Taxikář

Robert De Niro je jako taxikář, který vzal spravedlnost do svých rukou výborný. Ještě více mne zaujla tehdy 12letá Jodie Foster jako stejně stará prostitutka. Vadí mi však některé nevysvětlené věci, proč se Travis choval tak jak se choval? Má jeho vztah s Betsy vůbec nějaký význam, když už je ve filmu zmiňován? (03.12.2009)

Robert De Niro si figurou vysloužilce z Vietnamu zažívá své peklo. Ženské ho nechtějí (pokud všechny zve na rande do porno kina není se co divit), většina zákazníků je kdejaký xindl a ulice jsou plné svinstva. Kdekdo by se z těch svých trablů sám sunul směrem dolů k té všudypřítomné špíně, ovšem Scorseseho taxikář naopak vykročil opačným směrem všem ukázat, jak se s tím vším vypořádat. Výborná proměna v úvodu sympatického De Nira v lidskou bestii a pro mě číslo jedna co se týče filmografie Martina Scorseseho. (20.02.2012)

Kultovní dílo Martina Scorseseho s fešným mladým De Nirem. Musím ale říct, že jsem asi čekala větší psycho. I když na druhou stranu, onen zdánlivě nenápadný přerod ze slušného člověka, který poctivě dělá své zaměstnání, do nelítostného mstitele, který po zásluze trestá "odpad společnosti", byl ztvárněn skvěle. Mladičká Jodie Foster ztvárnila postavu dětské prostitutky naprosto famózně a je až s podivem jak vyzrále ve své roli působila. Stejný dojem jsem měla třeba z Natalie Portman v Leonovi či Christianu Baleovi v Říši slunce. Kromě toho mi přijde, že všichni tito, včetně Jodie, vypadají od těchto svých dětských rolí pořád stejně:) Už tehdy měli v těch svých dětských obličejích vrytou jakousi dospělou vážnost a serióznost, která jim zůstala dodnes. A navíc, pokud se rozhodnete podívat na Taxikáře, uvidíte Harveyho Keitela s dlouhými vlasy:) Závěr filmu, kdy Travis Bickle koná spravedlnost v "doupěti špíny", je síla. Když se podívám na naše městečko, které kdysi vzkvétalo a co se z něho stalo teď, zcela chápu Travisův postoj. Na každém kroku za*raní notorici, ožralci, feťáci, kriminálníci a cizáci. Trosky zdegenerované chlastem a drogama se válí po lavečkách a pořvávají a pokřikují, na koho se jim zamane. A těmto špínám a sketám se každý měsíc vyplácejí sociální dávky. Na takové "lidi" poctivý občan pracuje. Člověk už se pomalu bojí vyjít i za dne sám ven. Někdy cítím tak šílený vztek, agresi a odpor, že mám pocit, že bych to všechno nejradši... ale to zná zřejmě každý, kdo v podobném městě žije. (18.10.2015)

Znáte ten pocit, když film vidíte poprvé, ale při jeho sledování cítíte, jako byste ho znali už od narození? Přesně takhle jsem se totiž cítil při sledování tohoto skvostu. Taxikář je film, který si zaslouží být tak vysoko (teď mluvím o 39. místě na IMDb, tady by měl být minimálně v první stovce!) a který je bezpochyby kultovní. Skvělý De Niro, mladá, krásná a neméně skvělá Foster… Tohle je jeden z nejpoctivěji udělaných filmů, co jsem kdy viděl. Víc tu napsali ostatní, tak snad jen: To mluvíš se mnou?! (03.03.2010)

Když Paula Schradera vyhodila manželka z bytu, trávil většinu svého času na ulici ve vlastním autě. A tu ho napadl skvělý nápad, představa taxikáře pomalu projíždějícího nočním městem a pozorujícího okolní špínu. Martin Scorsese po něm horečně sáhnul a natočil nízkorozpočtový film, který se navždy vepsal do filmové historie. Velkolepý symbol žlutavého taxi, které důstojně proplouvá ulicemi, jež je uprostřed všeho okolního svinstva, avšak přece je od něj svým způsobem izolováno a podle většinového názoru působí jenom jako trpně přihlížející svědek; to samé má platit i o muži, který ho řídí a který tu jenom proto, aby plnil přání svých zákazníků a rozhodně se jim nepletl do života, což však nemusí platit vždy. Postava Travise Bickleho je však jiná, pro svou osamělost a dosavadní neúspěchy v osobním životě má dost času k přemýšlení, hodnocení a odsouzení neřádstva, které je všude kolem něj pácháno. Rozhodne se a jedná. A dá nám tak nečekanou naději, že má smysl něco podniknout, že násilí nemusí plodit jen násilí, pokud ovšem zlikvidujeme pečlivě a beze zbytku všechnu dotyčnou špínu. (04.01.2005)