Reklama

Reklama

Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.  Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (156)

ondrula 

všechny recenze uživatele

Na mě tyhle válečný komedie působí tak nějak smutně a impotentně. Postavy se křečovitě vyhýbají jakékoliv narážce na poměry nebo na charakteristiku doby a hrají v jakémsi vákuu, kde sterilně řeší nějaký politicky nezávadný problém. Burian se pravda snaží, ale přesto je film dost bídný a například herecký výkon takového Raoula Schránila je vyloženě trapný. Vrcholná scéna (vyloženě ze života): Burian vysvětluje svým harantům, jak je pro něj důležitý, aby pracoval a že nemůže sedět jen jako trubec nečinně na prdeli a Raoul na to teatrálně odpoví: "Tak to už nás, tatínku, nikdy neuvidíš". :-) Myslím, že tato komédie zapadla zcela po zásluze. Hrozně je taky vidět, jak bylo všechno natáčeno ve studiu a to dokonce přesto, že je ve filmu docela dost outdoorových scén. Navíc jsem nepochopil, proč se tam motala Věra Ferbasová, protože ta vesměs akorát vyjeveně čuměla a občas něco naivně hlesla. Jaroušek Marvan je tam taky tak nějak navíc, asi zrovna neměl do čeho píchnout. Nadto je film strašně předvídatelný a naprosto v souladu s tehdejšími požadavky doby skončí usmrkaným happy endem poté, co se karta obrátí a haranti přijdou za fotrem s prosíkem, aby je vytáhl ze svrabu (přišli poté, co otce pět let ignorovali a vzpomněli si, až když se jim začalo vést zle; já bych je hnal potěhem). ()

Luxocculta 

všechny recenze uživatele

Viděno jednou v dětství, kdy na mě film – co si vybavuji – hluboce zapůsobil, a podruhé až nyní. Je to přeslazené a někdy až pitomě zkratkovité a nevěrohodné („Tati, ty chceš pracovat? Tak už nás nikdy neuvidíš!“ A jak řekli, tak udělali.), ale zároveň velmi lidské, hřejivé a místy dojemné. A k tomu, jako pozornost, dáreček v podobě nádherné Zity Kabátové. Budu se vracet znovu a rád. ()

Reklama

PollyJean 

všechny recenze uživatele

nezvykle civilní a snad právě proto výborný Burian. Za svou nezdolnost je po zásluze odměněn vdovou "v podzimu života" (a to je jí prosím kolem třiceti!). Jejich manželské dialogy jsou výborné ("A bez těch bot se nevracej!"). Naivní pozitivita tohoto filmu je na rozdíl od mnoha jiných celkem snesitelná. Jen nechápu proč musel stařičkého doktora hrát maskovaný Filipovský. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně asi nejsympatičtější role Vlasty Buriana. Tento snímek, i když neobsahuje tolik humoru - vás prostě pohladí po duši (opět skvělý spoluhráč Marvan a krásná Zita Kabátová). I když je to natočeno v přetěžké době - jedná se o vrcholná léta československého filmu. P.S. V tomto snímku je ona slavná scéna s žehlícím prknem a skvělá pánská anekdota. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

O komediálnost se v tomto příběhu samozřejmě stará sám Vlasta Burian. Některé jeho výstupy byly geniální, třeba žehlení kalhot a stavba žehlícího prkna. Nejsem si zcela jistá, jestli bych podobné žehlící prkno dokázala postavit. Vždyť to vypadalo jako štafle. Rozhodně by mě přitom chytil amok. Ku podivu tu nebyla nijak bláznivá Věra Ferbasová. Chovala se celkem normálně, její role tady ale žádné blázniviny nedovolovala. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • Zlaté dno vyznačuje přeryv několika skvělých hereckých kariér. Vlasta Burian dostal další filmovou roli až v roce 1950, Věra Ferbasová v roce 1957. Zita Kabátová si po krátké pauze zahrála ještě v jednom českém a dvou německých filmech (vše 1944), další role však přišla až 1969. Ač ve své „druhé kariéře“ ztvárnily obě dámy ještě řadu postav a Burian dokonce jednu ze svých nejlepších (Byl jednou jeden král, 1954), na výsluní se žádná z těchto prvořadých filmových hvězd už nevrátila. Antonín Streit, jenž ztvárnil jednoho z Burianových synů, po Zlatém dnu už nikdy ve filmu nehrál. (Adam Bernau)
  • Pri rozhovore Cyril (Vlasta Burian) pýta doktora (František Filipovský), koľko má rokov. Ten mu odpovedá, že o 10 viac než on. V skutočnosti mal Burian v čase natáčania 51 rokov, kým Filipovský len 35. Filipovský bol ale maskovaný tak, aby vyzeral na viac než 60. (J.J.1972)

Reklama

Reklama