Woodstock
Woodstock
Režie:
Michael WadleighHrají:
Joan Baez, Roger Daltrey, Arlo Guthrie, Janis Joplin, Jerry Garcia, Carlos Santana, Jimi Hendrix, Joe Cocker, Pete Townshend, Keith Moon, Harvey Mandel (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Rok 1969 byl plný zlomů. Člověk poprvé stanul na Měsíci. Proti všemu očekávání New York Mets vyhráli Světovou sérii a ve městě Bethel, ve státě New York, prožilo půl milionu lidí z různých vrstev společnosti tři neobyčejné dny, které změnily jednu generaci. Obrovský koncert měl jediný cíl: Mír a Hudbu. Lidé mu začali říkat Woodstock. (Magic Box)
(více)Recenze (147)
Dokument těží hlavně z perfektní hudební produkce, zbývající záběry jsou jen taková nastavovaná nemastná neslaná kaše, která mohla být rozhodně lepší, jinde by to možná zapadlo do kontextu dobře, ale zde jí stránka hudební opravdu hodně převyšuje, stopáž je hodně natažená, ale ani tak nepojmula všechno, volil bych kratší úseky pro hudební kapely (ano! ochudil bych se o hudbu, protože si zbytek stejně můžete najít na youtube, samozřejmě ne v době vzniku) a chyběl mi rozvoj sousedské linky. Už jsem viděl hodně lepších dokumentů a slova o tom, že bych se cítil jako kdybych prožil Woodstock, tak to ani v nejmenším, na druhou stranu set Jimiho Hendrixe je jedna z nejlepších pozemských (mírně kosmických) věcí vůbec. ()
nemuselo to byť zlé, nebyť príliš premrštenej stopáže. dokumentom podobného typu by úplne stačilo 90 minút. som zvedavý kedy sa dostane do TOP 200 čsfd dokument z niektorého českého alebo slovenského festivalu... ()
Tenhle dokument je pro mě víc než jen obyčejný záznam jednoho festivalu. Úžasná atmosféra, světonázor, umělci, mír, láska... Snad největší koncentrace lidí v lidských dějinách, kteří vědí, o čem je život a prostě "jsou". Nepotřebují nikoho urážet, zabíjet, honit se za penězi a tak dál. Kdo chce pochopit, pochopí, kdo ne, budiž mu země lehká. Jediné co mě okolo tohoto festivalu štve, je datum mého narození. (Kéž bych byl to dítě narozené přímo tam) ()
Dokument, který přinesl pohled na jeden hudební festival opravdu z každé strany. Jednak přišlo mnohem víc lidí než se čekalo a tím pádem se řešili problémy s jídlem, toaletami, ubytováním, vodou. A pak se festival odehral v době protestů proti válce do Vietnamu a povinným odvodům. Jeden z obyvatelů blízkého městečka, když dostal možnost se vyjádřit k festivalu, začal kritizovat fakt, že mladí lidé živelně přespávají na poli. Na to mu kolemjdoucí připomněl, že to je jako ve Vietnamu a proti tomu by měl také protestovat. Pán zůstal zmatený, protože takovou paralelu si neuvědomil a zjevně nechtěl na záznam kritizovat vládu. No, ale právě takové konfrontace festival poskytl, aby i do malého městečka přinesl čerstvý vítr informací. Ostatně mladí lidé zmiňovali, že nepřijeli jenom za hudbou, chtěli zažít něco jiného. A to se jim zjevně povedlo a určitě na svoji účast tam vzpomínali celý život. Jinak hudba je velmi zajímavá. Jimi Hendrix zahrál americkou hymnu tak, že zněla jako letecký útok, Joan Baez a další zahráli protestní písně. Objevili se i zpěváci a kapely, kteří byli populární v té době. Umělecky působivé je i rozdělení obrazovky na dvě i tři části. Při sledování tohoto dokumentu si člověk uvědomí, že něco podobné by v současné America nebylo možné zorganizovat. Nakonec všichni otázaní chválili mládež, že je mile překvapila, protože v očích starší generace to byli všechno zdrogovaní ztracenci, což se nepotvrdilo. ()
Chci cítit tu svobodu. ()
Bezmála 4 hodinový dokument o hipících cvičích jógu, o hipících klouzajících se v blátě, o hipících stojících fronty na telefon, o hipícich a jejich dětech, o hipících a drogách, o hipícíh a hromadě jejich odpadku, ale také, a to především, o fantastické hudbě a atmosféře, kterou už se zcela jistě nikdy nepovede zopakovat. ()
Co mě osobně hodně bolelo a mrzelo, že jsem neměl možnost vidět v tomto dokumentu legendární skladbu White Rabbit od Jefferson Airplane. Naopak ve mě úžasný dojem nezanechala ani Joplin nebo Hendrix, ale pro mě do této doby zcela neznámý zpěvák Arlo Guthrie - Coming to Los Angeles a Country Joe. Z jeho písně mi šel mráz po zádech po tom, co se diváci postavili a zpívali jako jeden člověk jeho protivietnamský song. Bylo fantastické shlédnout jak bylo pro všechny důležité, že se toho mohli zúčastnit. 8/10 ()
"Three hundred plus thousand people have lived together peacefully." Zaujalo ma, ako sa tu táto myšlienka opakovane zdôrazňuje. "These people are communicating with each other. That rarely happens anywhere, anymore." To sa v USA akože automaticky očakáva, že keď sa zíde veľká masa ľudí, tak sa medzi sebou začnú vraždiť? Ale to len tak na okraj. Woodstock bol monumentálny hudobný festival, ktorý mal veľký kultúrny, ale aj politický a dokonca až filozofický význam. Tento mimoriadne obsažný dokument sa ho snaží zachytiť zo všetkým možných uhlov pohľadu, čo sa mu veľmi úspešne darí. Hudba je predstavená ako vyššia forma komunikácie. Zišli sa tu špičkoví umelci svojej doby (The Who, Crosby, Stills & Nash, Jefferson Airplane, Santana, Janis Joplin, Jimmy Hendrix), tí sú ale, žiaľ, premiešaní s fádnymi predstaviteľmi domácej scény, hrajúcimi nejaké banálne country, či hudbu už zopár dekád prekonanú. A to je aj moja najväčšia výhrada, hlavný dôvod, prečo nemôžem dať plný počet hviezdičiek. Druhou výhradou je potom postoj danej generácie k životu, ktorý nebezpečne balansuje medzi pokrokovým a dekadentným (drogy, neviazaný sex). Názory niektorých indivíduí boli pritom obzvlášť tupé. "I got something to say. I want to know how come the fascist pigs have been seeding the clouds?" ()
Skutočne vynikajúci výlet do hudobnej minulosti. Počuť a vidieť okrem iného čistokrvný americký blues je pre mňa zážitok. Santana už vtedy obklopený vynikajúcimi hudobníkmi, hlavne bubeník mi nedal dýchať. A tá atmosféra... ()
Režisérský sestřih dává nám, co jsme se narodili pozdě a na druhé straně Železné opony, možnost prožít si těch pár dní lásky muziky a bláta :-) Moooc dobrý :-) Janis Joplin, Carlos Santana, Jimi Hendrix, Joe Cocker... Forever! ()
Aká škoda že tak nádherne hnutie a kultúra akou boli Hippies zanikla. Ich pohľad na svet a názory boli úplne mimo dnešného materialistického sveta. Obdivoval som ich aj obdivujem, tento viac ako 3 a pol hodinový dokument pri ktorom som sa ani na chvíľu nenudil mi ukázal akým nádherným zoskupením Hippies boli. Pri takej mase ľudí ani jedna výtržnosť, žiadne problémy nič, keby si svet s ich odkazu vzal len kúsok žilo by sa o poznanie lepšie. Inač nieje tu čo vytknúť, akúrat som sem tam zaregistroval dosť hlúpe výroky nad ktorými som sa pozastavoval ale ta hudba kôli ktorej som sa na zastávke zvanej Woodstock zastavil všetko vynahradila a mňa (hlavne vystúpenie božského Jimiho Hendrixa) vtiahlo do tej atmosféry a extázy. 90% ()
Pěkný dokument provázený skvělou muzikou o legendární události květinových dětí. Můj problém spočívá v tom, že jsem hippíky nikdy nemusel. Jejich pošahaný názory a celkový způsob života mě lehce nasírá. Zvláště když 98% z nich posléze vystřízlivělo, udělali si děti, nastoupili do práce, platili daně a věrně se podřídili konzumnímu způsobu života. Pak zjistili, že jenom se válet, točit kadidlem a hulit, prostě nejde. ()
Ouh My Fuckin' God. This is awesome. Kdybych měl jedinečnou možnost si na jeden den zkusit Stroj času, byly by dvě místa kam bych se chtěl podívat první jako fanoušek Arsenalu na Highbury a rok 2004 výhra PL, další by bylo do roku 1969 na WOODSTOCK 69'..tohle je prostě nejlepší festival všech dob přes sta tisíce lidí ve stavu "stoned" .. a užívajíc si mimořádně nabitou hudbu. Acid,LSD,Crack,Heroin,Cocain a místo si zde našla i Marihuana. Naprosto nelegálně bláznivá podívaná v doprovodu legend jako byly The Who, Joan Baez , Hendrix, Santana, Jefferson Airplane a můj překokainovaný oblíbenec Joe Cocker .. taková doba protiválečná s nejslavnějšími odpůrci od Boba Dyla, který mě mrzí tak jako Robert Plant a John Lennon že se neukázali na polích Woodstocku, ti byly velcí bojovníci proti Vietnamu a vysíláním vojsk do předem prohrané války. Doba byla natolik originální a s Woodstockem to dělá celou etapu života a historie. ()
Kdyby to šlo, dala bych klidně 10*. Nádherně zachycená atmosféra festivalu, výpovědi účastníků se prolínají s názory starší generace - obyvatel přilehlých domů. Nespoutaná zábava, sex, drogy, bahno a zpěv J. Hendrixe.... ()
Abych dokončil 200, musel jsem se k tomu donutit. Bylo mi to protivné, ale pokaždé, když jsem se znovu začal dívat se mi to začalo líbit. Muzika jak má být. Bahno, neoblečení, nazí lidé od bahna. Krásná spirála obrázků a dokazování nových věcí. Děcka. Nejsem příznivcem tady té komunity, protože ženy oblečeni ve stylu woodstock mi přijdou hnusné a nepřitažlivé. Není na tom co obdivovat. Dokument je to vydařený a skvěle zpracovaný. Dvě obrazovky neumožnují sledovat vše naplno. Zaujali mě vrtulníky a pořadatelé, kteří je radši pustili dovnitř zdarma a nesli ztrátu. Zajímalo by mě, jak to dopadlo finančně. Po filmové stránce je to přelomový snímek téměř bez chyb. Ale to co nám způsobil v podobě angažovaných žen, s tím nesouhlasím. Proto dávám 4 hvězdy. Aspoň mám představu jak to tam probíhalo. Nejslavnější koncert všech časů, co se zapsal do dějin. ()
peace bejbe! ()
Pro mě jednoznačně nejlepší hudebně-dokumentární film, který nám exceletně zachycuje atmosféru konce 60. let a samotného festivalu ve Woodstocku. Co na to říct? Výborná hudba, výbornej záznam. Máte-li chuť se na chvíli podívat do amerických psychedelických 60let, sáhněte po tomto filmu. ()
Jeste ze jim v te dobe nevladnul paroubek - blb, kazdopadne ta atmosfera byla tak silna, ze i ve filmovem podani ma stale co nabidnout.... peace forever :) ()
Legendární status hudebnímu festivalu ve Woodstocku už nikdo nevezme. Přestože se dokument věnuje i zákulisí festivalu a organizačním nedostatkům (hygiena, nedostatek jídla), hlavní pozornost je soustředěna na hudbu a její poselství. Pro fanoušky kultu hippies a hudby, která je s ním spojena, jde o téměř orgazmický zážitek, který si na ploše téměř čtyřhodinového tripu vychutnají naplno. Pro nezaujatého pozorovatele, mezi které se zařádím i já, je Woodstock zdlouhavou podívanou, která sice dokáže místy zaujmout (záběry na půl milionu návštěvníků berou dech) a prezentovat svůj názor, ale uživila by minimálně dva střihače :-). Jedním z nich by byl určitě Eric Cartman :-) 55% ()
Úplně mě to vrátilo o dvacet let zpátky do dob Rock for People ještě v Českém Brodě a bez smartphonů, kdy celý festival pršelo a my chodili jen v džínách (holky taky), klouzali se v bahně z kopce, tančili a skákali v blátivých loužích, místo promáčených spacáků nás hřál v noci rum a sprchy přetékaly bahnem, které jsem z dredů drolil ještě půl roku po festivalu :D Takže když vidím dokument z Woodstocku, nemůžu než litovat, že jsem tuhle úžasnou akci nezažil, musela to být pecka a chápu, že lidi, kteří ji absolvovali, na ni s láskou vzpomínají po zbytek života. Fantastický dokument! ()