Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Stárnoucí letuška Jackie Brownová (Pam Grierová) si přivydělává ke svému hubenému platu pašeráctvím peněz z Mexika pro překupníka zbraní jménem Ordell Robbie (Samuel L. Jackson) až do doby, kdy ji zatknou agent AFT a policajt z L.A. přímo na letišti. Pokud jim slíbí spolupráci při dopadení Ordella, má šanci vyhnout se kriminálu. Jackie, která je na svobodě jen díky sympatickému ručiteli soudních kaucí, zosnuje odvážný plán, jak to zahrát na obě strany. Situaci však komplikují Ordellovi komplici Louis Gara a Melanie Ralstonová, kteří mají své vlastní záměry. Jackie, která na oko spolupracuje s policisty i nepohodlným šéfem, se pokusí vypálit rybník oběma a odejít s milionovým balíkem. Kromě Grierové a Jacksona se ve hvězdně obsazené adaptaci románu Elmora Leonarda od režiséra Quentina Tarantina představují také Robert Forster, Michael Keaton, Bridget Fondová a Robert DeNiro. (HBO GO)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (799)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„A je to tady! AK-47, to vůbec nejlepší. Když potřebuješ pozabíjet naprosto všechny zkurvysyny v místnosti, pak se nesmíš spokojit s ničím jiným!“ Souhlasím s Ordellem, ačkoliv tenhle film se bez starého dobrého „Ákáčka“ nakonec obešel…Před filmem u mě převládala spíš nízká očekávání, a to z jednoho prostého důvodu, měl jsem tu „čest“ vidět Coffy (1973). Jenže nějak se prezentovala Pam Grier tam, jinak tady. A Tarantino (naštěstí) není Hill. A můžu konstatovat, že tohle pomrkávání po létech sedmdesátých se mi k mému překvapení líbilo. Ačkoliv krom hrátek s taškami toho dějově příliš nenabízí, nenudil jsem se ani chvilku. Vysoká hra se stylovým zlosynem a otravnou policí má své momenty, i díky spoustě rizik a možnosti, že se vše může kdykoliv sesypat jako domeček z karet. Herecky to za všechny táhne Jackson (takhle mají vypadat pořádní záporáci!), ale typově přesná byla i „expertka“ přes herečky (Demi Moore!) v podání Fondy. A na rozdíl třeba od Gaunerů mě potěšil podařený konec. Celkově dávám solidní 4*. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Tímto Tarantinovým dílem jsou trochu zklamán. Film se sice podobně jako ty předchozí hemží dobrými hláškami, Samuel L. Jackson je zase velmi přesvědčivý a samotnému Tarantinovi nemůžu po režijní stránce nic vytknout. Ale příběh je strašně rozvleký, a přitom nijak zvlášť zajímavý, a ani konec to nespraví nějakou vtipnou originalitou. Je to sice jeden z mých nejlepších tříhvězdičkových filmů, ale nakonec zůstane jen u těch tří. ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Magor z videopůjčovny, kterému filmovou školou bylo koukání na filmy, fetišista na ženská chodidla a jeden z nejuznávanějších scenáristů posledních 30 let. Pravidlem poté je, že si Tarantino většinou vytváří originální scénáře, v jednom případě ovšem přeci jen adaptoval. Knihu Rum Punch autora Elmora Leonarda ovšem Tarantino pojmul krapet po svém. Změnil tak barvu pleti hlavní hrdinky a rozhodl se Jackie Brown pojmout jako poctu blaxploitation filmům. Sám Tarantino by sice svůj 3. celovečerní film neškatulkoval do této specifické subkultury filmů cílících primárně na černošské publikum, Tarantino ovšem tomu sám šel naproti v momentě, kdy do titulní role obsadil Pam Grier, jednu z největších hvězd blaxploitation filmů. Po Pulp Fiction: Historky z podsvětí poté nastavil Tarantino laťko až příliš vysoko a Jackie Brown to tak u mnoha diváků neměla lehké, s odstupem času se ovšem musí nechat, že má Jackie Brown přeci jen něco do sebe. Tarantino své cinefilské kořeny zvládne připomenout už úvodem vstavající poctu filmu Absolvent z roku 1967. Stejně jako Benjamin Braddock Dustina Hoffmana je Jackie Brown Grier vlastně jen tak proplouvá životem, na rozdíl do Braddocka ovšem nemá Jackie celý život před sebou a je svým životem prakticky znechucená. Na letištním eskalátoru směřuje k zápletce filmu, kdy Tarantino skrze změnu barvy pleti do Jackie Brown vměstnává sociální situaci, kdy bylo Tarantino vyčítáno, že má jako mnoho tvůrců před ním potřebu vyobrazit afroamerické obyvatelstvo USA v negativním světle, přesto právě i sociální situace, ve které se hlavní hrdinka nachází, dodává titulní hrdince nějaké ty vrsty navíc. V rámci Tarantinovy kariéry má Jackie Brown poměrně problém se svým tempem. Filmy Quentina Tarantina jsou automaticky především ukecané, Tarantinův scenáristický cit a promítání sebe samého do vyprávění svých projektů (popkulturní odkazy) ovšem často bez problému zvládli pozornost udržet. U Jackie Brown je to celé chvílema problém, Tarantino ovšem přesto u Jackie Brown zůstal hravým vypravěčem, který předvádí různé pohledy na stejnou situaci, neodolá nějakým těm záběrům na přitažlivá ženská chodidla a především opět sází na bravurní hudební dramaturgii (Across 110th Street od Bobbyho Womacka se nikdy neomrzí). Při sledování vlastně začíná dávat smysl, proč Tarantina Leonardova předloha zaujala, kdy i přes drobné úpravy zůstal příběhu původní knihy víceméně věrný a sám Leonard mohl Jackie Brown označit za nejlepší adaptaci své knihy a dost možná nejlepší scénář, který kdy mohl číst. Příběh je tak plný zvratů, nečernobílých postav a takového nadhledu, který přesně sedí k Tarantinově tvorbě. Tarantino měl v tomto ohledu štěstí i na casting, kdy před i po Jackie Brown ukázal, že Tarantino umí pracovat se silnými ženskými charaktery a Jackie Brown patří mezi ty nejsilnější. Pam Grier si tak svůj velký comeback neskutečně užila, Robert Forster si po právu došel pro oscarovou nominaci, Samuel L. Jackson šíleného Ordella Robbieho prodává se svou proslulou hereckou energií a zanícením, neteř Jane Fonda Bridget Fonda na sebe zvládá strhnout pozornost provokativním výkonem, Michael Keaton též má poměrně nosnou roli a Robert De Niro mohl předvést, že nejspíš skutečně dokáže zahrát kohokoliv, kdy zvládl prodat i víceméně parodii na gangstery které již dříve hrál. Tarantino na to sice šel v případě Jackie Brown krapet jinak a servíruje krapet dospělejší a v jistých momentech až trudnomyslnou podívanou, je to ovšem pořád horská dráha černého humoru a těžce předvídatelných momentů a především průlet audiovizuálními poctami jistým filmům, kdy mimo Absolventa dojde i na různé blaxploitation filmy, Tarantinem sepsanou Pravdivou romanci i nějaké ty starší bondovky s Rogerem Moorem. Tarantino mezitím za kamerou pracuje s táhlými záběry, občanské hrátky s prostorem, točení s kamerou kolem prostoru i perspektivu kufru, která je známá již z Gaunerů i Pulp Fiction: Historek z podsvětí. Nadále sice platilo, že je Tarantino silnější za psacím stolem nežli na režijní židli, pořád se ovšem zvládl projevovat jako schopný chlapík, který navíc po režijní stránce zraje. Jackie Brown se tak do historie nezapsala tolik jako právě Gauneři či Pulp Fiction: Historky z podsvětí, minimálně je ovšem nutné uznat, že volná Tarantinova gangsterská trilogie byla solidním startem. Pokud navíc magor z videopůjčovny splní svůj slib o tom, že jeho 10. celovečerní film bude tím posledním, v jistých kruzích se bude určitě Jackie Brown vnímat jako nejvyzrálejší Tarantinův film. Jde o názor, nad kterým se dá diskutovat a logicky se s tímto názorem neztotožní každý, Tarantino ovšem rozhodně natočil slabší filmy a Jackie Brown je po celkové stránce zajímavější nežli dvoudílná Kill Bill či Osm hrozných.... () (méně) (více)

lamps 

všechny recenze uživatele

Wanna fuck? Zatím jediný film, kde to Quentin náramně umí nejen se scénářem a jeho realizací, ale i s vývojem postav a s jejich přiblížením "normálnímu" divákovi. Jackie Brown neskýtá až takovou cinefilní exhibici jako Pulp Fiction nebo Kill Bill, ale je napsaná se srdcem a zrežírovaná s nepopsatelným vtipem a timingem, takže co do zábavnosti a diváckého uspokojení se oběma jmenovaným titulům hravě vyrovnává. Grier a Forster jsou skvělá dvojka, natvrdlý De Niro a extravagantní nigga Jackson jsou bezkonkurenční dvojice a sekvence s předáním peněz je ukázkovým příkladem, jak využívat komunikativnosti ve prospěch opakované gradace a radosti z postupného odhalování fabule. Tarantino si tímhle zářezem potvrdil vlastní dominanci nad devadesátými léty, tečka. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

To si člověk takhle prohlíží Tarantinovu filmografii, rozklikne Jackii Brown... A zjistí, že ji nemá ohodnocenou. Pět hvězd je teď jasných, ačkoliv úplně napoprvé jsem tak nadšený nebyl. Jackie Brown je krásná pocta (nejen, ale hodně) Brianu de Palmovi se skvělou Pam Grier v hlavní a neodolatelně povalečským Robertem De Nirem ve vedlejší roli. Čím víckrát tenhle film vidím, tím radši ho mám. ()

Galerie (144)

Zajímavosti (64)

  • Quentin Tarantino byl odjakživa velkým fanouškem Pam Grier (Jackie Brown) a má rád její filmy z tzv. blaxploitation éry. Grier se svého času ucházela o roli Jody, manželky dealera Lance (Eric Stoltz) ve filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994). Když tehdy přišla do Quentinovy kanceláře, všimla si několika pověšených plakátů svých filmů. Zeptala se: "To sis sem pověsil, protože jsi věděl, že přijdu?" a on odpověděl: "Ne, málem jsem je sundal, když jsem se dozvěděl, že přijdeš." Tarantino si usmyslel, že pro ni najde vhodnou hlavní roli a když se pak rozhodl zfilmovat "Rum Punch", knihu svého oblíbeného spisovatele Elmorea Leonarda, upravil ústřední postavu tak, aby přesně pasovala na Grier. Z bělošky udělal černošku a po vzoru jednoho z nejlepších hereččiných filmů Foxy Brownová (1974) změnil k její příjmení z Burkeové na Brownovou. (pan Hnědý)

Související novinky

Dvě smutné zprávy ze zahraničí

Dvě smutné zprávy ze zahraničí

11.12.2020

V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)

Zemřel herec Robert Forster

Zemřel herec Robert Forster

12.10.2019

Ve věku 78 let zemřel vážený herec Robert Forster. Ten byl známý především díky svým charakterovým rolím, včetně té ve snímku Jackie Brown, která mu vynesla dokonce i nominaci na Oscara. Herec… (více)

Reklama

Reklama