věříte mu každé slovo a pohyb. Russellův film mě velmi mile překvapil. I přes některé šokující scény, které působí stejně působivě i v dnešní době, se mi dostalo laskavého a občas i vtipného (židovská rodina Mahlerů spekuluje, kolik bude malý Gustav v budoucnu vydělávat) příběhu.(13.2.2012)
-
LiVentura
Ten, jehož potomci žijí i u nás.(30.7.2009)
-
Iggy
Životopisný snímek o rakouském hudebním skladateli Mahlerovi. Film vtáhne do děje svižným příběhem, skvělou hudbou a hereckými výkony. Originální a nekonvenčí ztvárnění plné temných surrealistických vizí o fašismu a temných hlubinách duše. Zvláštní je scéna na nádraží, kde vidíme přesnou kopii scény ze Smrti v Benátkách, kdy se polský chlapec Tadzio nenuceně ale pro hlavního hrdinu koketně točí okolo sloupu. Výborný a originálně natočený životopisný film.(15.12.2005)
-
wendelin9
Velice zajímavě zpracovaný životopisný snímek. Scény, jako je Mahlerův pohřeb nebo jeho změna víry jsou opravdu dechberoucí. Nemohu jinak než smeknout před režisérem a hvězdou tohoto dnímku Robertem Powellem.(7.11.2010)
-
Kangax
Výborný, originálny životopisný film...Rukopis Kena Russela sa mi teda dostáva riadne pod kožu...Uchvátil ma už v The Devils ( 1971) a tu takisto "chrochkám" blahom. Niekedy temné, niekedy surrealistické, niekedy dosť dekadentné - scéna na nádraží dýcha zvláštnym homosexuálnym dusnom, pripomínajúcim slávnu Smrť v Benátkach. Skvelý výkon Roberta Powella len korunuje tento polozabudnutý klenot.(23.8.2010)
-
Maq
odpad!Popkulturní fantazie na kulturní téma. Strašně hloupé. Místy ještě horší. Zobrazení Almy coby árijské blondýnky (v kroji!) je urážlivé. A inscenace Mahlerovy konverze v režii Cosimy Wagner je přímo nechutná. Mahlera arci lze považovat za prorockého vizionáře, ale kdyby jeho tvorbu inspirovaly takovéhle kraviny, jeho vize a hudba by se ujaly nanejvýš v putykách.(20.9.2011)
-
fragre
"Jakého jsi vyznání? Jsem skladatel." Asi nejironičtější díl této neoficiální trilogie "životopisů" hudebních skladatelů. Rozhodně scéna přetvoření Žida Mahlera v Nového Siegfrieda je velmi groteskní. Ale vedle toho jsou tam i jiné scény - mytické bloudění malého Gustava lesem, kde se mu zjevuje bílý kůň, hororová scéna pohřbu zaživa nebo sice lehce směšné, ale zároveň i dojímavé vykreslení Mahlerova otce. Přes všechnu fantasmagoričnost asi nejpřístupnější dílo trilogie.(10.9.2011)
-
Rodin
Úžasné, inspirativní, absolutně atypické. Tedy že by to byl zrovna muzikál, jak se nám snaží vsugerovat označení filmu na této stránce, to jsem si nějak úplně nevšiml, ale muzika tam opravdu je, nakonec je to o Mahlerovi, že? Doporučuji všem, kteří jsou už unuděni stereotypními životopisnými příběhy, tohle tedy rozhodně nudné není ani při sledování titulků.(1.4.2010)
-
Mira90
Velice zajímavý biografický film. Řekl bych, že režisér Russell velmi dobře využil jistou rozpornost Mahlerova díla i přímo jeho osoby. Krásné přírodní výjevy střídají ,,flashbackové“ scény jako pohřbívání zaživa atd. Nejvíc mi v paměti uvízla scéna Mahlerovy konverze ke křesťanství, která svým ztvárněním nabyla až videoklipových rozměrů. Když ji srovnám s dnešní hudební produkcí, skoro bych se vsadil, že taková Lady Gaga musela Mahlera vidět také.(20.1.2012)
