Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Marthos
    ****

    Když se Ladislav Brom odhodlal po řadě nevýrazných hereckých ochutnávek ke skutečné filmové práci, odjel krátce předtím čerpat zkušenosti do sovětských ateliérů. Po návratu získal výsadní postavení ve společnosti ReiterFilm, v jejíž produkci byly do počátku okupace vyrobeny všechny Bromovy filmy. Ten jako svůj celovečerní debut zrealizoval původní námět Jana Libora, který povídku zaslal do scénáristické soutěže vypsané Filmovým studiem. Řada výrobců vykazovala vůči tomuto námětu značnou skepsi, pouze Jan Reiter věřil, že v nových tvůrčích směrech lze spatřovat vývoj v domácí kinematografii. Film jako jeden z prvních zcela otevřeně reaguje na důsledky hospodářské krize, která stále pohlcovala většinu evropských států. Nezaměstnanost, hlad a dělnická bída je postavena do ostrého kontrastu k prostředí podvodných uhlobaronů, zbohatlé stavitelské rodiny a mondénních barů. Filmem probleskne i revoluční myšlenka o znárodnění dolu, který se nakonec stává zázračným východiskem pro všechny dělníky. Brom také nabídl zajímavé herecké příležitosti několika mladým tvářím. Vedle Evy Gerové, Lenky Podhajské a Jiřího Koldovského zde získal svou první závažnější roli Ladislav Pešek, jehož harmonikář Pepík je dokonalým představitelem tehdejší mládeže. Jistou záruku a koneckonců i potřebný komerční úspěch pak zajišťovala kohorta populárních herců, známých z plátna i divadelního jeviště (Baldová, Pištěk, Mandlová, Vojta, Plachta, Mrázek, Kreuzmann, Trégl, Marvan, Ferenc Futurista). HARMONIKA znamenala ve své době zásadní zlom ve vnímání celospolečensky závažných problémů a lze se jen domnívat jakým směrem by se tento trend ubíral v dalších letech nebýt nacistické okupace. I přesto film položil pevné základy, na které mohl v zestátněné kinematografii navázat scénárista Karel Steklý svou adaptací Sirény.(29.8.2009)

  • dr.fish
    ***

    "Nemít prachy, nemít práci, živořit jak darebáci..." Ústředním tématem filmu je nepochybně nezaměstnanost a život chudých obecně. Téma je zlehčeno na maximum (aby na to taky přišli lidi do kina), nicméně vysvítá nelehký život lidí na počátku minulého století. Tehdy se opravdu makalo. Dneska by nás jeden den v takové práci zabil, tehdy se chodilo denně a ještě s minimální nadějí na nějaké zlepšení. Proto to lehce budovatelské nadšení alá Hej Rup. Je to pochopitelné, podmínky práce byly hrozné, pokud práce vůbec byla. Přes toto výrazné memento a dobré obsazení snímek ale nedrží moc pohromadě, sestává spíše z několika vydařených scén, ty však spolu dohromady vytvářejí jen průměrnou komedii, průměrné drama a průměrnou satiru. 60%(2.1.2012)