Howlův kráčející hrad

Mijazakiho považuji za velkého výtvarníka a umělce, stále se v něm však hledám. Obdivuji jeho formu i způsob kresby, příběhy mi však obsahově často až tolik neříkají. Děj této pohádky je zasazen kamsi na hranici devatenáctého a dvacátého století. Někoho možná překvapí, že se nebem v této pohádce prohání stoje jak z románů Julese Verna či ulicemi jezdí první dýmající parní auta... Válka, kterou království vede zase připomíná první světovou... Postavy mají západní obličeje, nejde o Asiaty a proto je myslím pohádka evropskému diváku mnohem více stravitelnější. Animace jsou nádherné a detailní. Ale jak říkám, je tu pak obsah. Děj. A tomu jsem moc neholdoval. Všem těm kouzlům a čarodějům... Jakoby se do toho až evropského prostředí dostal nějaký japonský příběh. Ty jsou mnohdy se svými mytologiemi alespoň pro mne ne vždy koukatelné. A to byl i případ Zámku v oblacích. A tak dávám jen za tři kouzla. * * * (11.06.2018)

Ve své první polovině velice vtipný snímek, který svými šílenými, leč originálními nápady zaručeně rozesměje a okouzlí. Celou dobu se tak divák veze na vlně pohody, uklidňující hudby či setkávání se s novými postavami v čele s němým, nýbrž neuvěřitelně kouzelným Tuřínem. Nelze opomenout jednoho z hlavních hrdinů, kterým je Calicifer, jenž v mnoha ohledech připomíná západní produkci animovaných filmů, ovšem v žádné scéně na druhý konec zeměkoule nijak výrazně nesklouzne. Co jest hlavním prvkem Zámku v oblacích je práce s postavami, a to ve způsobu jakým je divák schopen je vnímat. Záporné postavy se v jednu chvíli zdají být odpudivé, nehostinné a nepříjemné, ovšem Miyazaki podle šablony rozhodně nejede, a tak se divák nemůže připravit na určité zvraty či přerody právě záporných či kladných postav do svých protipólů. Kouzlo filmu podtrhuje opět fenomenální Džó Hisaiši a jeho orchestr, který silně ovlivňuje emoční složku v samotném klimaxu, který bohužel spadá do naivity a klišé více, než bych u Miyazakiho čekal. [85%] | Kino (29.01.2017)

Miyazakiho dva predchádzajúce filmy ma naozaj okúzlili, no tentokrát bolo na mňa tých fantasy prvkov trošku priveľa. Jednoduchšia dejová línia by filmu určite prospela a skrátenie o pár minút dvojnásobne. Inak je ale všetko na správnom mieste. Animácia kúzelná, nápady originálna a dojemnosť a úprimnosť ďalšieho pekného príbehu na najvyššom stupni. 70%. (15.10.2009)

Hayao Miyazaki je vnútorne neuveriteľne bohatý človek a je skvelé, že si to môžeme uvedomiť len prostredníctvom dvojhodinového animovaného filmu. Krásne imaginárne postavy, zohavené navonok, čisté vo vnútri, podmanivá paleta prírodných scenérií, okúzľujúcich dialógov, nadprirodzených bytostí a najmä ma dostalo množstvo duchovných obrazov, symbolov, myšlienok, vnemov a pocitov... Po zhliadnutí som mala pocit, akoby som namiesto dvojhodinového filmu videla štvorhodinový a hlavným dôvodom je, že divák prežíva s hlavnými hrdinami naplno všetky tie rozprávkové dobrodružstvá a úskalia, aj keď toto filmové dielko je viac než len rozprávkou. Neviem vysvetliť, prečo ázijská kinematografia oplýva takým čarom, ale ono sa to vysvetliť nedá, to treba vidieť, celé to prelievanie abstraktných podnetov vstrebať a koniec koncov precítiť. (19.04.2011)

Tak krásně animovanou nudu jsem již dlouho neviděl a doufám že ani neuvidím. Od mistra Miyazakiho velké zklamaní. V zásadě se ani nic nedozvíte o co tam celou dobu pořádně jde. Jakoby příběh vytržený z kontextu něčeho mnohem většího, leč jméno Miyazaki a Ghibli funkuje jako spolehlivý „zvyšovač“ hodnocení, a proto dávám alespoň za to zpracovaní 40 % a abych jako jeden z mála mohl napsat, že tento film má k dokonalosti daleko. (25.12.2005)