Žena od vedle
-
Femme d'à côté, La
-
Žena od susedov
-
Woman Next Door, The
Drama
Francie, 1981, 106 min
Režie:
François TruffautHudba:
Georges DelerueHrají:
Gérard Depardieu, Fanny Ardant, Henri GarcinObsah
-
Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. (oficiální text distributora)
Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. Komentáře uživatelů k filmu (31)
-
Douglas
Stejně jako v předchozích režisérových filmech o destruktivní lásce dospělých lidí i zde kulminují emoce do překvapivého finále. Bouřlivý vztah je vyprávěn bez zbytečného patosu a citového vydírání, Truffaut totiž užil jako (byť nespolehlivého) vypravěče ženu, která celý případ sleduje, aniž by do něj byla osobně zainteresovaná... Celý film je snímán v dlouhých polocelcích, ve kterých gradující napětí nenápadně narůstá a tragédie bublá pod zdánlivě idylickým povrchem. Občas film vzbuzuje pocit, jakoby Truffaut natočil volnou variaci na Představuji vám Pamelu, film, který natáčí režisér jeho Americké noci. Zdánlivě jednoduchý "harlekýnový" příběh je ale vyprávěn velmi chytře a promyšleně, především skrze silné (a výborně zahrané) postavy, od ústředních hrdinů až po jejich partnery a známé. S Americkou nocí jej spojuje řada témat, ať už je to hrdinka (jíž si manžel vzal i po naznačeném pokusu o sebevraždu z nešťastného předešlého manželství, ale ona mu proti své vůli nedokáže jeho obětavost a důvěru oplatit), nebo některé záběry (pokřikování postav na sebe po ránu z oken proti sobě postavených domů, případně letecký záběr v závěru filmu). Ale jde tu najít i motivy z Julese a Jima, Deníku Adély H. i z doinelovské série (vynikající vtípek s pošťákem, nervozita při odjezdu do práce, obsazené telefony), nehledě na takřka povinnou cestu postav do kina a spojení příběhu hrdinů s filmem, který právě sledovali... Hrdinů, kteří nedokázali žít ani spolu, ani odděleně (už proto, že hlavní mužská postava je obyčejný hajzl a ženská postava zase šílená :).(14.5.2003)
-
Tsunami_X
Notně triviálně vystavěný příběh o jednom spletitém vztahu a dvojici milenců, jejichž největším problémem bylo, že se nedokázali vypořádat se svou vzájemnou minulostí a naopak opět zabředli při opětovném a předem jasném pokusu o lásku v přítomnosti. Na místech, kde by divák čekal jemné náznaky, je Truffaut neskutečně doslovný (scéna s navrátilcem z Nové Kaledonie) a ať už scénář odkazuje k jeho minulým režijním počinům jak chce, je to v tomto případě naprosto zbytečné, protože odkazy nikam dále nevedou. Ze snímku, od kterého by člověk čekal zralost a vybroušenou chuť dobrého vína, se vyklubal nemastný a neslaný výtvor, který zase jednou pojednává o destruktivní moci lásky.(14.11.2005)
-
Matty
„Ani spolu, ani bez sebe.“ Truffaut ve svém předposledním filmu výstižně pojmenoval jeho věčné téma (sebe)zničující lásky. Také Žena od vedle přepjatostí hrdinů připomíná román z 19. století a také ona je něčím mnohem víc. Hrdinové jsou tragičtí, ale režisérův přístup oplývá uctivou nadsázkou. Ty nejvyhrocenější momenty (milování v autě, souboj na zahradě) nás nutí sledovat skrze sklo. Zdůrazňuje tím náš voyerismus i vlastní odstup a tenkou bariéru bourá až během eroticky nejodvážnější scény na samém konci. Zde už není co ztratit, jak vyplyne s hořkosladkou pointou. Ačkoliv není ani jedné postavě nadržováno a oba herečtí představitelé své role pojali s nesmírnou intenzitou, nadobyčejné zalíbení kamery v křivkách a předně ve tváři Fanny Ardant nelze přehlédnout. Pochopit ano (režisérovo okouzlení přetrvalo i mimo rámec filmu – Ardantová mu počala dceru). Možná právě z toho důvodu mi byla z dvojice milenců bližší Mathilda. Při její prosté chůzi okolo tenisových kurtů jsem sotva dýchal. Ano, asi jako čtenářka románu z 19. století. Ještě jednou, naposledy, děkuji, žes mne jí učinil, Françoisi. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, mm13, sportovec(23.12.2008)
-
AngelAngie
Truffaut to se vztahy umí nejlépe.. magičnost mezi Fanny a Gérardem nezná hranic..(16.4.2009)
-
EdaS
Brilantní studie sebedestruktivní lásky dvou milenců, kteří nedokázali být ani spolu, ani bez sebe. Už úvodní záběry naznačují blížící se tragédii, ke které se skrz jednoduchý, ale rafinovaně podaný příběh prokousáváme. Truffaut se na oba hlavní hrdiny dívá s odstupem, nehodnotí jejich jednání, jen zaznamenává. Fascinující drama s výtečnou dvojící Fanny Ardant - Gérard Depardieu.(22.1.2007)
-
sportovec
Syžet i scénář ŽENY budí dojem, že Truffaut se snaží filmem odreagovat a zvládnout některá vlastní životní traumata. Jádro jejího námětu nemá daleko do plytkosti. Protiváhou této tendence je režisérovo úsilí o získání kvality navíc kultivovaným vyprávěním, důvtipnou modelací fabulace a následně i scénáře a především špičkovým hereckým obsazením v hlavních rolích. I v tzv. lepších vrstvách bují vášně a city, které jsou pro jejich nositele nezvládnutelné. Tichost a jemnost jednoho i druhého má skončit společnou úspěšnou revoltou. Namísto toho nastupuje zoufalá rezignace na život. A vztahy zničené dvěma dalším lidem, kteří se neprovinili ničím než tím, že se stali partnery obou sebevrahů. I intimní sféra může být tematickým zdrojem velkého uměleckého činu. A těch není nikdy dost.(2.12.2007)
-
liborek_
V Truffautově předposledním filmu je sice znát určitý posun v jeho tvorbě, ale rozhodně nejde o kvalitativní sešup. Jeho poslední filmy jsou už usedlejší a formálnější, ale takový formalismus si nechám líbit! Truffaut nic neztratil ze své schopnosti poutavě vyprávět zajímavý příběh a dá se zde také vystopovat Francoisův příspěvek k Nové vlně. Mezilidské vztahy a jejich popis prostupuje napříč jeho tvorbou - od Nikdo mě nemá rád a celou Doinelovskou pentalogii až k posledním kouskům. Žena od vedle je tragický příběh, který se leckomu může zdát na první pohled triviální, ale ve skutečnosti není nijak vyumělkovaný a je podán přesvědčivou a hlavně poutavou formou. Nehledě na to, že Depardieu a Fanny Ardant jsou skvělá volba pro ústřední postavy. Zkrátka takto nějak si představuju film zkušeného a vyzrálého filmaře. Nemusí nikomu nic dokazovat, ale přesto je stále skvělý...(11.10.2006)
-
Iggy
Drama dvou milenců, kteří nedokážou být spolu, ale ani bez sebe...(11.12.2007)
-
mm13
To je prvýkrát, čo mi nevadil Truffautov analytický prístup ani akademický odstup pri charakterizácii postáv, neprekážala tá jeho prílišná dôslednosť, schopnosť vyjadriť sa v geniálnych skratkách, umenie vtesnať do jedinej scény aj zo tri-štyri informácie - a z toho plynúca neschopnosť bezprostredne sa im priblížiť... Pretože tento príbeh si z môjho pohľadu ani nežiadal aby som sa s jeho hrdinami stotožňoval - neboli mi sympatickí, nerozumel som im, ale práve vďaka tomu, že mi tieto polohy nikto nevnucoval, iba sa postaral aby som o nich mal čo najviac informácií, tak to vo výsledku zafungovalo nad všetky očakávania! ...teším sa na ďalšie filmy od tohto režiséra, teším sa na návraty - veď to sa predsa pozná, keď s niekým stojí za to komunikovať, prehodnocovať svoje postoje, obohacovať predstavy a očakávania.(19.3.2007)
-
Violeta
Pokud vás tohle potká (nemusí to být nutně s tímto koncem), je to obrovské štěstí, nebo obrovský průser? K samotnému filmu: Je to celé takové kostrbaté.. Kostrbatě natočené, kostrbatá Fanny i Gérard, Mathilda i Bernard a celá kostrbatá jsem z toho byla i já. Příběh je to ale nádherný, srdceryvný a dojemný, plný neovladatelné vášně - vůlí neovladatelného lidského pudu. Není nad dobré sousedské vztahy!(7.5.2007)
-
ScarPoul
deja vu, deja vu, deja vu. ničim neprekvapivy koniec ktorý vyčitate po piatich minutach. pekne natočene ale čo z toho(6.11.2007)
-
Snorlax
Ne zcela rozumím tak vysokému hodnocení téhle Rosamunde Pilchnerové se zvráceným koncem. Fanny Ardant v roli svérázně omdlévající a hroutící se fifleny, Bernardovy milenky, by přesvědčila i tu nejzarytější sufražetku, že se má na své poslání vykašlat, protože něco takového prostě nemůže mít volební právo. A Philippe snad pocházel rovnou z jiné galaxie, na pozemšťana měl příliš nepřirozené chování. Truffaut rozhodně natočil mnohem lepší filmy.(6.8.2011)
-
Hwaelos
Čtvrtý Truffautův film a čtvrté čtyři hvězdičky. Delší dobu mi vrtalo hlavou, co mi brání dát některému z viděných snímků plný počet. Doinelovská série nepostrádá vtip a šarm, Nikdo mne nemá rád má krásnou kameru, Divoké dítě zvláštní poetiku a zajímavý příběh. To, že Truffautovy snímky mají odstup a nehrají moc na city mi taky nevadí. Zjistil jsem, že mě trochu rozčiluje nesoustředěnost vyprávění. Režisér zatěžuje film podrobnostmi, které nemají dějové opodstatnění a jsou jen ozdobami, které odvádějí pozornost. V tom jde Truffaut proti svému velkému vzoru Alfredu Hitchcockovi. Hitch, jak je známo, vypouštěl ze scénáře vše, co nemělo pro děj význam. Svým hercům zakazoval jakákoli gesta navíc, která by nesloužila příběhu. Postupoval tedy dostředivě. Truffaut stavý filmy odstředivě - dalo by se říct realističtěji. Zachycuje spousty víceméně banálních dialogů "ze života", zapojuje nedůležité vedlejší postavy, apod. Svým způsobem je to jako věšet novou kolekci baňek na vánoční stromeček tak dlouho, dokud se pod ozdobami neskryje poslední větvička. Ani Žena od vedle není výjimkou. Na začátku přichází novovlnný "stand up" výstup paní Odile, která se přímo do kamery deklaruje jako vypravěč, byť je zřetelné, že ne příliš spolehlivý. Už patnáct minut poté je jasné, že nebude ani nespolehlivým vypravěčem, protože nemá páky, jak by mohla fokalizovat děj. Nadto už se coby vypravěčka neukáže - až na samotný konec, kdy vyprávění uzavře. Což je svěží přístup, který potrápí divákovu hlavu. Pokud je takováto (promyšlená) nedůslednost jen jedna. Pokud je jí celý film, vracíme se ke stromečkové metafoře. Přesto, jsem spokojený. Fanny Ardant byla sexy a příběh nepostrádal spád a eskalaci napětí i citů. Zatím nejlepší Truffaut.(23.3.2010)
-
Bubble74
Když se láska změní v sebedestruktivní posedlost, tak balancování na téměř nulové hranici mezi zkázou a spásou je vyčerpávajícím utrpením. Kdo nezažil, nemůže pochopit. Vysvětlit natož pomoci nedokáže nikdo. Ani čas už nehojí a ani řešení „sejde z očí, sejde z mysli“ nezabírá. Pak zbývá jen jediné východisko... Truffaut opět prokázal svůj mistrovský um ve vyprávění. Svému oblíbenému tématu komplikovaného, extrémního milostného vztahu se věnuje subtilně, bez žádných spektáklů a výsledek je výrazně pronikavý a citelně reálný.(26.9.2011)
-
mortak
Banální příběh o dávných milencích, kteří se znovu potkávají, prochází lidskými dějinami a přitahuje umělce všech žánrů, kteří si na něm chtějí vyzkoušet svůj um. Jako každý herec chce zahrát Hamleta tak, že se zapomene na ty všechny předchozí, snaží se i režisér natočit stokrát viděné, čtené a slyšené tak, že se i to největší klišé bude zdát jako převratný objev. A myslím si, že se to Truffautovi docela povedlo. I díky hereckému umu G. Depardieua a kráse F. Ardant.(12.4.2009)
-
Almásy
neuveritelne silny pribeh. jeden z truffautovych najlepsich. i ked mi miestami vadila mensia emocionalna hlbka nez aku som zazil pri julesovi a jimovi, ci dvoch anglicankach, finale ma skutocne dostalo. fanny ardant maximalne boduje.(5.3.2007)
-
Block
Poslední období Truffautovi tvorby se vyznačovalo hodně kritizovaným formalismem. Mě osobně se to ale líbí, protože i když ten film je natočený formálně, je z něj pořád cítit něco zvláštního. Něco ten film odděluje od klasické francouzské produkce vyprávějících o mezilidských vztazích. Je to právě ten truffautovský formalismus (= "běžné" téma natočené běžnou formou, ale plné filmových odkazů a v dálce lehkých odkazů na "novou vlnu", čímž se vytváří zvláštní útvar - je to něco podobného jako když Tarantino natočí film ve stylu Jackie Brownová). Celý film se cítíte, jako kdyby jste koukali přes ulici, co se děje u Vašich dvou sousedních domů.(28.2.2006)
-
HanaM.
Také jste nechápali frázi "nemohou žít ani spolu, ani bez sebe"? Podívejte se na Ženu od vedle a pochopíte. Všechno nám jakoby mimochodem vypráví jedna stará dáma. Vypráví příběh muže a jakési ženy od vedle. Ženy, kterou ten muž kdysi znal. Ženy, kterou miloval. To vše se dovídáme jaksi podivně a po částech. Pro hlavní role snad ani nešlo vybrat živočišnější a podivně charismatické představitele, než je Ardant a Depardieu. Jako konec nešlo vymyslet nic syrovějšího a impulzivnějšího. Člověk pak musí sedět, jako zařezaný a dívat se na obrazovku s titulky.(13.3.2011)
-
xkupka07
...(5.2.2007)
-
efim
Vynikající psychologické drama, v němž září oba hlavní představitelé. Gérard Depardieu potvrzuje opět své kvality a řadí se bezesporu k největším francouzským hercům.(9.8.2007)
