Podezřelá

Asijskou tvorbu zatím nemám moc nasledovanou, asi bych se na ni ale měla více zaměřit. Minimálně Podezřelá mě tedy k tomu docela inspiruje. Je to film, kde se mísí spousta žánrů, sama jsem čekala podle popisku (a neznalá režisérovy další tvorby) prostě krimi s nějakou romantickou zápletkou, pak jsem byla překvapená, kolik dalšího se do toho dokázalo vlézt (prvky komedie, thrilleru, psychologického dramatu...). Celé je to až neuvěřitelně technicky vychytané (různé přibližování, oddalování kamery, míchání perspektiv, časových rovin, hra se světlem atd.), což způsobuje, že divák musí být stále ve střehu, aby mu něco neuniklo, aby vše dobře pochopil, ničím si nemůže být v žádný moment jistý. To může být trochu nevýhoda, pokud se ale na tenhle film půjdete podívat odpočatí a ne si odpočinout a budete se pak řádně soustředit, odmění vás to, ty vychytávky si povětšinou užijete. A nejen je, protože tenhle film není jen pečlivě "řemeslně" zpracovaný, chytrý, promyšlený, ale dokáže (právě s pomocí různých, místy velmi originálních, překvapivých "filmových" postupů) vzbudit i spoustu emocí, "očarovat vás" jako očarovala milá paní vdova pana do té doby uměřeného detektiva (který se např. na začátku diví, že si jeho žena na den přesně pamatuje, jak dlouho jsou spolu, aby byl o něco později schopen ze sebe na den přesně vysypat, jak dlouho se neviděl s milovanou, ne již tedy svou, ženou - tenhle a jiné podobné chytré momenty, které na malém prostoru dokážou říci mnohé, mě na tom filmu mimo jiné úplně dostaly). Možná by filmu prospělo, kdyby skončil už poté, co detektiv odhalil, jak to s tím pádem ze skály bylo a co proběhl jeho delší hovor (či spíše "otevřená zpověď) v bytě Seo-rae. V této fázi se dalo klidně skončit a možná by pak to kouzlo filmu bylo ještě větší. Ač ta první půlka/dvě třetiny byly přece jen zajímavější a dále mě to bavilo trochu méně, nepovažuji zbytek filmu ale ani za nějakou zbytečně nastavovanou "kaši", která by to celé "zabila" a nebrání mi to tak zůstat na pěti hvězdičkách. Všem doporučuju nenechat si tenhle film, který se vymyká většině všeho ostatního, co běžně člověk vídá, uniknout, věřím, že nebudete litovat! 85 %. (15.07.2022)

Nádherně natočený, zkonstruovaný a do kupy daný snímek, který mě bavil svými záběry, lokacemi, přechody a střihy. Moc jsem si užíval i znázornění sledování nebo flashbacků. Po všech stránkách je to film, ze kterého bych měl být nadšený i díky originálnímu příběhu se silnou premisou. Jenže to prostě nikdy nepřišlo, nikdy jsem se nedokázal ponořit do postav a ani do vztahu ústředního dua, na kterém film stojí i padá. K tomu mi to přišlo místy zbytečně zmatené a utahané. Utahané zvláště v druhé půlce, kdy tak nějak směr příběhu je jasný. Prostě extrémně ambiciózní kousek, který vůbec nefungoval, ale s radostí bych si o něm s někým kdykoliv popovídal. (10.01.2023)

Chan-wook Park si u mě drží pozici nejlepšího jihokorejského režiséra už řadu let, ačkoliv nemůžu tvrdit, že znám mnoho dalších. Nicméně, jeho filmy jsou vždy zvláštně podmanivé, vrstvením a prohlubováním dané zápletky. Poslední roky se jeho tvorbě už sice nedaří dosáhnout výšin Old Boye, nicméně jde pořád o vypulírované a poutavé záležitosti (Komorná), které si rád pustím a skrze ně připomenu jeho autorské unikum. Po cca půl dekádě se tak Park vrací s příběhem o detektivovi a vdově, uprostřed vyšetřování vraždy se hlavní hrdina ocitne v milostném vzplanutí s hlavní podezřelou... jak je zvykem, jihokorejský žánrový blend vás nenechá sedět a nudit se a tak se noříte do vyšetřování, stejně jako do vzájemné posedlosti. Moc celovečerních snímků už si poslední dobou nepouštím a tak už to obvykle nechávám jen na jisté karty, TV přebírá štafetu, jak prorokoval Cronenberg, myslím, delší investice do postav, která je dost obtížná u filmů s maximálně třetinovým rozpětím. Filmy začínají být víc na efekt, ploché, jednovrstvé... i přesto se pořád nacházejí filmaři hodní investice. 'Decision To Leave' je vizuálně, jak jinak, ladné, scény tak nějak jedou jedna za druhou, ale nedočkáte se něčeho, co by nějak extrémně utkvělo v paměti (tady právě možná ona stopáž, kdyby tohle bylo možno roztáhnout a hlouběji poznat postavy, ale právě zde Park kouzlí se svými detaily, které skoro vybízejí k opakovaným projekcím). I přesto, motivace ženy, která spáchá vraždy neideálních partnerů. jen proto, aby si ji ten "ideální vůbec všiml", je romantický motiv, spadající, a jako vystřižený, zpět skoro až jak z Parkovy klasické vengeance trilogie (2002-2005), stejně jako to drásající rozhodnutí mezi morálkou (vyšetřování) a láskou (vztah s hlavní podezřelou), které se mísí do jeho klasicky emocionálně rozštěpeného závěru, který vás nechává tápat, na rozcestí, ale ne mezi volbou, nebo tím, jak příběh končí, protože to je vždy dáno, ale spíš, mezi realitou toho, co se stane po posledním záběru (skoro jako převrácená parafráze na "a žili šťastně až do smrti"). Užití Mahlerovy páté symfonie, i mé oblíbené skladby, je pak cherry on top. (24.08.2022)

Tohle byl snímek, který mi při sledování způsobil nejeden problém. Za ten hlavní jsem si mohl sám, protože se mi jako typickému, stereotypnímu bělochovi zdají být všichni Asiaté podobní, takže mi poměrně dlouho trvalo, než jsem je začal s jistotou rozlišovat. Další potíže jsem měl s návazností některých scén, protože jsem se v tom režisérově záměrném chaosu nejednou ztratil, ale naštěstí jsem se zase vždycky našel. Jako celek na mě film ale fungoval, dovolil mi zavzpomínat na mého oblíbeného Verhoevena a přišel i s přesvědčivou, neprvoplánovou romancí, která mě neotrávila a měla setsakra silný závěr. Abych to shrnul; čtyři pěticípé si ode mě film určitě zasloužil, ale byly by jistější, kdyby režisér obětoval alespoň některé skopičiny, které mě jen zbytečně mátly (a tím nemyslím děj). / Poučení: Důvěra je sice pěkná, ale člověk taky může skončit s kudlou v ledvině. (03.01.2023)

Nejslabší Park co jsem doposud viděl. Vizuální nápady to má jako vždy. Příběh by byl možná taky fajn, ale to by to nesmělo trvat tak úmorně dlouho ( pocitově ještě déle ) a co je pak opravdu úmorné je zbytečná, ale zcela zbytečná zmatečnost. Mohla to být netradiční romance, říznutá detektivkou, nebo naopak. Není to ani jedno bohužel. (14.11.2022)