Smrt v přímém přenosu

Námětem hodně temná záležitost. Navíc aktuální i po čtyřiceti letech, což je snad ještě strašidelnější. Škoda ale, že film na mě působil hrozně nepřejícně a nepřístupně. V podstatě na mě film působil až tak, že si vlastně vypráví příběh tak, jak chce, nechce se zalíbit a diváku ty si to přeber tak, jak sám uznáš za vhodné. Sice tenkrát nikdo netušil, jaké tragédie Romy postihnou, ale musím říct, že do role dala vše, co mohla, včetně totální hysterie. Ale ani Harvey Keitel nebyl pozadu, včetně té hysterie. Škoda ale trošku přepálené stopáži. Stojí si ale počkat na závěr. (03.09.2020)

Tak tohle je dech beroucí šílenost. Šílený je nejen námět a představa toho všeho, ale dost šílené je hlavně to, že tato vize, stará celých třicet let, již nemá daleko od pravdy. Tohle je víc než sci-fi krutá realita všedního dne prahnoucí po senzacích, bolesti druhých, zvrácené krutosti a kruté zvrácenosti. Dokonalý obraz médií rozkládající lidskou přirozenost. Naprostý hyenismus!!! K tomu bezbarvé a neutěšené domy, ulice, pouliční šarvátky, hned od začátku drásavá hudba… Mírné psycho. A Romy je tak skvělá! Přesvědčivě skutečná s nadpozemským úsměvem a všeříkajícím pohledem (ostatně jako vždycky); navíc působí mírně překvapivě velice mladě. Není divu, že ji Francouzi jmenovali spolu s Alainem Delonem za hvězdy roku 1980. Setkání s Harvey Keitelem bylo mé první a určitě ne poslední. Jediné, co mělo na tomto snímku chybu, byl příšerný dabing, který by sice zněl dobře jako rozhlasová hra, ale na obrazovce byl dost nesynchronní, jako bych se chvílemi dívala na jiný film. Celkově jsem ale byla zametená pod podlahu a ještě dlouho tam zůstanu. (30.08.2011)

Po všech těch pokusech kontinentálních koprodukcí s Anglií a USA (počínaje rokem 1962), natočila Romy Schneider svůj poslední a absolutně nejpůsobivější film z této kapitoly své kariéry. Příběh pojednávající o nejhrubší podobě televizní reality show je stejně tak aktuální dnes jako před lety. Divácká touha sledovat cokoli proti lidskosti nezná mezí a je pouze zarážející, že tento problém nebyl dodnes vyřešen a pouze stagnuje. Romy společně s Harveyem tvoří nesourodý pár oběti a vlka v rouše beránčím ideálně zapadající do soukolí mašinérie ve znamení pokroku a záhuby. Přirozený půvab Romy bez výraznější stylizace a líčení rozkvétá s každým jejím úsměvem... a tradičně dává zapomenout na drobný fakt, že rok 2021 je zde zobrazen v celé své autenticitě roku 1980. (18.11.2011)

Myšlienku to určite má - ľudský hyenizmus nemá žiadne hranice. Nezastaví sa pred ničím. Tak to bolo v minulosti, je a aj stále bude. Zaujali ma úvahy od Romy o smrti, dosť mrazivé ak uvážime jej blízky koniec. Na druhú stranu dejová linka ma nijak zvlášť nenadchla a z výpravy mám zmiešané pocity. Na jednej strane, hlavne čo sa týka interiérov, tak klobúk dole, tu sa predstava 21. storočia celkom podarila. No ale čo sa týka oblečenia, účesov a aj aút napríklad, tak na to autori akosi pozabudli - stále kdesi v sedemdesiatkach. Lepší priemer. 65/100 (07.02.2019)

Nezměrně mnohovrstevnaté dílo, které čím je starší, tím je aktuálnější. Děj se odehrává v roce 2021 a budoucnost je opravdu obdivuhodně "vychytaná". Akorát snad design počítačů a automobilů a zmínka o Sovětském svazu to trochu kazí. Naskýtá se otázka, jak se postavit k opravdu podivným hereckým výkonům a dialogům (viděl jsem to sice s dabingem, ale i tak to bylo nějaké divné) - já jsem to bral za další předpověď stavu civilizace budoucnosti, tedy nikoli za nedostatek, ale za záměr autorů. Snad proto jsem si snímek tolik užil a tolik na mě zapůsobil. Na druhou stranu to ale mohlo být urputným držení se románové předlohy (má domněnka - nečetl jsem). Nevím - posuďte sami, budete-li mít někdy příležitost. Jinak bych do výšin vyzdvihl kameru (nutno vidět v původním cinemascopu). Prý to byl první francouzký film, kde bylo použito steadycamu. (11.05.2007)