Režie:
François TruffautKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Jacqueline Bisset, Valentina Cortese, Alexandra Stewart, Jean-Pierre Aumont, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut, Nathalie Baye, Jean-François Stévenin (více)Obsahy(1)
Pohled do zákulisí jednoho natáčení a do lidských duší posedlých filmem. „Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli," říká Francois Truffaut v komentáři ve svém filmu Americká noc.
„Americká noc" je způsob natáčení, při níž se noční scény natáčejí s použitím speciálních filtrů na kameře ve dne. Film o filmu, přibližující práci od prvního dne natáčení do rozchodu filmového štábu, je především osobním vyznáním Truffautovy lásky a posedlosti tímto médiem. Jeho vášeň cítíme z každého dialogu, narážky, z každého metru filmu. Je to polyfonie lidských vztahů, skrytých vyznání, vědomí zodpovědnosti, lásky i žárlivosti. To vše jen potvrzuje jiná režisérova slova: „Filmy jsou harmoničtější než život."
Truffaut sám ztvárnil roli režiséra a přitom se při vlastním natáčení potýkal s mnoha technickými a organizačními problémy. Za svůj hold filmovému umění získal Oscara za nejlepší zahraniční film.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (250)
"Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli." Najčistejší hraný metafilm, ktorý siaha po metafyzike filmárskeho konceptu. Bez centrálnej hlavnej postavy, zato zdvorilo, šarmantne a zvodne, ale aj drzo a neodbytne koketujúci s každou jednou osobitným spôsobom. Truffautova francúzska elegancia pri plynulom prechádzaní rozprávania z postavy na postavu, z motívu na motív, grácia, s akou podáva prerod príbehu točeného filmu do príbehu jeho procesu tvorby a účastníkov je priam magická. A to môžem spokojne ignorovať fakt, že je Americká noc poctou filmu, pretože dokonale funguje aj bez toho; či už ako pohľad za oponu alebo "len" luxusná vzťahová konverzačka medzi jednotlivými členmi štábu, s humorom, dramatickou rovinou a, samozrejme, ľúbostnými pletkami. Pekelne dobre skonštruovaný a obsadený film, ktorý ma potešil po stránke formy bravúrnym kompromisom medzi starým kontinentom a novým svetom, ale aj odmaskovaním spôsobu výroby a filmárskych techník. No a najlepší je samozrejme hneď po okúzľujúcej Jacqueline Bisset samotný Truffaut v roli režiséra, ktorý mi dal možnosť na chvíľu nazrieť do svojej hlavy. A to je ponuka, aká sa neodmieta. 100% ()
S tímto filmem jsem se setkal na kurzech Cinema Studies, kdy nám ho představil pan režisér Hřebejk. Francois Truffaut ve mně do té doby nevzbuzoval mnohé sympatie, ale po tomhle díle jsem se do něho musel zamilovat. Film o filmu v pravém slva smyslu, tepe do všechno, co se kolem filmu od jeho objevení děje. Postavám se smějete i fandíte, ikdyž je všem jasné, že dílo, které vytvářejí, se jasně žene do záhuby. Nádhera. Takové filmy se už dneska bohužel nedělají. ()
Truffaut střílí do vlastních řad opravdu s obdivuhodnou přesností. Avšak nemohl jsem se zbavit pocitu, že občas to filmu trochu škodí. Jeho herci a vůbec všichni členové štábu jsou totiž vylíčeni takovým způsobem, že i jejich osobní problémy lemující v podstatě celou příběhovou kostru vyznívají trochu jako z jiného, jednoduššího světa. Na druhou stranu však nechybí ani charakterová pestrost, ani celá škála skutečných emocí a životních postojů, projevujících se na náladě právě rozpracovávané scény (něžný humor ve scéně s koťátkem, trpkost ze zestárnutí ve scéně "dvou stejných dveří" atd.). Vše navíc zdobí krásná formální stránka, kdy je takřka každý detail dáván na pozadí procesu celého natáčení (například když si Truffaut prohlíží fotky najaté herečky, kamera se stále soustředí jen na ně, jakoby i divák měl sdělit svůj názor jestli angažovat či nikoli). Ale největší ozdobou snímku, která přitahuje tolik filmových nadšenců, je samozřejmě jeho neopakovatelná preciznost a přitom nenucenost v nastínění celého kolosálního, fyzicky i psychicky vyčerpávajícího procesu zvaného výroba filmu. Zřejmě nikdo jiný než Truffaut, milovník filmu, výborný režisér a velmi příjemný herec, by něco takového nedokázal, a proto si musíme tohoto kouzelného díla moc a moc vážit. 85% ()
Podmanivý filmař a kritik, který rozpoutal revoluci ve filmu, Francois Truffaut, točí film o filmu, předkládá trable s tímto médiem, s herci i okolními spolupracovníky. Vystupuje jako režisér a ukazuje realitu za kamerou, filmařské i organizační potíže, ale především je cítit jeho lásku k filmu. Vyrovnané herecké výkony, v čele s krásnou Jacqueline Bisset, a zasloužená cena newyorských filmových kritiků za film! Upřímná oslava filmu.. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: F1 = ?.?.199?, réžia českého znenia (ČST Praha 1991) = ZDENĚK COUFAL - Pri prvom uvedení filmu na F1 som ho, priznám sa, považoval za zlý a nudný. Skrátka som bol vtedy ešte nezrelý. :-) Dnes už svoje pocity možem vyjadriť adekvátnym a zaslúženým hodnotením. A čo ma podnietilo okomentovať túto klasiku ? Nuž jednoznačne to bol dabing, ktorý pravoverní a ortodoxní cinefili musia preklínať (a nami všetkými nepochybne milovaný :-) igi B. ani dnes nesklamal a vyjadril svoje zhnusenie a opovrhnutie nad barbarmi a "nímandami" ako som napríklad aj ja). Ja naopak ČT 2 ďakujem a podtvrdzujem "expertove" slová, že ak AMERICKÁ "intelektuálna" NOC, tak iba na DVD. Ja neviem načo sa dnes ešte niekto díva na TV. :-) (2.7.2009) ()
Galerie (78)
Zajímavosti (13)
- Název filmu odkazuje na známou techniku natáčení. Jde o to, že se scény v noci natáčí za dne a pomocí kamerových filtrů se docílí efektu "americké noci". (viperblade)
- Názvy knih, které režisér Ferrand (François Truffaut) vybaluje, jsou: „Pour Bunuel: interview inédite“, „Carl Theodor Dreyer's Jesus: A Great Filmmaker's Final Masterwork“, „Anthologie du cinema no 23: Lubitsch, Premier Plan - Ingmar Bergman“, „The Films of Jean-Luc Godard“, „Hitchcock's Films by Robin Woods“, „Roberto Rossellini“, „Howard Hawks par Jean A. Gili“, „Bresson par Jean Sémolué“ a „Travelling: revue de cinéma“. Truffaut tím vzdává poctu jak svým oblíbeným režisérům, tak filmovým publicistům a teoretikům. (Volpe)
- Když režisér Ferrand (François Truffaut) telefonuje se svým filmovým skladatelem, je možné slyšet hudební ukázku z jiného Truffautova snímku Dvě Angličanky a kontinent (1971). (Baxt)
Reklama