Rocco a jeho bratři

Film se sociální tématikou, který mě oslovil v několika směrech – výměna tradičního způsobu života lidí z vesnic za život ve městech. Oslnění neóny, transparenty, manipulativní reklamou a další pozlátková lákadla mohou zlomit i nejtvrdší muže a jiné postavit vynuceně do rolí, o kterých by dříve ani neuvažovali. Působivě na mě působila sepjatost rodiny, což je dnes spíše archaismus. Třetím momentem bylo pojetí dobra, které vynikajícím způsobem ztvárnil AlainDelon, který svou nekonečnou dobrotou zaváděl celou rodinu na pokraj propasti. V té souvislosti mě napadlo rčení „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly“. Neuvěřitelná stopáž už mi v závěru začínala trochu vadit, ale jsem rád, že jsem vydržel. Nicméně jsem se trochu nemohl zbavit dojmu, že film není natolik nadčasový, aby dokázal svým sdělením oslovit současného diváka přimět ho k zamyšlení. (07.02.2010)

Brilantne rozvedené charaktery hlavných postáv a reálne zhodnotenie spoločenského vývoja celej rodiny v spojitosti s ich konaním. Ale to je asi tak všetko. Na mňa to bolo až moc otravné, iritujúce a s neskutočne naťahovanými scénami, ktoré sa miestami tiahli ako sopeľ z nosa. Otravnosť vyplývala hlavne z konania Rocca (Alain Delon), ktorý mi teda poriadne liezol na nervy, až sa mi žiadalo ho prefackať. Človek si často ani neuvedomuje, aké škody dokáže napáchať prehnaná dobrota, svätuškárstvo a nekonečné nekritické odpúšťanie. Nie darmo sa hovorí, že ten kto sa nečinne prizerá na zlo a nič proti nemu nepodnikne, pácha ešte väčšie zlo. Tu sa mi žiada dodať iba jednu vec. Narozdiel od distribútorského obsahu si nemyslím, že Ciro celú pointu filmu vystihol až úplne na konci. Pekne sa vyjadril už o čosi skôr - Naša rodina má zdravé korene, ktoré sú potrebné na to, aby vyrástlo zdravé ovocie. Pokiaľ sa ale medzi nimi vyskytne hnilý kus tak ho treba odstrániť. Podobne ako keď naša mama preosieva šošovicu... Pekná myšlienka, pekná pointa a sakra pravdivá. Rocco to nepochopil. 60/100 (06.09.2016)

Může to být, jak chce oslavované dílo, ale pro mě je to prostě moc zdlouhavé a ano, v některých momentech až tak neskutečně teatrální, že to je prostě směšné. Ani to finální zabití není nijak moc dobře natočeno. On neorealismus není podle všeho nutně realismus. Zajímavé postavy možná, ale neoslnily mě natolik, abych jim propadl a zajímal se o jejich osudy. (24.03.2015)

Mohlo to být skvělé neorealistické drama podepřené přítomností velkých hvězd filmového plátna v čele a Alainem Delonem. Mohlo divákovi přiblížit rozdíl mezi životním stylem na italském venkově a v průmyslovém velkoměstě a zároveň i kontrast mezi hodnotovým žebříčkem obyvatel konzervativního italského jihu a liberálním pohledem na svět seveřanů. Ano, mohlo, kdyby ho Visconti neutopil v sentimentu, přehrávání a odporně melodramatické břečce. Zajímalo by mě, jak to skutečně je s tím italským temperamentem. Viděl jsem totiž řadu italských filmů, kde se postavy chovaly civilně a v rozporu s běžnými stereotypy, které míváme o horkokrevných Italech. Tady v chování postav nacházím podivnou afektovanost a přepjatost, ostatně podobný problém mám u historických snímků Akira Kurosawy. Tam, kde snímek měl a chtěl emočně vyvrcholit, tedy konforntací Simona a Nadi, na mě přehrávání herců působilo natolik rušivě, že veškerý dojem byl v háji. Neodpustím si tradiční výpad proti Viscontiho opakovanému nešvaru, tedy tříhodinové stopáži. I zde se daly použít nůžky, a to vícekrát. Nesouhlasím ani s Viscontiho idealizací a uctíváním "nezkaženého" venkova založeného na tradici a rodinných vazbách, který staví proti městskému stylu života. Obhajoba svérázně pojaté cti, morálky a rodinné soudržnosti je totiž důvodem, proč se dodneška tak daří mafii a jejím regionálním mutacím, klientelismu a korupci v Itálii. Celkový dojem: 45 %. Opět jsi mě, Luchino, nepotěšil. Ani já tě nepotěším... Ale neboj, už to bylo vážně naposledy. (13.05.2017)

Čistá ambivalencia. Ten film krásne a kultovo vyzerá. Visconti bol geniálny režisér, pokiaľ išlo o stavbu scény, výtvarnú stránku, kameru a hudbu. Ale tie postavy! Nevýrazný Rocco a jeho rodina: Dvaja bratia do počtu a jeden psychopatický idiot, ich spoločná štetka a fanatická mater. Jediná normálna postava bola Cardinale, pretože o nej nič nevieme. Všetko je krásne a čiernobiele, až pokým nedojde na vyhrotený okamžik, ktorý je vždy teatrálny a smiešny. Snažil som sa to vstrebať, ale v klúčových momentoch som sa skrátka smial. Zapamätám si scénu budenia synov kvôli snehu a hľadaniu práce, a potom exteriérové scény a celky. Lenže ten film trval tri hodiny. (09.02.2023)