Půlnoční mše

Klasický případ toho, kdy je nutné zatnout zuby a vydržet prvních pár dílů, protože ty další jsou skvělé. Na počátku je to pomalé, sází to jen na malé náznaky toho, co přijde a to může někoho odradit. A vlastně, když to přijde, není to zase tak epické, ale přesto je to svým způsobem uspokojivé. Určitě by ale neuškodilo zbavit se pár zdánlivě filozofických, ale ne zrovna zábavných rozhovorů. Vlastně, pokud by to mělo méně dílů, asi by se zase nic tak hrozné nestalo. (23.10.2021)

Líbí se mi jak Flanagan umí být originální a ani tady nezklamal. Některé dialogy/monology jsou vybroušená zamyšlení, které mě bavilo poslouchat. Jindy ale zase moc tlačí na pilu s emocionálními výlevy, které je utrpení dokoukat. Obecně se mi moc líbí zapracování náboženských textů do klasických hororových klišé - ostatně je otázka nakolik byly tyhle pradávné příběhy Biblí inspirovány - ať už vědomě či nevědomě. Ale zároveň je scénář silný právě v tom, ukázat, že texty v Bibli a nejspíš i dalších náboženských textech se dají neskutečně ohýbat a naroubovat prakticky na cokoli. Potud tleskám, jde o můj nejzásadnější problém se všemi náboženstvími - přináší tolik dobra, kolik je dobra v člověku, který ty texty interpretuje... Přes ta pozitivní slova mě tahle série nebavila. Často si říkám, že chápu, proč mnoho scénáristů/režisérů dnes volí raději televizní sérii, než film - víc prostoru na prokreslení postav a tím pádem dramatičtější katarze... tohle je ale krásný příklad, že méně je někdy více... Myslím, si, že by tomu daleko více slušel tak dvouhodinový film... protože jsem se minimálně půlku seriálu bavil. Flanaganovi ale stále fandím! Je málo tak originálních a snaživých hororových tvůrců. (29.01.2022)

Opět skvělý Flanagan, parádní rozbor víry (dialogy na výbornou) zakončený krvavým chaosem na odlehlém ostrově. Výborní herci v čele s "Bev", kterou řadím k největším mrchám pod sluncem. Chápu že pro někoho můžou být dialogy o víře nesnesitelné, ale zde mají smysl. Prostě parádní práce. A já opět vynechám nedělní mši, jako to dělám už 30 let. :) 8/10 (25.09.2021)

Seriál plnej vznosnejch dialogů. Takovejch, který většina z nás v praxi nikdy neuslyší. Některý jsou krásný, hodnotný, plný logiky a pochopení. Jiný vás unudí k smrti - v pěti epizodách jsem umřel třeba sedmkrát. Každá jedna událost, která posouvá děj kupředu, vám ale vlije do žil novou krev, aby vás pak na konci Půlnoční mše zcela odrovnala! Kdo nevyhoří hned na začátku, do toho se přes všechny nedostatky zakousne a nepustí. Já to říkám pořád, že náboženství je sračka! Z Flanagana se díky úspěchům na Netflixu stal odvážnej tvůrce, kterej věří divákům, věřte ve Flanagana. (26.09.2021)

Minisérie Midnight Mass není nic pro netrpělivého diváka. Režisér Mike Flanagan totiž vsadil na pomalé budování atmosféry a charakterů, na což umně narouboval fascinující symbiózu upírského mýtu a fanatické náboženské víry. Toto nezvyklé uchopení nezvyklé látky mně osobně velmi sedlo, pročež jsem si tuto delikátní atmosférickou záležitost s jen několika scenáristickými zádrhely vážně moc užil. Pokud tedy hledáte pro změnu něco, co má pomalé tempo a precizní práci s postavami, minisérie Midnight Mass je přesně tím pravým. Skvělá práce! (Netflix) „Bless me father for I’m going to sin.” (07.10.2021)