Late August at the Hotel Ozone
Režie:
Jan SchmidtScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jiří MacákHudba:
Jan KlusákHrají:
Beta Poničanová, Ondriš Jariabek, Magda Seidlerová, Hana Vítková, Vanda Kalinová, Natálie Maslovová, Irena Lžičařová, Jitka Hořejší, Alena Lippertová (více)Obsahy(1)
Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (134)
Tento film som videl už viackrát a v ohodnotení som opakovane osciloval medzi tromi a štyrmi hviezdičkami. Dnes bez toho, aby som film videl mu definitívne pridávam štvrtú hviezdičku a zaraďujem ho do svojej Top 100. Nie je to film dokonalý. Je vidno, že bol finančne podhodnotený. Nie je komplexný. Je v ňom viacero skreslených obrazov a nelogických činov. Ale má niečo, čím väčšina filmov nedisponuje - zanechá vo vás stopu a tá nezmizne desaťročia. Zabudneme na stovky a tisíce filmov, ale na tento nie. ()
scénář napsal Pavel Juráček, v denících na straně 473-4 se dozvíte zajímavé věci týkající se filmu a Jana Schmidta. Jeho týrání zvířat ve filmu je skutečně nevídané a šokující. Vyvolává silnější divácké reakce než celá Troma nebo Festival otrlého diváka. Člověk jenom čeká, kdy bude v nepředstíraných předsmrtných křečích sténat i pan Jariabek. ()
Československé šedesátkové postapo? No sakra. Nejdřív si člověk říká, že se ty postavy chovají prostě divně. Ale pak se nad tím zamyslí, film doběhne k zajímavému závěru (k němuž to celé celou dobu směřuje) a najednou to dává smysl. Střízlivé, syrové, někdy trošku dobově teatrální a neumětelské, s ne zcela přímočarým poselstvím. ()
ztráta identity, lidství, duše, lítosti... to všechno (a bohužel jediné) je zachyceno precizně, naturálně a důvěryhodně. ostatní prvky dramatu jsou však prázdné, snímek postrádá pořádný děj, napětí a vysvětlení... to a brutalitu na zvířatech tvůrcům prostě neodpustím. prakticky ztráta času. 40% ()
Atmosféra nechyběla ani Hanzlíkovu Poslednímu přesunu, křivdil bych mu, pokud bych tvrdil opak, tohle byla ale přece jen o poznání trnitější cesta postapokalyptickým světem. Obzvláště pro mladé herečky, ty si tady "užily" svoje. Nechyběl mi tady ale ani začátek, byl jsem do něj uveden, něco se tu dělo, navíc se na TO hezky koukalo a kromě správného věku a proporcí to mělo i perfektní kameru. Konec byl znepokojivý, žádné nesmyslné moduly, které poslední přeživší přenesou do země strdí a hamburgerů. Srovnávám 2 české filmy s podobnou tematikou, i bez slabšího následovníka bych ale o Ozonu řekl, že to byl zajímavý film s příjemnou stopáží, která vyloučila další opakování téhož (barbarské zabíjení na sto způsobů), neboť jiný směr defektního chování hlavních figur to bohužel navzdory fantazií dostatečně obdařeného scénáristy postrádalo. ()
Reklama