Housata

Zlaté Lásky jedné plavovlásky.Tada jestli Yvetta měla takhle nudnej život i normálně a ne jen ve filmu ani se nedivím, že začala fetovat. Z téhle nůdi by si i normální člověk radši bouchnul zlatou než to vidět znovu. I když přiznávám na intru jsem měli taky nůďu, ale tohle byl extrém. Jediné krásně ze života bylo jak manželka žárlila na tu mladou učnici a zakázala starému se s ní stýkat. Vždycky mě dostávalo jak v barech byli postarší vošousti i s manželkou a okatě po nás házeli vočima a ty manželky tak žárlily a teď už vím proč, protože taková Máňa po 3 dětech nemůžu konkurovat takovému mladému nadrženému naivnímu telecímu, ámen. (04.03.2020)

Československý film zabývající se prostředím a vztahy mezi dospívajícími dívkami na středoškolském internátu tkalcovské školy. Děj snímku se soustřeďuje na příhody rozumné, pracovité a spolehlivé Marie (Y. Kornová), povrchní, parádivé Moniky se zřetelným zájmem o chlapce (V. Gajerová) a nesmělé a psychicky labilní Šárky (J. Mílová). Přelétavá Monika přesvědčí citlivou Marii, aby za ni psala dopisy na vojnu jejímu milému, a ta se do neznámého vojáka zamiluje a nakonec mu přizná skutečnost, že dopisy píše ona. Když to vypadá, že by se mohl J. Dulava v roli onoho vytáhlého vojína na základě dopisování s Marií sblížit, vyzývavá Monika jejich bližší osobní seznámení svou dravostí nedopustí. Tak dochází ke stěžejnímu dramatickému konfliktu mezi oběma dívkami a také k prvnímu milostnému zklamání. Když nepočítám bizarní situaci na taneční zábavě, kam si vyšla jedna zřejmě úplně tupá učnice s o mnoho starším mužem, mnoho jiných zajímavých okamžiků snímek nenabízí, vnímám ho proto spíše jako sondu do života mladých dívek toužících poznávat dosud skryté možnosti života. Je smutnou hrou osudu, že zrovna nejsympatičtější a nejpřitažlivější z učnic a herecky rovněž nadaná mladší sestra známého zpěváka Y. Kornová se později nedokázala vypořádat se životními nástrahami a díky závislosti na alkoholu a drogách dovedla svůj skutečný život na samé dno. Ze známých herců se ve snímku kromě další mladé učnice V. Jeníkové neobjevil nikdo, dokonce i internátní vychovatelky byly pro mě neznámé. Nedomnívám se, že by dílo K. Smyczeka kromě pohledu do prostředí dívek v rozpuku přinášelo něco převratného či nadmíru zajímavého, a proto ho hodnotím spíše podprůměrně. Režisérovy známější a slavnější filmy měly teprve přijít. (05.10.2018)

Housata - příběh z dívčího internátu, kde to vypadá, že nejdůležitější je mít nějakého kluka a je celkem jedno, jestli je ženatý, zadaný, svobodný, voják, mladý, starý........ale je to take film o křehkých vztazích mezi dívkami. Misty i pobaví - I zde si zazpíváme, I když jen chodíme, chodíme......takový průměr. (19.10.2016)

Příběhy ze života nějakejch učnic na interfernátu mě prostě nezajímaly. Bylo to pro mě dost nudný a celej film mi přišel naprosto o ničem a navíc bez konce. Tohle se Smyczkovi moc nepovedlo. Zajímavý na celym filmu je akorát to, že Yvetta Kornová kdysi dávno nevypadala jako chodící reklama na tvrdý drogy. (30.03.2012)

Hodnotím vysoko,protože Smyczkovi se podařilo velmi dobře vystihnout tehdejší puberťačky. Kornové je věčná škoda,nesporně měla talent. Dobové reálie také nejsou k zahození. Recitační pásma z budovatelské poezie žel bohu také pamatuji. Housata jsou rozhodně film,který stojí za zhlédnutí,i když ne každý mu asi správně porozumí,jak jsem pochopila z některých zdejších komentářů. (15.12.2014)