Věk nevinnosti

Další důkaz Scorseseho režijního mistrovství, protože jen díky němu dokázal zdlouhavý a z hlediska mého čtenářského zážitku poměrně nudný dobový román E.Whartonové přetavit do fascinující podívané, v níž se zdánlivě nic neděje…vše podstatné totiž bublá pod povrchem. A bez Scorseseho by to nezachránili ani herci, ani dokonalá výprava, ani výborná Bernsteinova hudba. (05.03.2007)

„Chci, a nemohu.“ Přes dvě hodiny filmařské elegance, ke které se podaří dozrát jenom nemnoha režisérům. Neměl jsem dojem, že by zápletka byla konvenční a pouze zpracování mimořádné. Z průměru se vymyká obojí a obojí logicky doplňuje Scorseseho filmografii. Vlastně to je další z jeho filmů o násilí a organizovaném zločinu. Jenomže o násilí skrytém, neprojeveném a zločinech stejně takových. Pravidla chování určují klany, třebaže ne mafiánské, nýbrž rodinné. Kdo nechce ztratit renomé, a na ničem jiném jako kdyby ani nezáleželo, nesmí skutečnost nejen vyřknout, nesmí ji ani myslet. Postavy si ubližují slovy, či spíše tím, že se jim vyhýbají. Jejich pravé záměry a potlačené touhy nám stejně jako v knize odhaluje upřímná vypravěčka, fyzicky nepřítomná a přesto všudypřítomná průvodkyně dnes tak vzdáleným světem newyorské smetánky konce 18. století. Říká, co si postavy říct neodváží. Společně s prostředím promlouvá za mlčící hrdiny (domníval jsem se, že do detailu promyšlená práce s barvou, rekvizitami a rozmístěním figur odešla s klasickým Hollywoodem – naštěstí ne). V diegetickém světě přejímá roli ženy, která nehodlá zatajovat poznaný stav věcí, hraběnka Olenská. Nechce být další obětí společenských konvencí, další poslušnou milující manželkou. Nemá ovšem imunitu, která by ji před dopadem její bezprostřednosti uchránila. Moc spasit ji náleží Newlandovi, rozežíranému zevnitř nutností volby mezi ženou říkající pravdu a ženou říkající pouze to, co se sluší. Díky vypravěčce, (post)moderním vypravěčským postupům (dopisy čtené do kamery, režisérovo sebereflexivní cameo coby fotografa, toho, kdo životy postav zaznamenává) a pečlivému vedení naší pozornosti (hudbou, zviditelněním slov, střídmým použitím detailů a „archaické“ clony) se o postavách přehledně a srozumitelně dovídáme více, než jim samotným umožňovala doba a prostředí, v němž žily. Věk nevinnosti nás za pozornost mu věnovanou odměňuje více než milostná dramata soustředící se zejména na povrch, pod nějž nenahlíží. Aniž by tím ztratil na emocionální síle příběh o násilí, které dennodenně pácháme dodnes. Jenom si už tolik nebereme servítky. Z filmů Martina Scorseseho jde pro mne momentálně o číslo jedna. 90% Zajímavé komentáře: Faidra, ripo, Ajantis, MontyBrogan (29.08.2012)

Po řemeslné a estetické stránce je film na špičkové úrovni. Skvělá kamera a především interiéry a exteriéry jsou užasné. Ovšem ten příběh je přinejmenším zvláštní. Hlavně první půle je pomalá a neskutečně utahaná. Styl vyprávění se mi moc líbil, ovšem tempo to opravdu chtělo vyšší. Zachycení životního stylu té doby ovšem precizní. (12.03.2004)

Devätnáste storočie by som úplne vymazal z dejín ľudstva. Tak nudnú, pokryteckú a naškrobenú dobu ľudstvo nikdy neprežívalo. Som voči filmom z tohoto obdobia predpojatý, uznávam, ale nemôžem si pomôcť keď vidím ľudí tváriacich sa vznešene a pritom s holou riťou .... Zlatý stredovek s hostinami, kde sa hodovalo za dubovými stolmi a masť stekala stolovníkom po brade ... ))) Ale k filmu : toto je klasický príbeh klasického 19. storočia. Dlhý, nudný, intrigánsky, pokrytecký ! Filmu by vôbec nezaškodilo, ak by sa mu niektoré scény vystrihli a niektoré skrátili. Čo bolo na vysokej profesionálnej úrovni, tak to bola výprava a kostýmy. Maestro Scorsese - gangstri Vám idú lepšie ! (12.03.2004)

Jediným lákadlom bola pre mňa dvojica Scorsese a Day-Lewis a aj tak mi trvalo roky, kým som sa k tomu dostal. Tieto kostýmové filmy plné pozlátka, etiky a noblesy ma nikdy nebavily. Aj z tej doby sa dá napísať dobrý príbeh, ale tu sa toho za dve hodiny naozaj veľa neudeje a nebyť záveru, ktorý to aspoň málinko vylepšil, bol by som kruto sklamaný. Za celé dve hodiny sa medzi Day-Lewisom a M. Pfeiffer nestane nič, pohladí jej ruky a dá bozk!!, čiže vážne nič, čo by diváka vytrhlo z polospánku. Medzi nimi nepreletí žiadna iskra a Day-Lewis neurobí žiadny škandál, pre ktorý by ho spoločnosť odvrhla. Keby ju bol pokefoval, to už by bola iná káva, iný škandál a určite aj záživnejší film...Réžii ani výprave nemožno nič vytknúť, ale ťažko z tohto chabého materiálu urobiť skvelý film. Darmo, kde raz nič nie je tam ani Scorsese s Day -Lewisom nepomôžu. Slabý priemer na jedno pozretie. 50%. (03.01.2016)