Dealer

Podobně jako na většině dánských filmů natočených po roce 1995 lze i na Pusherovi pozorovat jistý vliv Dogmy 95. Není totiž obrazově ani příběhově stylizovaný, nesnaží se zapadat do předem připravené žánrové škatulky, nechce působit dojmem, že je prodej kokainu neskutečně cool. Tento náhled na sedm dní v životě dealera Franka zkrátka více než Scarface připomíná dokument natočený v jedné z dánských ulic. A jako takový nabízí skvělé herecké výkony (třeba Thomas Bo Larsen je ve své krátké scéně feťáka, který dluží 50,000 skvělý) a působí nesmírně realisticky, nelítostně a civilně. Mému srdci je však, narozdíl od sociálnějšího pokračování, z čistě subjektivních důvodů lehce vzdálený. (21.07.2012)

Skvelý a drsný príbeh dealera, ktorý sa do poriadnych sračiek dostal pomerne rýchlo. Úvod tomu nenasvedčuje, všetko klape, dealer drogy roznáša, to prachy vynáša a aj keď nejaké dlžoby má, žije si celkom dobre. Nie však dlho...Jeho vygumovaného pomocníka s tvárou M. Mikkelsena som síce hneď spoznal, ale tá jeho holá hlava a okuliare je dobrý maskáč. Film sa nesnaží idealizovať ani ukazovať skazu akú drogy napáchajú. Venujeme sa výhradne hlavnému hrdinovi, ktorý dlhuje veľké prachy srbským mafiánom a jeho ceste za získaním peňazí. Nie je to ľahká cesta a atmosféru postupne sa sťahujúcej slučky okolo krku dealera divák doslova cíti na vlastnej koži. Jeho cesta záchrany svojho života je ťažká, drsná a nepredvídateľná ako skutočný život a práve v tej realistickej polohe je film tak silný. Opäť výborný zárez od "severanov". 80%. (22.09.2013)

Hoci je celá trilógia kvalitatívne veľmi vyrovnaná, prvý diel je zo scenáristického hľadiska jednoznačne najlepší. Brilantne natočené a zostrihané, tá "roztrasená, autentická" kamera je skoro až na Greengrassovej úrovni. Skvelí herci. Niečo takéto by sa dalo natočiť aj v Prahe či Bratislave, teplákovo-holohlavo-zlatoreťazovej drogovej mafie je všade dosť, ale som si istý, že by tam niekto vypadol z úlohy a poslal ten realistický dojem pod fialky. Tu sa to nestane. Ani raz. Hlavný hrdina je aj vďaka tomu skvelému hereckému podaniu dokonale nesympatický sráč, ktorému som od začiatku prial, aby mu roztomilí Srbi vykĺbili nožom kolená. (27.06.2010)

„Když přijdu, není doma nebo říká, že příště.“ - „Musíš je sledovat 24 hodin denně. A furt jim to připomínat. Jako ten Turek. Udělal chybu, že Milovi dlužil 30 táců. Musel jsem tam jít. Nejdřív jsem ho slušně požádal. Nakonec jsem na něj musel s nožem. Bodnul jsem ho do kolena. Bodnul jsem ho a celý koleno mu vypadlo. Často si říkám, že bych radši dělal něco jinýho.“ Jenže zatím Radovan ubližuje lidem, co neplatí, a Frankův dluh se prohlubuje…Hlavní hrdinové Frank a Tonny, okázale primitivní frajírci, si žijí vcelku bezstarostný život z prodeje drog. Ale jak se říká, s jídlem roste chuť. A divák tuší, že se těm 2 může snadno stát, že si ukrojí až příliš velký krajíc. Což se díky školácké chybě potvrdí. Film pak dostane novou šťávu, postupně nabírá solidní grády a stejně tak začne přibývat napětí. A mohlo by ho být ještě víc, kdyby divák k hlavním hrdinům cítil o něco větší sounáležitost, což není tak snadné. Naštěstí Bodnia i Mikkelsen jsou ve svých rolích dost odzbrojující. Otevřený konec navíc nabízí příslib v podobě pokračování, 1. dílu dám slušné 4*. (10.09.2014)

Dluhová spirála, balkánští věřitelé a igelit na podlaze, aneb náročný týden dealera se závazkem u kulinářského strejdy Mila a jeho vlídného asistenta v pršiplášti.. Refn, inspirovaný filmy Cannibal Holocaust či Bitva o Alžír, vsadil na všeobjímající autenticitu. Z blízka zabírající kamera, kdy si divák při dialozích připadá jak na tenise, zanevření na institut kladné postavy, mimoděk působící násilí. Zvědavost vás nutí si k tomu světu přičichnout, zdravý rozum držet se dál.. (05.10.2015)