Jídlo

Mé první seznámení se Švankamajerem nemohlo dopadnout lépe. Jídlo je geniální po stránce zpracování i dějové. Rozhodně nejlepší český kraťas, jeden z mála, který mě opravdu pobavil a rozesmál. Když jen pomyslím na to jak se Kraus snaží chovat jako gentleman, když jí své spodky, pokaždé mi cukají koutky do velkého úsměvu. Snídaně je vychytralá, Oběd trochu znepokojující a Večeře šokující. Bravůrní, děkuji. (16.05.2011)

Člověk a jídlo, člověk jako jídlo, jídlo jako člověk. Tři krátké etudy na téma obžerství, což je (jak známo) jeden ze sedmi smrtelných hříchů. V první části nahlížíme na obžerství z hlediska jeho zautomatizovanosti, strojovosti. Ve druhé z hlediska evoluce (lépe stolující „vyspělejší“ hrdina zabíjí a pojídá toho druhého). Ve třetí části se pak setkáváme s vrcholnou formou obžerství – autokanibalismem. (09.01.2006)

Hmm, klobouk dolů nad nápadem, první a třetí část (Snídaně a Večeře) byly opravdu super, vitpné a děsivé tak jak to Švankmajer umí, a taky trochu nechutné... Oběd mi přišel trochu moc dlouhý, takže se výborný nápad lehce rozplil... ale celkově spojitý celek, který vypráví o vztahu člověka k jídlu a skrze jídlo k sobě samému. (29.07.2008)

Mám taký pocit, že u Švankmajerovcov mali nejaké kulinárske problémy a malý Janíček sa ako decko nikdy poriadne nenajedol. Túto detskú traumu preniesol do takmer každého svojho diela a snaží sa nám nanúniť dojem, že robí alegórie na konzumnú spoločnosť :) Samozrejme môže byť všetko inak. Kraus je ako kanibal maximálne presvedčivý a neviem, čo z toho vyplýva. (09.08.2015)

Švankmajer si pro nás připravil opravdu gurmánsko-lahůdkový snímeček, při kterém se nejednomu fandovi jeho tvorby budou možná i sbíhat sliny nad takovými delikatesami, jaké si pro nás připravil. Snídaně celkem ušla, ale spíš jsem se bavil u Krause a jeho parťáka, kterak se nemohli dočkat obědu, až začali žrát všechno, co měli na sobě i u sebe. No a speciální večeře? Kanibalové museli znalecky přitakávat a taková variace na „španělský ptáček“… (17.03.2020)