Aljaška v plamenech

Dvě hvězdy za film, jednu za krásnou krajinu divoké Aljašky. Tenhle snímek je jeden z těch filmů, co se svého času furt dokola točily v televizi a taky film, co nesměl chybět nahraný na domácí videokazetě. Seagal moc nehraje, je to takové dost blboučké a ty pokusy o umění a promlouvání do duše diváka jsou svým zpracováním spíše úsměvné (byť jsou víceméně pravdivé). Na seagalovku je to ale docela zábavné, ta troška akce je natočena slušně a ani hudba nezklame. (16.10.2018)

Myslím, že Seagalov režijný debut je síce štýlovo trochu odlišný od jeho predchádzajúcich snímok, ale rozhodne nie o veľa lepší. Steven už pomaly ale isto starol a priberal, ponúk od režisérov ubúdalo a tak to skúšal sám ako režisér a hlavný hrdina filmu zároveň. Je to opäť béčková klasika, ktorá sa snaží priniesť aj posolstvo v zmysle "ekológia nadovšetko", no pre priaznivcov Stevena asi klasika, pre ostatných priemer. Škoda, večná škoda, že v skutočnosti nie je žiadny taký podobný superhrdina, ktorý by sa tak odvážne a neľútostne bil za zdravé a čisté životné prostredie. (24.01.2015)

Teď jsem se ale nasrala. Seagal je v tomhle a většině filmů ze stejné doby perfektní, ve své době nemá podobně jako Arnold nebo Sly konkurenci. Jeho charisma a schopnosti bojového umění jsou ohromné a všecko jen ne propadák. Všichni jmenovaní borci se škrábali nahoru pěkně po strmé skále a úspěch si tvrdě vydřeli, proto nechápu tu všeobecnou averzi vůči němu konkrétně. Já jsem ho tady žrala s každým gestem, pohledem, krokem a slovem a když přišla na řadu akce v jeho stylu, tak to bylo něco! On je i ve skutečnosti velký ekolog, budhista, uznávaný mistr aikido a hlavně pracant. Každý z těch anonymů tady, co se kryjí za cizíma ikonkama i jménama a umí akorát jen nadávat, by se měli aspoň jednou zamyslet. A pak si tu někde přečtu reakci na jeho životopis, jé já jsem nevěděl, že je to takový a takový borec, aha no jo, tak už se mi líbí... Forrest: "Co dělá chlapa chlapem?" velký Mike: "Vím, ale bude mi to trvat dlouho." Někomu věčně. (04.02.2012)

Steven je tu ještě v dobré formě, ale v Aljašce prostě nic nefunguje tak jak má: pověst a historie hlavního hrdiny, drsňácké řeči a dialogy obecně, zpomalené záběry, mystická, duchovní stránka, Michael Caine jako záporák. Možná až ten fylozofický závěr - částečně. Nepomatuji si, kdy kdy jsem se u Seagalovky tak nudil. 50% (21.05.2012)

Přesilovka proti muži se stoickým výrazem končí efektním zneškodněním posledního záporáka, který sebou bolestivě praští o podlahu. Steven Seagal (i producenti jeho filmů) pochopili, že není třeba experimentovat tam, kde stačí „pouze“ pokračovat v nastoupené cestě. A to je samozřejmě dobře. Příjemnou nostalgii nabízí i tenhle naivní, ekologicky koncipovaný projekt, který se sice vážným tématem experimentovat pokusil (navíc i tím, že Seagal poprvé a naposledy usedl na režijní křeslo), ale pořád jsou to příjemná devadesátá léta a látka, která se dá bez větší újmy přežít. Vážně ale škoda ekologického spasitelství i odklonu od toho, že divák víc než kecy a výbuchy přivítá právě u Seagala lámání končetin a dobře mířené údery. (22.06.2013)