Princezna ze mlejna

Československá kinematografie měla dva parádní žánry. Malé příběhy ze života obyčejných lidí a pohádky. Po revoluci na svoje bývalé mistrovství zatím marně navazuje. Princezna ze mlejna je jednoznačně ten lepší z pokusů, a nebál bych se ho označit za ten zatím nejlepší z druhého zmíněného žánru. Má s citem zahrané postavy, atmosféru a dokonce i humor, co zabaví ty starší. Hodně z dojmu dělají chytlavé písničky a skvělí herci. Andrea Černá se do role nevysvobozené princezny asi rovnou narodila a o Radku Valentovi se dá říci to samé, jen v mužské verzi. Kupodivu film Zdeňka Trošky patří k tomu nejkvalitnějšímu co u nás do půlky devadesátých let vzniklo. Nebo na co si vzpomenete? Saturnin, Šakalí léta a dál? (15.01.2017)

Milá pohádka, která je neprávem nízko hodnocena. Zdejší odborníci totiž nějak nemůžou překousnout jméno režiséra. No jo, pan Troška, ten, který natočil Slunce seno sérii, ten, který natočil hloupý Kameňák. Já bych vám něco vzkázal chytráci, ale neudělám to. Tohle je totiž komentář k pohádce, a né ledajaké pohádce. Jedné z nejlepších porevolučních pohádek s překrásným vizuálem, dobře cáknutou Blanarovičovou a především milým příběhem o lásce. 9/10 (16.09.2009)

Novodobá česká pohádkova klasika. Troška, který se držel na uzdě, vynikající Blanarovičová, k nepoznání namakeupovaná a tradiční storytelling "našich" pohádek. Na rozdíl od mnoha jiných "klasik" se na Princeznu ze mlejna dá podívat se špetkou sebezapření i po x letech, ale pouze v sentimentální náladě na vánoční svátky. (01.01.2023)

Troška točí své osobité pohádky ve stylu svých venkovských komedií, jen je celý děj pohádkový, primárně určený pro děti, k vidění jsou krásné lokace a skvělé kostýmy. Bohužel všechny pohádky, Princeznu ze mlejna nevyjímaje, jsou hrozně ukřičené, vystupují tam postavičky, které se pitvoří, poskakují a dělají všemožné eskapády, které při opakovaném sledování lezou krkem. První Princezna je v tomto ohledu ukázkovým příkladem, zároveň však díky krásnému prostředí a milé postavě dcery mlynáře v podání mladinké Andrei Černé se dá zvládnout. Srovnávat ale tuto Troškovu dnes již klasiku se starými dobrými princeznami ať už pyšnými, zlatovlasými, se zlatou hvězdou či tu umouněnou od popela, se snad ani nedá. Snesitelný průměr. (25.12.2013)

Nenáročná a poměrně příjemná pohádka o nalezení štěstí, to je lásky, kterou často nevidíme, i když ji máme přímo před sebou. Vesnický mládenec Jindřich (Radek Valenta) sní o princezně, kterou by hrdinně zachránil ze spárů zlé moci. Až padne do oka mladé dcerky mlynáře Elišky (půvabná Andrea Černá), která dělá všechno proto, aby si jí Jindřich všimnul. A po menších a větších peripetiích se vše podaří a slaví se svatba. Z dalších rolí: neposedný čertík (Yvetta Blanarovičová), škodolibě provádějící lotroviny na potkání, vodník z rybníka (Jakub Zindulka), milující buchty, čarodějnice (Lucie Bílá), lovící čerta do partnerství, mlynář a otec Elišky (Alois Švehlík), vybírající pro dceru z trojice netradičních ženichů, samolibý knížepán (dobrý Oto Ševčík), mlsný po Elišce, jeho sluha Žán (Ladislav Županič), oddaný a všehoschopný, Jindřichovi rodiče (Jindřiška Kudrnová a Miloslav Mejzlík), Anička (půvabná Jana Páleníčková) a Baruška (půvabná Šárka Blažková), uhánějící Jindřicha, a doprovází příjemný hlas vypravěče (Eduard Cupák). Pohádka je to jednoduchá a nenáročná, ale nechybí vtip a půvab české krajiny. Příjemně strávený čas. (19.09.2012)