Divý chlapec

Je pozoruhodné, že mé první setkání s Truffautem proběhlo právě v době, kdy jsem se začal zajímat o francouzskou Novou vlnu. ČT připravila v rámci Filmového klubu sérii Truffautových filmů, za což jsem hodně vděčný. Jak tedy první setkání dopadlo? Jsem mírně zklamán. Film samotný byl velmi příjemnou záležitostí (až na příšernou barokní hudbu, která ho doprovázela), nicméně prozatím Nové vlny vnímám hlavně jako koncept inovace formy. Potvrdili mi to jak čeští zástupci, tak i Jean-Luc Godard. V Divokém dítě jsem ale žádný radikálně nový prostředek vyprávění nevnímal. Asi budu muset nastudovat víc a dozvědět se, jak se to s Truffautem má. Ale už se těším na příští setkání... (17.09.2009)

Nezdieľam nadšenie väčšiny užívateľov nad Truffautovým filmom o priebehu domestikácie "vlčieho mláďaťa". Nálezy detí, ktoré prežili v divočine sú síce zriedkavé, atraktívne, ale ťažko z ich prevýchovy vyvodzovať nejaké objavné závery. Filmovo je to hraný dokument, ktorému svedčí čiernobiely filmový materiál. Malý herec si za svoj výkon zaslúži pochvalu, ale to je asi tak všetko. Nedokážem označiť tento snímok za mimoriadny, ani keď za ním stojí slávny režisér. (17.12.2013)

Chybí tomu sice něco navíc, co měl třeba Herzogův Kašpar Hauser, ale jinak je to hodně kvalitně napsané, natočené i vedené. Fascinoval mě začátek, kde se snažili toho chlapce chytit a fascinovalo mě to i ve chvílích, ve kterých se doktor snažil Viktora nějak vychovat - ačkoli tam bych asi ubral na monolozích, ale ne moc, protože byly podle mě nejlepší formou jak sdělit divákovy doktorovy poznatky a postupy. Navíc to má i podmanivou atmosféru, dobře se mi to sledovalo, byl jsem i zvědavý, kam se to celé posune a celkově si mě to prostě celé získalo. I ten závěr má určitou sílu, jen se ho úplně nepovedlo pořádně skloubit s tou myšlenkou o tom, že ať se ho budou snažit jakkoli převychovat, pořád bude o něco málo víc zvíře než člověk, nebo aspoň bude víc v určitém sepjetí s přírodou. Celou dobu se tam s tím pracuje, ale v závěru jako by se na to Truffaut krapet vykašlal. Ale i tak z mé strany velká spokojenost a po prvním zklamání z Truffauta jsem od něj zase viděl něco pořádného, co by u mě skoro i na ten plný počet bylo. Btw, Truffaut si tu dokonce zahrál dost důležitou roli, ale na toho malého kluka herecky neměl ani zdaleka, protože tím co tady převáděl by výkon kdejakého slavného herce zastínil - jen škoda, že už se pak skoro nikde neobjevil... Silné 4* (29.01.2022)

Hodně netypický a až dokumentaristický Truffaut. Skutečný příběh vlčího dítěte a jeho mentora je natočen s citem (černobílá tomu velmi sluší), bez jakéhokoli emočního vydírání či vypjatých srdceryvných scén. Ten klučina by si zaloužil klidně i Oscara a pan režisér klidně také, kdyby příběh pořádně rozvedl. Pane Francoisi, alespoň 100 minut by vás nezabilo, ne? Ale stejně je to nadprůměrné dílko. 80% (08.11.2008)

Striktně autentická předloha, dramatická struktura, snímek mi svým ztvárněním a pojetím tak trochu připomíná jaký-si autobiografický dokumentántární film složený především s barvitých obrazu a samozřejmě i s vyjímečnou kamerou tam někde vzadu...Z některých záběrů a scén jsem si myslel že se snad dívám na Bergmana ! Film v sobě nese i jisté poselství a sice to že člověk se stává člověkem teprve působením, přátelské náklonnosti a lásky, sám Truffaut se pak představuje v roli lékaře Itarda...Film tedy především ukazuje vztahy mezi doktorem a divokým chlapcem. 4,5/5* jeden z nejlepších Truffautů co jsem měl tu čest zatím vidět. (29.10.2008)