Dračí prsten

Naprosto úžasné dobrodružné fantasy, které předběhlo svou dobu. Hlavní dějová zápletka spočívá v soupeření dvou sester o trůn nejmocnější Dračí říše, která v předešlých letech dobyla všechna okolní království. Jedna nevlastní královská dcera je zlá a touží se zmocnit trůnu, na němž závisí osud jejího čarodějného lidu. Druhá dcera má dobré srdce, po trůnu netouží a spíše se snaží neúspěšně vykrývat intrikánské útoky své nevlastní sestry. Zamiluje se do prince, který je ale nepřítel krále, jejího otce. V pohádce jsou tajemná kouzla, nadpřirozené bytosti, nečekaná dějová rozuzlení, turnaje, věrná láska... a rozkošný mluvící panáček Sorizo. :-) (21.11.2023)

Nostalgie. Tato italsko-německo-česká pohádka (podžánr holčičí fantasy) se mi vryla do paměti přítomností uhrančivé Sophie von Kessel, krátkým výskytem Marka Vašuta a tradičně démonického Karla Rodena. Neodvažuji se na to po létech podívat znova, v mých vzpomínkách jí to sluší líp než ve skutečnosti. A taková pro mne i zůstane. (13.07.2013)

Vynikající pohádka na kterou jsem díky nízkému reprízováni v televizi zcela zapomněl. Přesto mě baví stále stejně jako kdysi. Pravda, ten drak po těch letech už sice nevypadá tak kouzelně, ba dokonce při dnešních tricích spíš dosti úsměvně, ale to pro mě není vůbec směrodatný. Pohádku přece nedělají triky, ale hlavně příběh a zde je naprosto perfektní. V základech sice připomíná princeznu Fantaghiró, to se nezapře. Nicméně má vlastní dějovou linku a vlastní nápady. Za mě jednoznačně, jedna z nejlepších zahraničních TV filmových pohádek co jsem kdy viděl. (13.05.2017)

Za mala jsem tuto pohádku zbožňoval. Všechny postavy živé i neživé či pohádkové bytosti mi byly i přes záporné vlastnosti sympatické. První díl hodnotím ****, druhý ***. S odstupem času (v současnosti) mi trochu vadí vady na logice, ale kvůli nostalgii a super hereckému obsazení nakonec 71%. PS: Malá Nikol je moc roztomilá a Karel hraje toho kruťase pohádkově dobře. (24.12.2012)

Viděla jsem to kdysi a připadalo mi to napínavé a dobrodružné, motivem soupeření sester mi to bylo blízké. Ne tedy, že bych si se svou sestrou kdy šla po krku a jedna druhou bychom chtěly připravit o rodinné dědictví. Viděno po letech mi princezna pořád připadala sladce líbezná, její čarodějná sestra magická, charismatická a démonicky krásná, princ pohledný a sympatický, Roden nemytý a omaštěný, zlý král krásný (no bodejť), hadrový panáček trapný a zbytečný, panenky odporné, celý děj překombinovaný na to, že celou složitou konstrukci rozřeší panenky kousající provazy a právě ten panáček. Drak na konci zbytečně stupidní, těžkopádný a trapný, Navíc - zraníme-li draka, který je vlastně princezna (čarodějka) a po proměně do původní podoby je zraněná i ona, neměla by být zraněná i následně v podobě vlka? Královna jezera mi, stejně jako hudba, asociovaly pohádku jinou, a to Princeznu Fantaghiró. Jak by ne, když to má stejného režiséra. A ten dračí prsten, o který tam jde, je dost nevzhledný šperk, to zamrzí. (30.12.2016)