A Time to Love and a Time to Die
Režie:
Douglas SirkScénář:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrají:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (více)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Žít (Leben) a milovat (Love) nelze zaměňovat, i když - pokud se zdaří - mají hodně společného. Douglas Sirk má k Remarqueovi daleko ne tolik v obrazech jako v myšlení. Láska za války nemohla být nikdy romantická. Ničivé události a strach z nich mohly přát pouze lásce opojné a náruživé, která se chce zachytit posledního stébla. A jak oddělit čas pro milování a umírání? ()
Jedná se o adaptaci světoznámého Remarqueova románu Zeit zu leben, Zeit zu sterben. Jak už název filmu napovídá, tím že bylo sloveso leben nahrazeno slovem to love, mělo být řečeno, že namísto obecných nesnází válečného života, byla specielně vyzdvižena obtížnost praktikování lásky a jakéhokoli bližšího vztahu. Jako válečný film nic moc, jako romantický celkem ujde. A hlavně - spatřit hrát samotného Remarquea, v poměrně velké roli, to se nikde jinde nevidí. ()
Tiež si myslím, že prevedenie príbehu z knihy do filmu sa asi vydarilo, keďže Erich sám vo filme hral. Ja si to ohodnotiť netrúfam, pretože knihu som čítala asi 25 rokov dozadu. Tak akurát romantiky a aj toho vojnového tam bolo. Padlo tam kopec múdrych myšlienok s tým správnym poslaním. Hlavné herecké duo sympatické a Kinski nesklamal, mal tam len štek, ale zase bol za odporného. ()
Nie je to ako kniha, ale určite sa k tomu blíži a zdá sa že samotný spisovateľ bol spokojný. Inak by sa na tomto projekte nezúčastnil a sám som vlastne v šoku pozeral, že Remarque si tu struhol normálne že vážnu rolu. Film prináša to tradičné remarkovské spojenie šťastných chvíľ s neútešnou situáciou, ktoré môže vyústiť len v tragédiu. Zároveň tu vidíme "dobrých" náckov, chlapcov, ktorí boli len niekam poslaní plniť určitú úlohu, ale vo svojom vnútri túžia žiť normálne. Dnes sa už také nevidí, všetci sú paušálne nazývaní fašistami a náckami, dokonca aj takí, čo s fašizmom majú pramálo spoločné. Na druhej strane Klaus Kinski ako ten pravý nácek bol už len ksichtom výnimočne zahraný. ()
Remarqueovu predlohu som čítal dávno a mnoho z nej som zabudol. Ani presne neviem, či bola výrazne kvalitnejšia ako to, čo z nej vytvoril Douglas Sirk. Film disponuje všetkými nedostatkami, ktoré boli typické pre väčšinu produkcie Hollywoodu v tých rokoch. Nenašiel som prakticky nič, čo by ma na filme zaujalo. Tri hviezdičky sú dôsledkom mnou nastaveného hodnotiaceho systému, nie prejavom môjho celkového dojmu. ()
Galerie (52)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (5)
- Režisér Douglas Sirk, který se narodil v Německu dánským rodičům, začal svou kariéru natáčením filmů pro německé Ufa Studios, ale během nacistického režimu ze své země uprchl. Když byl tento film natočen, Sirk nemohl používat studia Ufa, protože se nacházela v sovětském sektoru okupovaného Berlína. Proto se studiová práce prováděla v Central Cinema Company Studios ve Spandau. (sator)
- Erich Maria Remarque ve snímku ztvárnil svou jedinou filmovou roli, profesora Pohlmanna. (Fugas.cz)
- Sekvence ruské bitevní fronty byly natočeny v severním Bavorsku. Pro natáčení ve válkou zničeném Berlíně postavil štáb vchody, východy a schodiště v bombardovaných budovách a zpevnil budovy, kde se plánovalo natáčení. Oddělení speciálních efektů vyhodilo do povětří čtyři částečně zdemolované budovy v Berlíně pro scény bombardování. (sator)
Reklama