Historias lamentables

1. (rámcový) príbeh - O darčeku syna pre jeho otca, majiteľa úspešnej spoločnosti. 2/5. 2. príbeh - O chlapíkovi, ktorý chcel ísť fotiť na pláž pred hotelom kde je ubytovaný. 3/5. 3. príbeh - O manipulatívnej príživníčke. 4/5. 4. príbeh - O nezodpovednom chlapíkovi, ktorý utratil rodinné peniaze. 3/5. (14.01.2024)

„Po tom všem, co jsem pro tebe udělala, mě nevezmeš do lékárny?!“ - „Ne! A když Ayoub říká ne, tak ne!“ Chabý odvar Divokých historek? Ne tak docela! Pravda, hned první povídka Rayito není tím nejsilnějším nástupem kvůli slabšímu námětu, ale zachraňuje ji dobrý konec. Poučení? Nesnažte se zavděčit otci! Víc mě chytil Muž z pláže. Ne že by byl Bermejo, Pan systematický, lpící na pravidlech a zvycích, mou osobnostní kopií, ale…ano je. Měl mé sympatie a pochopení pro jeho zdánlivě „malá“ trápení. Ale hlavně to byla sranda. Poučení? Nedodržujte pravidla za každou cenu! Třetí povídka, Ayoubovy narozeniny, byla znovu zábava. „Přechcávačka“, v níž má žena nad mužem nakonec vždy navrch (tak jako v životě, ehm), s navíc dobrou pointou. Poučení? Neuklízejte zahradu tomu, kdo o to nestojí! A čtvrtá, Výmluvy, je zdaleka nejabsurdnější a nejnápaditější. Poučení? Nevěřte nikomu a ničemu! Všechny 4 povídky jsou mile ujeté. Ne tak zábavné, černohumorné a cynické jako Divoké historky, přesto stojí za zhlédnutí. Za mě solidní 4*. (24.10.2021)

Poviedkový film so štyrmi poviedkami. Na Divoké Historky sa to ani zďaleka nechytá. Najväčší problém vidím v tom, že film pojednáva o nesympatických, nepríjemných ľuďoch, ktorí si za svoje problémy môžu vďaka svojím zlým vlastnostiam, ktoré príliš nedokážu zmeniť. Vďaka tomu som nielenže nemal chuť tým postavám fandiť, ale vlastne ma ani príliš nebavilo sledovať ich osudy. Na to nie je film dostatočne absurdný a zábavný. To sa týka hlavne druhého a tretieho príbehu u ktorých mi tie hlavné postavy fakt liezli na nervy a prial som im len to najhoršie. Prvý príbeh je aspoň krátky a páčilo sa mi jak sa neskôr napojí na ďalší príbeh. Jediný skutočne vydarený je štvrtý príbeh o chlapíkovi, ktorý si na vyriešenie svojich podvodov najme agentúru špecializujúcu sa na výhovorky. Tento príbeh bol konečne tak absurdný, že bolo zábavné sledovať do akých sračiek sa ten ústredný podvodník prepadá. Aj vyústenie je tentoraz odlišné od predošlých príbehov. Trochu ma sklamalo, že film ku koncu uhne. prepojí všetky príbehy a väčšina tých parchantov sa poučí. Za mňa to už bolo neskoro a fakt som im nič dobré neprial. Takže celkovo skôr sklamanie a za zhliadnutie to stojí len vďaka tomu poslednému príbehu. 6/10. (20.08.2021)

Pro mne doposud ten nejlepší zážitek s povídkovím filmem. Nejenže je každá povídka opravdu nápaditá a přirozeně vtipná, ale hlavně jsou všechny mistrně provázány hlavním příběhem o ztraceném autu. Jen těžko říci která povídka mne nakonec zaujala nejvíce, neboť je každá úplně jiná. Pokud bych však měl vybrat tu nejvtipnější, byla by to určitě ta s Výmluvami s.r.o. Největší problém s tímto žánrem obvykle bývá, že se v tom člověk nakonec ztrácí a už nechce poslouchat další historky pokaždé od nuly, ale v tomto případě , když jsem se poprvé podíval na hodinky, zrovna probíhalo finále. Čas při sledování vskutku utekl jako voda. 94% (18.10.2021)

Historky "lamentables" podobně i "salvajes" jsou částí současné, tedy aktuální, povídkové literatury. Nebudu se jim věnovat jednotlivě i proto, že tvoří jakési rámcové povídky, jejichž rám se - jako je tomu v postmoderní literatuře obvyklé - na nic neodkazuje. Jejich vyjadřovacím prostředkem je černý humor smíšený s absurditou (mně lahodí spíše absurdní prvky). "Komediologové", kteří dokáží odlišit grotesku, hollywoodský humor, české "hlášky" či italskou slovní přestřelku, by se možná divili tomu, že oba španělské povídkové cykly považuji za nejen "nejhumornější", ale i za "nejcitlivější": příkladem by mohlo být setkání zabloudivšího člověka a psa, stejně jako nalezení ztraceného prstenu či starého auta. (26.09.2021)