Služka

Tento film byl pro mne jako živé obrazy povídek a příběhů Ignáta Herrmanna, který psal o životě ve staré Praze. Příběh byl trochu slabší, ta lesbická linka mi tam přišla trochu uměle našroubovaná a ani se mi nechce věřit, že by na to silně věřící dívka bez rozpaků přistoupila a jak by je asi na vesnici obě přijali s otevřenou náručí a oochopením v té době. Ale můj zážitek byl hlavně z vizuálů, tak mi to dojem nezkazilo.  Hltala jsem každý obraz, milovníci starých časů si přijdou na své. Svou atmosférou mi to trochu připomnělo  Želary a seriál Božena, nádherná kamera, lokace i hudba Vladimíra Martinky. (24.08.2023)

Slovensko-česká odpověď na Portrét dívky v plamenech, která mi paradoxně sedla mnohem více než oceňovaný francouzský předobraz. Nečekaně suverénně odvyprávěná feministická dobovka, kterou si bez brblání klidně dám někdy znovu, přestože tomuhle ranku filmů se jinak dost vyhýbám. 70 % (07.01.2024)

Nečekaně příjemné překvapení v nabídce Netflixu, které mě nadchlo jak zobrazením některých aspektů, které dobové filmy obvykle přehlížejí (defekace a vynášení nočníku, menstruační krev, široce rozšířený c. k. multilingvismus, atd.), tak hereckým obsazením a povedeným soundtrackem. Navzdory tomu, že to má skoro 2 hodiny, mě to dějově strašně bavilo, a byl jsem překvapený, jakým směrem se to postupně vydalo (o zápletce jsem předem nic nevěděl, což je můj preferovaný přístup k většině filmů) - začíná to jako Anna Proletářka, ale brzy se to přehoupne do jiné roviny, která například může vzdáleně připomenout Deník komorné, a celé to ústí v překvapivý závěr, který mě zarazil informací, že titulní postava měla skutečný předobraz, což opět snímku jen dodává na zajímavosti. Místy slabší dialogy (např. o politice mezi mužskými postavami) sice asi nezapřou, že knižní předloha Lasicové pravděpodobně nebude žádné veledílo (alespoň soudě dle kritických čtenářských ohlasů, co jsem tak letmo koukal), ale stejně si nevybavuji, kdy mě nějaký domácí film tak moc bavil tím, jak z ohraných kulis dokázal vytvořit něco, co působí tak svěžím a invenčním dojmem. (10.07.2023)

O snímku se mluvilo zejména v souvislosti s jeho LGBT tematikou, vztah dvou žen je zde zobrazen ale velmi cudně, bez explicitních scén. Jedná se o typické melodrama, ve kterém se titulní hrdince nestane prakticky nic hezkého (až na vztah, který logicky nemůže dopadnout dobře), vše je doprovázeno patetickou tklivou hudbou. Výprava a kostýmy jsou hezky autentické, film dokáže navodit atmosféru počátku minulého století. Postavy vám asi příliš sympatické nebudou, tempo je vzhledem k žánru trochu pomalejší, ale vlastně jsem až do konce byla zvědavá, jak všechno dopadne. Na jedno zhlédnutí nicméně stačí. Po několika průměrných pohádkách asi nejlepší film režisérky Solčanské. P. S. Pokud se budete na Služku dívat třeba na Netflixu, vřele doporučuji přidat titulky. Vzhledem ke střídání jazyků (slovenština, čeština, němčina) je někdy dialogům velmi špatně rozumět. (11.02.2024)

Text Hany Lasicové nabídl zajímavé téma a jsem velmi ráda, že se dočkal i filmového přepisu. Zdá se, že změna Vídně za Prahu byla nevyhnutelná, protože dnes nedokážeme kolektivně vstřebat tu skutečnost, že jsme mívali jiné hlavní město a toužíme po staropražském heritage žánru. Výsledný film je krásná historická práce, s půvabným jazykovým babylónem. Kromě hlavní lesbické romance je tu klasický "román pro služky", rozpad Rakousko-Uherska a vnitřní život rodiny, se kterou bychom dnes už měnit nechtěli. Herecky svítí nad hlavní dvojicí především Kerekes, Mauréry, Geislerová a Dobrý. (23.07.2023)