Půlnoční mše

Tak teda mne ten seriál totálne sadol. Ešte ho nemám úplne dopozeraný, ale boduje u mňa na celej čiare. Áno, je pomalý, atmosferický, rozjímavý a veľa sa rozoberá viera. A hlavne mi to strašne pripomína Stephena Kinga. Fascinujúce, a fascinujúco podané rozmanité charaktery, malá, uzavretá komunita a pomaly sa plaziace zlo... Baví ma aj istá nepredvídateľnosť, kedy dosť dlho neviete čo a ako, tu som si spomenul na Salems Lot, tam na To... Ale pritom je to silné a svojské. Seriál sa nebojí ísť proti prúdu, svojou atmosferickou, ponurou pomalou atmosférou, čo si cením taktiež. Takže... režisér tak dlho sfilmovával Kinga, až ním, podľa mňa, úplne nasiakol. A to vravím v najlepšom slova zmysle, zopár dielov mi ešte ostáva, ale pochybujem, že pri nastolenej laťke ma seriál sklame. Po konci dám edit a záverečné zhodnotenie. EDIT: No, vedel by som si predstaviť aj údernejšie vyvrcholenie, zbiera sa to, ale nakoniec mi tam chýba aj nejaké to nezmieritelnejšie, nemilosrdnejšie zlo, väčšia svižnosť, trošku sa to začne potkýňať o vlastné nohy, a tej filozofie a náboženstva je tam predsa asi až trošku nadbytok. Preto o hviezdičku dole. (18.12.2021)

Úplně chápu, že tvorbě Flanagana nemusí každý přijít na chuť. Já jsem si ale cestičku k pochopení jeho filmů našel a nutno podotknout, že moc lepších autorů bych v dnešním Hollywoodu nenašel. Půnoční mše může leckoho odradit svou náboženskou tématikou, ale po prvních pár pomalejších dílech se rozjede výborná dialogová podívaná. Flanagan se v tomto pohybuje jako ryba ve vodě, jeho scénáři se nedá moc co vytýkat. Kromě toho jsem se opět dočkal široké škály postav, kde si každý najde svého vyvoleného, jemuž fandí až do konce (u mě asi Riley...na druhou stranu charakter Bev mě dokázal přivádět k nekontrolovanému šílenství). Závěrečné tři epizody to za mě vytáhly hodně vzhůru. Nebylo jednoduše nouze o drtivé momenty či překvapivé scény, z tohoto hlediska to dopadlo na jedničku. Uvidíme, co přinesou jeho další projekty. Dost se těším. Půlnoční mše si odnáší 8/10 (20.09.2022)

Zjevení z hlubin modrých čísel a pro mě osobně s největší pravděpodobností seriál roku. Filosoficko-teologickej horor balancující na hranici pocty (Stoker-King) a reflexe krize křesťanských hodnot umně si hrající s biblickou symbolikou a alegorií. Pomalejší rozjezd, kterej ale, jak už tomu u Flanagana bývá, má svůj důvod a každá scéna v závěru tak hraje svojí roli. Skvělej Nick Cave... teda, pardon, Hamish Linklater... famózně vybroušenej scénář (konzervativní fanoušci popkornu nechť ať opět čtou "nudnej") a jeden ze soundtracků roku. Závěr třetí epizody se u mně jednoznačně zapsal jako jedna ze seriálových pasáží, který nejspíš nikdy nezapomenu. (28.10.2021)

Co si budeme povídat, první tři díly jsou nuda. Seriál se z počátku vleče a než se dočkáme něčeho tajemného a hororového, jsme skoro v půlce. Náboženství, jenž přeroste v doktrínu, je děs běs. V pomalém tempu s depresivní náladou, svírající obyvatele pobřežní vísky, se odvíjí drama, které vyústí v až biblický konec. Porozumět rétorice příběhu, který se hodně opírá o kostel, nemusí být snadné. Tomu se přizpůsobil i děj, který je plný dialogů, kdy přítomný hororový prvek začne fungovat dost pozdě. Celé to drží hlavně obsazení. Nicméně po příběhové stránce je to postupně dost rozjetá zábava, která končí vcelku hororově. Finále jako takový paradox, kdy se z ostrova dostává novodobý Adam a Eva, kteří sice mohou znamenat naději pro ostrov a přežití, zároveň v sobě ale mohou nosit vir, co všechno zničí, bylo asi to uplně nejlepší. - "The more that we know, the less we bend." (20.10.2022)

Na seriál mě nalákal režisér. Hned po prvním dílu jsem si ale uvědomil, že tady to bude trošku o něčem jiném, než o režisérově oblíbené duchařině. Že to ale bude mít takový vývoj, to bych po prvním díle rozhodně nečekal. Na seriálu je vidět jistá kvalita podpořená takovou netrpělivou atmosférou, u které moc nevíte, co očekávat. Je pravda, že sledování tohoto seriálu je hodně o trpělivosti. Díly jsou dlouhé (mnohdy i přes hodinu) a moc se toho v nich neděje. Sledujete různé scény s postavami, které Vás spíš serou a vrcholem je ta náboženská kráva, která si svými proslovy žádá o blahořečení. I když ji ve výsledku přejete spíš opak. Osobně nedokážu moc pochopit, co tak osobního na tomto projektu režisér vnímal. Mně to spíš přišlo, jako když chce divákovi brnkat na nervy a naučit ho trpělivosti, kterou si ale Půlnoční mše podle mě ani nezaslouží. (14.10.2021)