Rabbits

Na prvý pohľad, aj na druhý, to pripomína lacnú inscenáciu nejakej trápnej a nekonečnej televíznej seriálovej predlohy z 90´s rokov. Jedna kamera staticky sníma pohovku, nejaké stoličky, stolík a tak. Samozrejme to vyzeralo lacne, steny vyzerali akoby boli vyrobené z kartónového papiera. Ale ide o film Davida Lyncha, takže všetko je úplne inak ako sa zdá... Rabbits, už ako názov predpovedá, sleduje jednu trojčlennú rodinku zajacov, ktorá si len tak posedáva doma. Otec zajac, mamka zajačica a dcéra. Otec príde z práce domov a v tom aplauz, ako to v tých trápnych seriáloch, ktoré som spomínal, býva, a pustia sa do rozhovoru. Dialógy sú doslova rozložené reverzne. Niekto odpovie popri rozhovoru úplne s cesty a 2 minúty na to dostane otázku, na ktorú už predtým odpovedal. Akoby bol scenár prekrútený presne naopak. Všimol som si toho hneď na začiatku, takže som potom celý čas dával intenzívne pozor, vo svojej podstate to malo zmysel ale v tej Lynchovskej pomotanosti sa dá veľmi rýchlo stratiť. Celých 50 minút panovala veľmi temná atmosféra, akoby divák vycítil, že sa jedná o iný alternatívny svet, v ktorom nemá čo hľadať, lebo sem nepatrí, hoci protagonisti si žijú spokojne a prakticky sa tam nič také strašné nedeje. Rovnako ako zvuková stopa tak aj obraz vyžaroval akoby neznámu formu nášho sveta, ťažko sa to vysvetľuje, márne hľadám slová ale také pocity mám z väčšiny filmov Davida Lyncha, je to tak. Je zaujímavé, že niekoľko záberov z Rabbits použil Lynch o 4 roky neskôr do svojho posledného plnohodnotného celovečerného filmu z názvom INLAND EMPIRE, ktorý bol pre mňa takisto obrovský útok na psychiku. Pri Rabbits mi sadlo takmer všetko, akurát len ten zbytočný spev zajacov si mohol odpustiť. Text nedával Lynchovsky zmysel ani sa nerýmoval, tým pádom sem sadol, ale mňa to neskutočne nebavilo. (27.09.2015)

Geniální absurdita či debilita na n-tou? Těžko říci, ale to již u tvorby Davida Lynche těžko někoho překvapí. Tři herci v maskách, jedno apartmá, jeden statický záběr, atmosférická hudba, frenetický smích publika, minimum dialogů a pár zvuků na pozadí. Toť vše. Podstatné však je, že se u toho člověk "pobaví" více než-li u většiny klasických komediálních seriálů. A Naomi Watts je tu obvzláště k nakousnutí. (03.08.2007)

Jeden statický záběr do místnosti, tři herci s maskou králíka na hlavě situování v miniseriálu, který se tváří jako klasická veselá soup opera, tichá, znepokojující hudba, absurdní (nebo ne?) dialogy, ze kterých si můžete poskládat co chcete, jisté je jen to, že něco je zatraceně špatně, že se děje něco temného (až se to stane, poznáte to), že se něco stalo ten samý den v přístavu (byla u toho Jane), když pršelo, dále to že prší stále, že ten den byla Suzzie někde (ale kde a co tam dělala neřekne) a Jack má tajemství a z nějakého důvodu strach z telefonů a návštěv. Lynch je prostě neuvěřitelně schopný hypnotizér. Nikoho jiného, kdo by natočil tři dospělé lidi hrající si na králíky, plácající nesmysly a skrývající děsivé tajemství, TAK, že z toho jde hrůza neznám. Klobouk dolů. (26.08.2006)

Upozorňuji, že mám Lynche hodně ráda. Ale!... Jestli jsem někdy vyslovila myšlenku, že jsem některý Lynchův film nepochopila, tak to ode mě bylo více než troufalé. Ty filmy si to totiž vůbec nezasloužily. Ne, opravdu nedokážu ocenit film, který nepochopím. U ostatních filmů na mě aspoň zapůsobila mrazivá atmosféra. Ale tomuto snímku chybí i to lynchovské napětí a úzkost vyvěrající z hudby a strachu, co se objeví v další scéně. Tohle scény, které trvají čtyřikrát déle než by měly, rozhodně nevyvolávají. Z úcty k Lynchovi to ale úplně do koše hodit nemůžu. 21.4.2007 (21.04.2007)

Působivé, až depresivní... A co tím chtěl básník říci? Abychom se na 50 minut zastavili a zamysleli se. Určitě se v tom dá najít ledacos, ale viděl bych to jako pohled do nefungující rodiny, kde jsou její členové navzájem odosobnění nejspíše díky sledování televizní zábavy, namísto proniknutí do svých niter a vzájemného absolutního pochopení, prokládaný proudy vědomí jednotlivých aktérů, jako celek poukazující na povrchnost vztahů /společnosti... (13.09.2007)