Archiv

Mám rád sci-fi o umělé inteligenci typu A.I.od Spielberga nebo Ex machina apod., ale tohle bylo tak nudné s nezajímavým dějem, že nechápu, jak jsem to mohl vydržet do konce, který mě v poslední minutě hodně nasral. Asi bych to několikrát vypnul, ale držel mě dobře namixovaný zvuk a hudba, kterou jsem si nesmírně užíval. (17.01.2021)

ne úplně záživná sci-fi o tom jak si Theo James staví repliku mrtvé manželky chvilku připomíná Black Mirror, chvilku zase Ex-Machinu z wishe a dohromady funguje s bídou na půl plynu. Jestli se něco Rotherymu povedlo, pak je to ne zrovna nejoriginálnější, ale v rámci možností solidně překvapivý závěr...40% (12.01.2023)

ono když se to vezne kolem a kolem, tak je to tisíckrát viděná ptákovina, oblečená do roucha science fiction, kde to funguje. Už to není ale moc ani originální u toho sci-fi. Příběhový twist mě neurazil, ale viděl jsem ho už taky nejednou i v kinematografii starší, než jsem já. Zpracování a prostředí nicméně pěkné. Dobře se na to dívá celou dobu. A dojemný moment AI v jedné pasáži filmu je dost hezky udělaný (23.07.2020)

Po smrti blízké osoby existuje možnost uchovat po určitý čas její vědomí a komunikovat s ní. A protože je hlavní hrdina geniální robotik, rozhodne se uplácat tělo, do kterého by zesnulou polovičku nahrál. Nejdřív se mu povede jen obyčejná škatule, potom něco na způsob robota Emila a napotřetí to konečně začne vypadat jako člověk. Problém je, že všechny mašiny mají vlastní vědomí a navíc to jsou holky a tři ženský v chalupě nikdy nedělají dobrotu. On to mohl být docela dobrý thriller, kdyby se všechny ty robotice pustily pořádně do sebe i do předmětu svých tužeb, ale Rothery vsadil na pomalou romantiku a povrchní filozofování, což nedělá dobrotu, když to člověk neumí. A to je přesně tenhle případ. Pár dobrých věcí se tu najde, slušný je i vizuál a konečně špatní nejsou ani herci, ačkoliv Toby Jones a Rhona Mitra se tu jen mihnou. Nicméně celkově se to táhne jako smrad. A nepomůže ani závěrečný zvrat, který je tak trochu očekávaný a navíc mi nějak nedával smysl. Nic moc debut. 30% (22.09.2020)

Tady ty filmy, kde někdo žije v krabici, v sobě skrývají riziko, že se u jejich sledování může divák cítit, jako by v té krabici byl zavřenej taky. A to není synonymum pro velkou zábavu. To je stav, kdy se v průběhu hodiny a půl začnete ošívat, protože se všechno viděné děje podruhé, potřetí a popáté. Jeden kotrmelec už pak ten výslednej dojem nezachrání. P.S.: Hodně vás tu v souvislosti s Archivem zmiňuje film Ex Machina. Mně osobně se ústřední myšlenka Archivu, respektive obě dvě, líbily víc, ale právě nejen kvůli Ex Machině, ale třeba i kvůli Black Mirroru se s hodnocením držím při zemi, protože ty inspirační zdroje jsou za mě až moc okatý. (14.01.2023)