Kopfplatzen

Kopfplatzen přináší téma, o kterém se příliš nemluví a když už se na něj dostane, je z toho nepříjemné mrazení. I snímek samotný je takový. Chladné barvy, zpočátku nepřístupné vyprávění, které do popředí staví Markusovi emoce, i když není zřejmé, čím jsou vyvolány. Režisér Ceviz v prvních záběrech nepřináší děj, ale s pomalým střihem nabízí odosobněné střípky, které až postupem času začnou zapadat do celkového rámce. Příliš divákovi ani sobě nevypomáhá hudebním podkresem, což je pozitivní, protože takovou pomoc ani nepotřebuje. Nechává tohle drama o třech osobách mluvit samo o sobě. Problémem je, že v interakcích mezi postavami není tak silný jako v onom odosobněném vyprávění a scény, které mají vyjadřovat emoční rozpolcenost Markuse jsou zase hereckým oříškem pro Maxe Riemelta. Kopfplatzen je snímek, který je nejsilnější v částech, kde se nemluví, a které se soustředí jen na Markusovo balancování nad propastí. V těch momentech je jako onen pověstný kamínek v botě a dokáže být divácky velmi nepříjemný. K lacinosti sklouzává naštěstí jen se slabým podobenstvím ve formě vlka. (09.05.2020)

Možné SPOILERY. Hlavní hrdina Markus se dostává na scénu ve chvíli, kdy mu přestává stačit masturbace nad fotkami cachtajících se dětí a touží zažít něco opravdového. Zároveň ale ví, že jeho touhy nesmí dojít naplnění. A aby to měl ještě těžší, tak se do vedlejšího bytu přestěhuje matka s malým synem, která v novém sousedovi vidí případného otce pro její dítě. Už tady zaznělo, že film je nejsilnější ve chvílích, kdy se nemluví a Markus svádí mlčky svůj vnitřní boj. S tím se nedá než souhlasit. Mě utkvěla v paměti scéna sexu s matkou, přičemž Markus se přitom dívá na fotku její syna na komodě. Dalším silným atributem je očekávání, jestli pedofil překročí zapovězenou hranici a nestane se z politováníhodného člověka deviantem, který zaslouží odsouzení. A konečně třetí silnou složkou byl výkon Maxe Rimelta, kterému by jste dítě na hlídání nedali. Mělo to sice své mouchy a konkrétně scény s vlkem mi přišly zbytečné, ale celkově se jedná o intenzivní zážitek, který bych si ovšem nerad zopakoval. 80% (17.06.2021)

Max Riemelt prešiel od Hitlerovej elity, cez Nášho vodcu, zopár hlúpych komédií, Freier Fall, debilný seriál Sense8, až k skvostnému pedofilovi a tomto filme. Celkom dobrá kariéra! Kopfplatzen ma zaujal dobrým vykreslením poryvov mysle pedofila, ktorý si nevybral, že taký je, ale uvedomuje si, že jeho predstavy nie sú dobré, a on môže zabrániť tomu, aby prešli v realitu. (08.10.2020)

Ponorenie sa do psychiky pedofila, nič príjemné. Pre diváka aj pre neho. Hoci našťastie nedôjde k ničomu explicitnému, mal som husiu kožu už aj pri tom, keď som videl nahého dospelého herca kúpať sa spolu s malým chlapcom. Film nehodnotí, nesúdi, napriek tomu si však myslím, že sa tak trocha prikláňa na stranu tých obhajovateľov, ktorí tvrdia, že oni za to nemôžu a nemali by sme ich kriminalizovať, kým niečo neurobia. Ale dokážu sa vôbec ovládnuť? Mali by byť dokonca učiteľmi v školách, ako tvrdí ultraliberálka Hanzelová? Film vraj neponúka riešenie, ale z môjho pohľadu niečo ponúkol - samovražda (nuž nie príliš vábne) a kastrácia (podľa mňa prijateľné). Hoci mnohí budú namietať, že oni za to nemôžu, oni sa takí narodili, nemôžeme ich nútiť k takým veciam, na druhej strane sami "podporovatelia" pedofilov hovoria, že ak za to nemôžu a je to vrodené, potom sa to nedá liečiť, zbytočne ich dávať na psychiatriu, proste lekárskym zákrokom u neho tie chúťky odstránime a je vybavené. Ale to je len môj názor. (03.08.2021)

„Markusi. Musíte si jasně uvědomit, že i když svou dispozici nemůžete změnit, můžete ovládat své jednání. Rozumíte tomu? Je to velmi důležité. Za své činy jste zodpovědný jen vy sám. A můžete se naučit, jak se s tím lépe vyrovnat.“ Což se lehce řekne, mnohem hůře děla. Zvlášť, když vás dokáže vzrušit i něco tak nevinného jako objetí malého synovce. To pak máte zaděláno na sakra velký problém. A přistěhování nové sousedky se synkem vše jen zhorší…Těžká látka. Pro tvůrce, herce a samozřejmě i publikum. Divák při sledování hádá, kdy Markusovi přestane stačit jen masturbace při fotkách či svých představách a přistoupí k hmatatelnějšímu stimulu. Zároveň ale doufá, aby k té ztrátě zábran nedošlo, tím spíš, když se Markus se svou „dispozicí“ odmítá smířit a snaží se s ní bojovat. Jeho představitel Riemelt má můj respekt, nejen za odvahu jít do takové role, ale ještě ji tak uvěřitelně ztvárnit. Celkově mi to přišlo dost autentické (tedy s výjimkou neprofesionální doktorovy reakce a pak té rádoby symbolické blbosti s vlkem). Za mě silné 4*. (09.05.2021)