A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
Melodrama s velmi temnými podtóny a jednou z nejlépe „vyargumentovaných“ frustrací. George není přes své smrtonosné úsilí schopen dojít naplnění v osobním ani pracovním životě a americký sen, jehož naplnění považuje jako ambiciózní mladý muž za svou povinnost, se pro něj mění v sérii stresujících životních voleb, z nichž nakonec žádná není správná. Anebo skutečně miluje Angelu jako takovou a nikoliv jenom nedosažitelný životní styl, který tato žena z lepší společnosti v jeho očích zosobňuje? Nezodpovězené otázky umožňují protagonistu vnímat zároveň jako viníka i jako oběť společnosti, jejímž požadavkům chtěl za každou, za jakoukoli cenu vyhovět. Melodramatická i noirová rovina jsou do sebe pevně zaklesnuté. Film se v jeden okamžik neláme do jiného žánru, jenom jej začne více akcentovat. Kompozice záběrů, se záměrně nevyplněným prostorem nebo vhodně rozmístěnými objekty, má sama o sobě jistou vypovídací hodnotu, upozorňuje na duševní rozpoložení postav nebo naznačuje, k čemu teprve dojde (soudní síň v pozadí před osudovou cestou k jezeru). Režie prozrazuje absolutní kontrolu nad každou scénou, díky čemu mohl Stevens do filmu prostřednictvím mizanscény zakódovat podvratnější sdělení, než jaké nese scénář (k oidipovské fixaci na matku se tak přidávají náznaky dalších zmařených erotických tužeb). A kromě toho je to taky naprosto profesionální prezentace metodického herectví a emocionální smršť, která vám nedá vydechnout. 85% ()
Ako film, to možno brať všetkými desiatimi. Kompozícia záberov a scén ( kamera, strih a zvuk ) je brilantne dovedená k maximálnej spokojnosti diváka. Ako príbeh, to možno brať z rôznych strán, pravdepodobne sa tu dočkáme rozdelenia diváctva do niekoľko skupín, či už ide o pohlavie, spoločenské postavenie, myšlienkové pochody. Tak či onak, preceňovanie je na mieste. ()
Elizabeth Taylor byla - hlavně v tomto filmu krásná :) Mám ráda Dreisera a jeho díla, a 50.léta jsou plné patosu :D Tenhle film je monumentální, věřím, že opravdu tehdejší dobu silně zasáhl - nejen krásou Clifta a Taylor, ale také, jak je to skvěle natočené a zrežírované. Za mě je to opravdu skvěle vytvořené :) Doporučuji, i když nemám ráda přeslazené okecávačky a "romantiku padesátých let" :) ()
Nie každý americký sen sa končí happy endom. Niekedy aj americkou tragédiou. Nepoznám predlohu, film som videl 62 rokov po premiére. Rád som sa pozrel na herecké začiatky slávnych a obľúbených hercov. Musím však konštatovať, že Montgomery Clift obe slečny predbehol o konskú dĺžku. Filmu nechýbala temná atmosféra, zvýrazňovanie triednych rozdielov neprekračovalo únosnú hranicu, George Stevens sedel pevne na režisérskej stoličke a keď niekomu prekáža zostručnenie príbehu, nech si prečíta knihu. 600 strán vtesnať do dvoch hodín bez škrtania nejde. ()
kapitalizmus. majitelia a/vs. robotníci. chudobný príbuzný prichádza. priamo do sídla strýkovej fabriky. vidí luxus. je ním fascinovaný. strýko ho zamestná pri páse. nič iné totiž nevie. pri páse je plno žien. ale! vzťahy medzi zamestnancami sú prísne zakázané. napriek tomu láska pri baliacej linke vznikne. rozvinie sa do tehotenstva baličky. popritom však na luxusnej párty, kde je synovec pozvaný, vznikne láska druhá. prvá, tá robotnícka, sa nechce zmieriť s odsunutím. pre ambiciózneho chudáka však ostáva len nechcenou príťažou. šup s ňou preč! súd. snaha vyšmyknúť sa trestu. ortieľ. láska boháčky a chudáka pretrváva. jeho úprimnosť a zodpovednosť za čin rozhodne nie. čo býva typické pre bigotných veriacich, pochádzajúcich z rodín zaoberajúcich sa vierou a modlením viac než čímkoľvek iným. snaha uchrániť si svoje nadobudnuté výhody posväcujú každý podraz a zločin, v mene uchovania týchto výhod vykonaný. hutná a vierohodná adaptácia románu o fascinácii spoločenským postavením. O láske k bohatej partnerke, prevyšujúcej akúkoľvek hodnotu vzťahu pred ňou. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
Reklama