Summerland

Kdo čte mé komenty ví, že spíše než bílé písečné pláže s palmovými háji mám rád jiné pobřežní lokace. Pláže Severního moře, pláže studeného Baltu, Hebridy... Místa, kde svůj věčný boj svádí odvěká síla moře s tvrdou vzdorující pevninou. Místa, kde na vyvýšených místech stojí osamělé majáky omývané slanou vodou za chorálu křiků racků... Kent je z dalších takových úžasných míst a tak když jsem zjistil, že se film odehrává tam, byl jsem nadšen. Příběh z válečných let, to je také můj šálek Earl Greye. Miluji Anglii a nádherná Gemma v hlavní roli, to už byla taková třešnička na dortu  Summerlandu. Příběh je to krásný, citlivě natočený a z těch lokací vám půjde hlava a hlavně oči kolem. Že je hlavní hrdinka lesbička mi nevadilo, naopak to pro příběh bylo důležité, což chápu. Byť má dnes člověk dojem, že bez toho už asi film  natočit nejde. Ale budiž. Ve filmu bylo pár nepravděpodobných míst, třeba když Frank vypráví Alici, že jeho tátat je v RAF a létá s novým modrým letounem Lockheed Ventura, že mu to psal v dopise... Mno nevím, ale tohle by asi cenzor nepustil. Ještě mohl připsat číslo squadrony, lokaci základny, velícího důstojníka a počet letadel v bojovém stavu... Ale to mi až tak nevadilo. Teď budu možná někomu připadat zlý, nebo dokonce jako rasista. Jestli ano, přečtěte si nějaké mé komenty, kde v hlavní roli hráli Afroameričané, nebo byly filmy přímo o nich např. Letci z Tuskegee, Red Tails atd... Ne. Nejsem rasista. Ale proč do dnešních filmů pojednávajícíh o dobách, kdy v Anglii zakopnout o Afroangličany, nebo Afroameričany bylo mnohem složitější než dnes v centru Londýna se pořád cpe ta rasová vyváženost? Proč musí Alice být zamilovaná do Afroangličanky? V Kentu třicátých let? A ono tam toho bylo více, i v záběrech z vybombardovaného Londýna tam běhají vojáci tmavé barvy pleti... V obchodě chce čokoládu holčička z Indie či Pakistánu... Prostě za mně je to zbytečné. Proč se to tam pořád cpe? My víme, že existují lidé jiné barvy pleti. Jsou stejní jako my, nikdo je nezesměšňuje, nedehonestuje, nepovažuje za méněcenné, ale tímhle cpaním herců všech barev do málo uvěřitelných rolí a období, prostě za chvilku z normálních lidí někdo rasistu udělá... Strašně mi to štve. Filmy jsou teď zamořeny touto rsovou vyvářeností a zejména ty pojednávajícíh o starších časech, kdy některé země rasistické byly, nebo tam žilo převážně původní (bílé) obyvatelstvo by to měly respektovat. Zbytečně to pak takovémuto krásnému filmu ubírá na uvěřitelnosti, protože jestli to splňuje nějaké přiblblé kvóty mne jako diváka nezajímá... Dávám tedy jen za tři oblaky ve tvaru Doverského hradu. * * * (09.03.2023)

V polovině 70. let žije samotářská spisovatelka Alice Lambová (Gemma Arterton) u moře v malém městečku v Kentu, kde je šikanována místními dětmi a vnímána jako čarodějnice. Během druhé světové války jí byla v rámci válečného úsilí svěřena péče o mladého chlapce Franka, který přišel z Londýna, kde to není bezpečné. Ačkoli Alice se o něj nechce starat, protože se obává, že by to narušilo její práci. (03.09.2020)

Príbeh rozhodne nebol zlý, no napriek tomu ma najviac z celého filmu upútali tie majestátne kriedové útesy Seven Sisters v East Sussex. Dejový rámec bol však až prekvapivo jednoduchý. LGBTI agenda tu bola síce prítomná, ale oceňujem, že skutočne veľmi jemne. Vzájomné puto vytvárajúce sa medzi Alice a Frankom zabralo drvivú väčšinu filmu, ktorý sa až príliš často uchyľoval do lyrických línií. Tento príbeh bol ako stvorený na kvalitné dialógy a poetický symbolizmus, no v tejto sfére to zostalo výrazne za očakávaniami. Ten záverečný idealizmus vyznel maximálne pateticky, až prehnane. (01.02.2021)

Páčilo sa mi to nenásilne podanie LGBT tématiky, ale to je asi tak všetko. Niektoré momenty boli zaujímavé, no bolo ich málo a väčšinou utopené v natiahnutej vate nudnej šedivosti. Posledné minúty sa snažili, len žiaľ prišlo mi to až príliš nereálne a náhodilé na to, aby ma to aspoň trocha presvedčilo a zanechalo nejakú emotívnu stopu. Priemer. 60/100 (24.11.2020)

Vždy si rád pozriem film, kde hrá Gemma, kým teda nebude mať 30 kíl nadváhu, pretože to jej z rodokmeňa a britskej DNA hrozí. Lenže tu jej rola bola jednak slabo zahraná, niekedy až afektovane, a po druhé vôbec nechápem, v čom je ten film tak zaujímavý, že má hodnotenie v červených číslach. Dáma bez šťavy, rýdza nuda a z desaťročného dievčaťa urobili v starej dobe feministku s textom, ktorý dieťaťu do huby nepatrí. (04.10.2020)