Nevěsta byla v černém

Uma Thurman nebyla první nevěstou, která se mstila za svoji tragicky zakončenou svatbu. Zábavná kriminální hříčka, kde po chvíli nejistoty divák čeká, jak komplikovaným způsobem hlavní hrdinka zprovodí ze světa dalšího z pětice mužů, kterým přísahala smrt. A autor jí staví do cesty vskutku složité překážky. Výsledek se sice nedá brát vážně, ale jako noirová zábava funguje velmi dobře. (13.08.2009)

Nechápu, proč je zde snímek zařazen do kategorie krimi / drama, dle mého názoru je to velmi zdařilá a osobitá komedie, která svou invencí a černohumorným pojetím nemá daleko od takového skvostu, jakým je Tcherniova a Goscinnyho Doživotní renta (1972). Vnímat to jako drama, asi bych zůstal stejně jako někteří spolukomentující rozpačitý z příběhu, v němž dokáže hlavní (anti)hrdince přát štěstí natolik, že jí náročný a riskantní plán vychází po všech stránkách až do samotného konce (SPOILERY: zmíněná Doživotní renta obsahuje k "Nevěstě" krásný protějšek – příběh, kdy takhle neuvěřitelně přeje štěstí zase muži, kterého se nejrůznějšími způsoby chce zbavit jiná skupinka lidí). Dále zde naprosto selhává kriminalistické hledisko (SPOILER: např. policajti si lámou hlavu s motivem činů vražedkyně, ale nedokážou vypátrat ani takovou maličkost, jakou je její sňatek a následné ovdovění, která by záhadnou motivaci velmi snadno mohla objasnit?), takže hodnotit to jako seriózní krimi, musel bych jít minimálně o hvězdičku níž. Jenže vnímám-li "Nevěstu" jako černohumornou komedii s perfektním zpracováním mysteriózní linky, kde si François Truffaut přináší nesmírně nápaditou záležitost, krásně si hraje se stylizací a vyprávěním brakového žánru, využívá ke vtipu či poutavému prvku každou scénu, vnáší diváka do podivného dění, v němž nám teprve postupně odhaluje celé zákoutí příběhu, nemám menší problém jí ty hlubší nedostatky odpustit, protože NEVĚSTA se na žádný hlubší film vážně nehraje. Bavilo mě sledovat stylově chladnou Jeanne Moreau ve svých vizuálních proměnách, i to jak pokaždé jinak dostávala vybrané pány do záhuby (nejlepší z mužských protagonistů byl vhodně vybrán až k závěru – Charles Denner!) a vedle toho tipovat, jakýže způsob "vraždičky" zvolí tentokrát? :-) Akorát mě trošku zklamalo, že mi nevyšel jeden tip v podobě těžkého tupého předmětu a naopak hned dvakrát šlo o předmět lehký ostrý. ;o) 90% (20.08.2020)

Nevesta, ktorá bola (miestami aj sporo odetá) v čiernom, sa mi prostredníctvom nej podarilo „zabiť dve muchy jednou ranou”, pričom protagonistka Júlia Kohlerová, sa musí ešte i o čosi viac posnažiť, aby nakoniec zlikvidovala tých »múch« až rovných 5, a to podotýkam, že sa pekne a postupne všetky ponaliepajú na túto jej »mucholepku« , ktorá v podstate tradične (s)plnila svoj účel naprosto spoľahlivo, čím našej (anti)hrdinke priniesla tak potrebnú satisfakciu s mimoriadne trpkou príchuťou, keďže musela chytiť spravodlivosť do vlastných rúk, no zároveň i dodajme, že sa jej to akosi trochu vymklo spod kontroly ? Určite nie, lebo si treba rýchlo uvedomiť, že po celý čas skrátka veľmi dobre vie, čo činí, ó áno, a v týchto prípadoch, sa dokonca jedná i o rafinované a premyslené trestné činy, ktoré je ináč zakaždým fascinujúce sledovať, že s predposledným Fergusom, ten očakávaný moment, trvá až príliš dlho, lebo tejto pasáži, sa scenárista a režisér v jednej osobe, Francois Truffaut, venuje o niečo dlhšie, ako zvyčajne, keďže sa do DIANia (priezvisko recenzenta) znovu zapája i daná postava zo začiatku filmu, ktorá sa následne potom zase vytratila, aby sa opäť pripomenula, a trebárs povedzme i - zamiešala kartami...? Na to vám odpoveď síce neprezradím, ale napríklad taká Jan(k)a Moreauová, ma znov nesklamala, čo ma muselo proste potešiť, keď v tejto pohnutej dobe, už teda nič iné, tak sa kultivovaný divák aspoň(že) môže na necelé 2 hodinky, ponoriť do neustále sviežeho, a predsa trošku staršieho jazera, pretože o tomto súčasnom (»mútnom«), bohužiaľ, nemôže byť žiadnej reči, lebo nielenže pozvoľna vysychá, a k tomu je aj obzvlášť kalné, ak už náhodou toto "kinematografické jazero" aj úplne nevyschlo, ale súčasne tiež pozorujem najmä vymieranie skutočného hereckého, či režisérskeho druhu, ktorých nahrádzajú všelijakí, druhotriedni pseudoumelci tretej kategórie, čo je práve v tejto kombinácii, ešte o to oveľa bolestnejšie ! Jednoducho nastáva maximálna povrchnosť, ktorá vystriedala naozajstné UMENIE, ktoré v súčasnosti už vonkoncom nevnímam, a ani nepozorujem, a to je strašné skonštatovanie ! A to ani nehovoriac o dnešnom, otupenom publiku, ktoré tento zvrátený systém ešte aj podporuje ! V budúcnosti budem musieť loviť v starých vodách, ak vo všeobecnosti nezanevriem na film, ako taký...?! (10.07.2022)

Hm, z tohto filmu som trochu zmätený. Na jednej strane dobrá kamera a vynikajúca hudba Bernarda Herrmanna ( Psycho ), ktorá dýchala za celý film, na druhej strane neuveriteľne ploché vykreslenie mužských protagonistov, ktorí boli vo filme len na jedno. Hitchcockovské poňatie bolo síce fajn, ale po pol hodine filmu už bez nápadu. (09.10.2008)

Velice zajímavý film, natočený přesně ve stylu Alfreda Hitchcocka. Kromě vizuální a dějové s tránky k tomu přispívá i hudba Bernarda Hermana. Z počátku se mi zdálo poněkud obtížné překousnout typicky francouzské postavy v typicky hollywoodském filmu. Zdálo se mi, jako by se jednalo o "pouhou" poctu mistrovi filmové hrůzi. Během filmu se však začnou objevovat prvky, které HItch ve svých filmech neměl, tedy alespoň ne tak markantní. Víc než vyvolání napětí (hrůza sem nepatří, jedná se o thriller) zajímá Truffauta chování hlavní hrdinky v této mezní situaci. Film skvělým tempem graduje a spíš než onou poctou se tak stává perfektní variací, která v některých ohledech možná svého vzoru nedosahuje (skloubeníhudby a obrazu se mi chvílemi zdálo trochu křečovité), v mnoha ho asi překonává (vyprávění působí méně vvykonstrovaně - živočišněji). Zajímavá je určitě i podobnost s Tarantinovým Kill Billem. Když mi došlo o čem oba snímky vypráví, dost mě to zaskočilo. Ale asi se to dá brát tak, že podobným způsobem, jako Truffaut variuje Hitchcocka, Tarantino variuje Truffauta. Je to sice šílená představa, ale nic jiného mě nenapadá. (20.10.2004)

Velmi zajímavý film, který mě na jedno stranu překvapil a na druhou zklamal. Přišlo mi trochu líto, že je příběh trochu příliš přímočarý a dost předvídatelný, navíc vlastní pomsta šla tak snadno, až to bylo nepřirozené. Když jsem však odhlédl od tohoto jednoduchého motivu, viděl jsem příběh zlomené ženy, která se ve svůj nejšťastnější den stane rázem vdovou. Náhlá hluboká prázdnota, pálení mostů, žádné velké obavy z dopadení, celkový životní fatalismus, střídaný chladnými a vypočítavými kroky, vedoucí k pomstě a vlastně jakémusi naplnění. Myslím, že další shlédnutí by na mě zapůsobilo ještě více. Opravdu zajímavý film. (13.10.2008)

Tak já si z této staré  revenge kriminálky zas až tolik na prdel nesedl. Není to špatný film, mělo to pár slibných momentů, ovšem logika tu dostala pořádně přes držku. Nechci spoilerovat, ale musím:  docela by mě zajímalo a ve filmu to objasněno nebylo – jak hlavní hrdinka zjistila jména a počet lidí, kteří mohli za smrt jejího manžela – když to policie nevyřešila, nikoho neobvinila a ona se pak jen nasrala a tradá…Njn ono je někdy potřeba dát mozek do ledničky a tupě čumět na nabízenou podívanou. Jeanne Moreau měla kreativní představivost a sakra kliku, že se jí každého podařilo zabít tak rozmanitým způsobem a všichni jí skočili na lep…To ale nic nemění na tom, že byla dobrou herečkou. V určitých momentech to mělo i zajímavou atmosféru a hudební podtext. Jako celek to ovšem beru jen jako průměrný počin, nic víc… (30.12.2021)

Jedná se o podařený thriller s dobře stupňovaným napětím. Pouze způsob vyprávění příběhu mi moc nesedl - selhává dle mého názoru zejména v závěrečné třetině, kdy najednou z ničeho nic je tajemství "nevěsty v černém" nešikovně vyzrazeno a film ztrácí na své mysteriózní atmosféře. Jinak inspirace Hitchcockem je opravdu více než patrná - jedná se o zjevnou poctu Truffatovu hollywoodskému idolu. (05.09.2005)

Drama, ve kterém neteče krev a přesto zaujme. Thriller, ve kterém postrádáte prvoplánové napětí, a stejně jakési mrazení v zádech tam je. Předem jsem věděl, o čem film je, takže zhruba po první půlhodině se stal děj předvídatelným, přesto pak došlo k zajímavým dějovým zvratům a závěr byl úplně jinde, než by se dalo čekat. Zajímavé bylo pojetí retrospektivy, kdy se postupně po kouskách dovídáte, proč se to všechno vlastně děje. Zaujala mě psychologická hra s odlákáním dítětě; trochu to připomíná podobné scény z každýho druhýho béčkovýho krváku let 90., ale tohle je rok 1967. Hudba s různými variacemi Mendelssohnova svatebního pochodu. Navíc, Jeanne Moreau měla úžasný oblečky, celé je to takové francouzské a jsou to 60. léta, takže mě to celé bavilo. (18.11.2008)

Jediné, čím je tento Truffautov film zaujímavý, je že bol Tarantinovou inšpiráciou pre Kill Billa, ktorý dokázal z tohto nudného príbehu o pomste stvoriť úžasný film. Tu nefunguje takmer nič - motív hlavnej postavy je pochybný, aj to ako sa to prihodilo, je hodné úsmevu. Samotná Jeanne v štyridsiatke moc sympaticky nepôsobí, aby po nej vyjíždel každý chlap. A spojená žensko-mužská väznica je vrchol všetkého, tou deravosťou scenára Truffaut predčil aj svoj vzor Hitchcocka. 50% (27.12.2018)

Název snímku je naprosto vypovídající, z nevěsty během lusknutí prstů vdovou, nešťastnou náhodou/nehodou, ne zlým úmyslem a v tom tkví můj osobní problémek. Byl-li by v tom záměr, dokázala bych pochopit jednání hlavní postavy, takhle mě to jenom lehce šmrnclo.. P.S. A asi moc nemusím, když se ze všech mužských (jaksi hromadně) dělají imbecilové.. (20.02.2020)

Černá vdova, které fandím. Zabili jí manžela, když spolu odcházeli od oltáře. Pachatelé byli akorát pitomci, co se občas scházeli a jednou si hráli, hráli, až dohráli. Hraní si na život jim zatrhla právě ona fešná vdova. Vtrhne jim do života, omotá si je kolem prstu a vyžaduje spravedlnost bez ohledu na to, jak osamělí, nešťastní, šťastní, za rodinu zodpovědní, zábavní, pohlední nebo provinilí pachatelé jsou. Černá nevěsta vraždí, a to vždy s chladným srdcem a bez výčitek. Jde a jde a nezastaví ji ani vidina vězení. Skvělý film, kde s postupujícími minutami už víte, jak to celé skončí. Sice na mě chování hrdinky působilo někdy až příliš chladně, jako by byla stroj, žádné zaváhání, žádné slitování, což se potom přeneslo na celou atmosféru filmu. Bylo to nějak úplně bez emocí a občas přitažené za vlasy, hlavně ta samozřejmost, s jakou černá vdova vplouvala jako femme fatale do životů mužských vrahů. K čemu ale já mám výtky, to zřejmě bylo režisérovým záměrem. (13.11.2011)

Příšernost! Truffauta můžu z pánů NV s Chabrolem a Mallem asi nejmíň, ale tohle jsem fakt nečekal. Nejen, že je to nepečlivé, přitažené za vlasy a úplně na totálku to zestárlo... ale projevuje se zde to, čemu bych se rád vyhnul na sto honů v celé "klutůře" - tvůrce s produkčním zázemím, "firmou", s "mocí" establishmentu ztrácí étos... - tenhle film opravdu není ani radostný, ani temný, ani o lidské povaze, natož o směřování nad člověka. Není to ani ocelově do sebe zaklapávající detektivka, ani nový tvar syntetizující víc stylů. Jde o to, že tenhle pán měl peníze na hvězdu, měl peníze na drahé kostýmy a to co mu utkvělo z Hitche mu dalo pocit, že to stačí. Bohužel podobnou plochost vidím napříč Truffautem a podobnou setrvačnost v hodnocení jeho filmů napříč světem. Tohle nepřetrvalo ani generaci a půl. Řekl bych "fuj", kdyby se to tu smělo-). (07.11.2015)

Tedy zhruba prvních deset minut… To byl opravdu vejvar! Žena balí kufry za „zuřivého“ hudebního doprovodu. Pokládá peníze na zavazadlo a někdo při tom bezhlavě mlátí do tympánů. Okamžitě jsem nabyl dojmu, že půjde o něco „prudce uměleckého“ a že se tím pádem schyluje k těžkýmu průseru. Mračna se s přibývající stopáží ještě chvíli stahují… a to už přes veškerou svou otrlost vážně uvažuju o tom, že pana Truffauta i s tou jeho šmrdlaninou pošlu na věčnost - do takovýho toho bílýho obrazovkovýho tunelu, kam odcházejí filmy, které se ke mně už nikdy nevrátí. Neudělal jsem to a podotýkám, že to byl pouze můj divácký masochismus…Touha zjistit, jak dlouho ještě vydržím to mučení. A najednou jako kdyby někdo přehodil výhybku a z psychoidního blábolu se zhruba v polovině vyloupnul velice solidní a zábavný thriller o studené pomstě a jednom vražedném účtu. Ano, ano, je to vlastně takový Kill bill s malým „b“ – film, který Tarantino „citoval“ (nebo chcete-li „vykradl“) mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát! „Černá nevěsta“ (přes prapodivný rozjezd) nakonec není vůbec špatná. Myslím, že si dokonce zaslouží i slabší čtyři bodíky do výbavy. (03.09.2009)

Truffautova fascinace Hitchcockem se v Nevěstě promítá, ale ne moc. Není to horror, ale typický Truffautovský příběh o tom, co všechno je schopen člověk udělat pro lásku. Je vyprávěn jako vždy u Truffauta bez většího patosu a emocí. Přesto mně při něm několikrát zamrazilo díky slušně děsivé Moreau a mrazivé hudbě. Líbila se mi objektivita příběhu. Truffaut do filmu určitě otiskl svůj pohled, ale nechává na divákovi na kterou stranu se přikloní. Na celý život mi tento film asi v hlavě nezůstane a už ho nikdy v životě vidět nemusím Ale byla to příjemná intelektuální jednohubka při které jsem se zase trochu blíž seznámil s Truffautovou tvorbou. Takže slabší čtyři. (17.03.2018)

Tento film se mi jeví dost ambivalentě, jsa příliš málo vyšinutý a zároveň dost naivní, působí spíše nezajímavě a mírně komicky než temně. Na dobu vzniku bych se rozhodně neodvolával. Pokud má Nevěsta nějaký filosofický podtext, tak je dobře ukrytý, nebo naopak - možná až příliš zjevný, obecný; každopádně se mi zdá, že chybí. No, co byste čekali u člověka, kterému se nelíbí ani Zvětšenina? (11.10.2008)

Mám Truffautovy filmy moc rád, ale tenhle se prostě nepovedl a nebudu tvrdit opak, protože se mi prostě kecat nechce, i když jde o mého nejoblíbenějšího režiséra. Holt i mistr tesař se někdy utne. Nejen že byl film dosti nudný a monotónní, ale ani herci nedokázali nic moc zahrát. A Jeanne Moreau byla slušně řečeno nekoukatelná. (25.12.2008)

Literární předloha Cornella Woolriche (v titulcích filmu je ovšem uveden jeho pseudonym William Irish) vyšla česky v odeonské sérii Třikrát černá stopa. Ve stejném svazku vyšel i román Dáma měla oranžový klobouk, který zdařile zfilmoval Robert Siodmak (Phantom Lady). (09.10.2008)

.....herečka J.M. - vo mne extra sympatie nikdy nevzbudila - tu sa to nezmenilo.....scenár mi príde dosť schematický, ale aspoň , že to skončilo dokončením "diela".... (17.02.2024)

Silne 4, Truffautovou inspiraciou bol dlhodobo Hitchcock, tuna ale nejde o vyslovenu inspiraciu Hitchom. Povedal bych, ze Truffauta hodne fascinovali noir filmy zo 40. a 50. rokov, z nevesty sa stala vystrelom vdova ..... a moze sa rozjet kvalitna filmarina. Ktorej Truffaut rozumel . 76 % (24.12.2019)