Breaking the Waves
Breaking the Waves
Breaking the Waves
Prelomiť vlny
Režie:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHrají:
Emily Watson, Stellan Skarsgård, Katrin Cartlidge, Jean-Marc Barr, Adrian Rawlins, Udo Kier, Mikkel Gaup, Sandra Voe, Phil McCall, David Bateson (více)Obsahy(1)
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech. Hluboce věřící protestantská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Brzy po sňatku ale muž utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou milovat, a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální zálety ale mají tragické následky… První díl Trierovy “trilogie zlatého srdce,” mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a poutu lásky, získal na MFF Cannes 1996 Grand Prix a proslavil britskou herečku Emily Watson, která za roli Bess získala nominaci na Oscara. (Aerofilms)
(více)Recenze (375)
Co to sakra bylo??? Po shlédnutí zajímavých snímků Dogville a Tanec v temnotách a taky po veškerých pozitivních komentářích na těchto stránkách, usedám k filmu se svou ženou. Nálepka drama-romantický mi připadá jako dobrý nápad. Film jsem, jak se zdá, nepochopil...A nebyl jsem sám. Úvodní věta mého komentáře vypadla po skončení filmu z nás obou. Nezajímavé, hloupé, nepravděpodobné a ujeté (a to mám některý úlety rád) Nerozumím tomuto filmu, ani kladným ohlasům. Už to nechci nikdy vidět! ()
Oceňujem fakt, že film sa mi nesnaží vnútiť nejaký postoj voči závažným témam, ktorým sa venuje, namiesto toho len tak spontánne plynie a skrz surovosť a chladnosť ako severskej krajiny, vystupujúcich postáv, tamojších mravov a danej doby, tak aj formy podania dramatického príbehu pre silné povahy, dokáže vyvolať smršť emócií. Vyžaduje však aktívne zapojenie sa diváka do situácie, snahu pochopiť a vcítiť sa do rozdielnych postáv, čo je ale uľahčené mrazivo živým herectvom, najmä Emily Watson. Hlboko veriaca Bess mala jednoznačne poruchu osobnosti a Jan zdieľal po svojej nehode unáhlené nápady, ktoré ani tak neboli výplodom chorej mysle, či vplyvom sedatív, ako proces spracovávania svojej vlastnej a zcela pochopiteľnej frustrácie z osudu, kedy si vlastne ani neuvedomil, aký dopad to bude mať na ženu, ktorá ho miluje príliš a nadradí ho Bohu, čo je pre ňu vyjadrením nepodmienečnej lásky a obety. Ako vidíme, nielen v tejto veci si náboženstvo protirečí a jedincov postihnutých "dobrotou" nemilosrdne pošle do pekla. ()
Film, ktorý dal základ všetkému od Larsa von Triera, čo ma oslovilo: Tanečnici v tme (hlúpa roztomilá žena a jej tragédia), Dogville (uzavretá komunita plná predsudkov a skazotvorná viera v Boha) a Nymfomanka. Príjemným prekvapením bola pre mňa rola Stellana Skarsgarda, nepodobná všetkému v čom som ho videla vo vyššie spomenutých filmoch. A bol to posledný raz, kedy som dúfala v šťastný koniec. Moja viera ma v tomto navždy opustila a odbil za ňu kostolný zvon. ()
Veľkolepé dielo, ktoré otrasie vnímavým človekom, prinúti zamyslieť a zanechá hlboké existenciálne dojmy i zimomriavky ešte dlho po jeho vzdhliadnutí....... Žiadny prifarbovaný pátos, naumelkovaná teatrálnosť a emocionalita príznačná pre všetky ostatné filmy súčasnej kinematografie, naopak skutočný naturalizmus. Kvalita kamery je na úrovni VHS domáceho videa z 90-tych rokov, či iné formálno-vizuálne prvky naturalisticky a bez príkras servírujú celé spektrum tých najvýznamnejších emócií v surovom stave. Lásku, vášeň, strach, hnev, bolesť a celé to spektrum pocitov minútu po minúte hlboko sugestívne zasahujú diváka priamo do duše.. Napokon ten pocit márnosti, skazy a straty. Tá čistota skutočnej a úprimnej lásky medzi mužom a ženou, lásky k bohu, či k ilúzii boha a jeho temnote, tej lásky ktorá sa nevtesná do spoločenského rámca a ktorú nikto nepochopí, až napokon presahujúca hranice úplného šialenstva. Alebo nekonvenčná mystická cesta sebadeštruktívnou bolesťou k osvieteniu? Dielo dosahuje kvalít veľkých diel Romanticizmu a Realizmu, vyjadruje sa bez ostychu k tej najvačšej a najtajomnejšej téme. ()
Veľmi zvláštny film, neobyčajný a nezvyčajný. No čo iné čakať od Larsa von Triera? Tak nevšedný film pritom je dej absolútne prostý. Jeden z najlepších filmov 90 rokov, aspoň teda z Európy. Pred hereckým výkonom Emily Watson klobúk dole a veľký potlesk. Herecké výkony sú majstrovské! Z emócií, ktoré Lars ponúka sa občas človek priam stráca sám v sebe no aj tak nevie odtrhnúť oči zo žiadnej zo scénok. Pre mňa určite najlepší film od Larsa. Celé je to neuveriteľné no priam prosté. Samé myšlienkové pochody, ktoré vás nenechajú na pokoji. Náruživý a emotívny film, ktorý sa líši od väčšiny. ()
Chápu, proč je tohle legenda, nicméně na mě to neúčinkovalo na 100%. Příliš dlouhé, chvílemi nudné, finále vlastně předvídatelné. Prolomit vlny má své nezpochybnitelné kouzlo, které vytvořila z velké části Emily Watson. Tak komplexní herecký výkon se jen tak nevidí. Své sehrálo i neokoukané prostředí a nepochybně zajímavá režie. ()
Tyjooo, tak to byl ale filmový zážitek! Tohle jsem popravdě vůbec nečekala od 26 let starého filmu (uveden v kině jako obnovená premiéra), na promítání jsem šla výjiměčně tak trochu "nepřipravená":-)), o to bylo sledování děje a příběhu silnější. A taky herecká pecka v postavě Bess, k tomu tak trochu jiná kamera... Po celou dobu 2,5 hod. mi lítaly v hlavě myšlenky o chování postav, výrazu, záměru..... Nevybavuji si, že bych tento film někdy dřív viděla a nebo - což je možnější - jsem si jej teprve teď dosyta vyzrále a vmímavě 100% vychutnala:-)). No za mě prostě suprová psychologická pecka. ()
Film o tom aké je mať za partnera kandualistu :) Ale nie teraz vážne, výkon mladej Emily Watson stojí zato v tomto filme, takisto obraz drsného Škótska je zachytený na kamery tak, že mám chuť sa do tejto krajiny konečne ihned vybrať. Téma tiež originálna a zaujímavo poňatá, až by mal niekto zakázať takéto vzťahy s obrovským vekovým rozdielom. ()
Není co řešit, tenhle film točil Trier pro mě. Jen si tak představuju některé scény s naprosto mimořádnou Emily Watson a svírá se mi hrdlo. Přemýšlím, jak rozdílně může tento film vyznít pro ateisty a věřící a věřím, že hodně. Tím nechci říct, že pro pochopení musí být divák nutně věřící, ale jsem přesvědčen, že dostane mnohem víc. A to nejsem žádný "flanďák". Když už jsem si myslel, že mě Trier úplně vyždímal, tak nechá v nebíčku zvonit zvony. No to je přece tak vykonstruovaná scéna, až by jeden brečel. Že ano? – Sorry, za tento komentář se omlouvám, nemám patřičný odstup. Absolutní rajčur a ještě jednou absolutní rajčur. ()
Tak tohle to sem nepobral... Nejak mi to cely asi ušlo. Fakt je, že sem usnul.. ()
Já nevěřím na nebe ani na peklo ale Bess je možná jedna z těch která si to první zaslouží. A je dobře že Emily Watson Oscara nedostala. Dnes by měla u profilu na ČSFD daleko víc modrých políček. ()
Nechala jsem se příliš unést pozitivními reakcemi divácké obce a čekala jsem naprostou bombu, něco, co mě dokonale uzemní. Nemohu se však bohužel přidat k většině nadšenců. Prostě NE. Celý film mi připadal málem jako výsměch a zkouška trpělivosti, co ještě divák snese. Korunu všemu nasadil konec. Bim bam a pohádce o světici je konec? Mě to spíš rozesmálo. Takový podfuk... ()
Je mi líto..někdy film opravdu nesedne a tenhle nesedl...nesnáším intelektuální masochysmus, a ten závěr zvonky v nebi..ještě okřídlené.... ()
Tady slova nestačí. To se musí vidět. ()
Ta jedna hvězda je za Emily. Nevím, toto není prostě můj šálek čaje a doufám, že již na něco takového ani omylem nezajdu. ()
Pro mě jeden z nejdepresivnějších filmů, velmi silná výpověď, jde až na dřeň toho, čeho je člověk přesvědčený o své pravdě schopen. ()
Vynikající počin... a výkon Emily Watson - to byla jedna báseň... Jen musím přiznat, že ty zvony na nebi - no, hodně velká křeč, která zbytečně přervala jinak skvěle dusivou atmosféru.... ()
Kdysi před lety jsem tento film viděla na čt2 v rámci nějakých večerů klubu náročného diváka:-)),myslela jsem si,že to bude blbost,ale to co jsem viděla,mě naprosto nadchlo.Jeden z nejlepších filmů o lásce a sebeobětování.Brečela jsem ještě půl hodiny po skončení závěrečných titulků.Neskutečně silnej film. ()
Asi jsem musel dospět do určitého věku a projít vývojem, než mi pan von Trier zabušil na dveře. Ale zabušil mocně, vlétl dovnitř a už si to u mě přestavuje podle svého. Před pár dny Dogville a teď tahle Watson a Skarsgard (zase on..) Nemůžu dát za pět, protože až tak dobré, jako Dogville to pro mě nebylo. Ale paráda tedy rozhodně ano. A to i přes mou averzi k herectví E. Watson, k její mimice, kdy fakt často nevím, jestli se směje, nebo pláče. A nejvíc mě pobavil vývoj ( v mých očích ) Dodo, ovdovělé švagrové hlavní hrdinky. Zpočátku jsem ji nemohl vystát, přišla mi falešná jak Euro. A nakonec to byla ona, kdo se jediný odvážil říct těm starejm magorům s farářem v čele, jak jsou mimo. ()
Silný příběh točený jakoby civilní kamerou. Jako z příběhu o opičí pacičce bůh plní Emily její přání. Ale vše má rub a líc. Byla to láska? Těžko říct. Každopádně příběh se temně valí a do života moc nepovzbudí, aneb: každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. ()